Citát

LH: když sme něco viděli, tak sme hráli potom tam i divadlo, anebo
prostě co sme viděli, tak sme si vykládali, nebo sme i ňákej záběr
dělali z toho, co sme viděli, co se nám líbilo ve filmu.

PV: hm. takže to bylo důležité pro vás.

LH: to bylo pro nás, pro nás děcka, kteří rodiče tehdá s ná- moc s náma
nehovořili,

LH: no a v těch Řečkovicích to bylo, kino vlastně to byl Sokol ((Kino
Sokola v Řečkovicích)), bylo to, byla to sokolovna, tam se cvičilo, a
bylo tam i to kino.

PV: hm

LH: takže em no ale sokolovna v Řečkovicích je dost veliká, a bývalo
kino ((Kino Sokola v Řečkovicích)), jako dosti plné, protože chodili ti
lidé starší už a tohle. takže nebylo té zábavy tolik. takže to všechno
bylo takové nijaké. a pamatuju si dokonce, že sme teda ze začátku i
chodili na filmy, které byly němé, že.

LH: no nejs- ne- nej- ee dřív sem byla v kině, když to ještě bylo němé.
sme,

PV: hm

LH: říkali sme tomu němé.

PV: jo.

LH: protože vlastně nebyly k tomu ještě slova.

PV: hm

LH: ale kdy to bylo, to vám teda neřeknu. to už je strašně moc roků.

LH: no to byla hospoda,

PV: hm

LH: a v té hospodě, říkám, bylo plátno, no a odkud to teda šlo, to my
sme, to nám bylo jedno.

DB: a řikám, ve středu města byly vybavenější ty kina a e venku tak
jak vz- v takovým předměstí jako byl Světozor a a ta Hvězda a Slávia
((Kino Slávia Židenice)), tak tam ani myslim žádnej bufet nebyl, ne,
tam nic [nebylo]
LR: [mhm]
DB: nebo jo? prodávali bombóny? asi jenom. a ňákou limonádu? (.)
nevím, sem byla moc malá, a ty kina potom už sme tak nějak opustili
LR: mhm

a když ste chtěla jít do kina, tak to byl problém. a bylo více
dětí, tak byl problém. ale třeba byli ti menší tak ti ne- nesměli ještě
do kina, takže sme to měli teda tak já jako jedináček pochopitelně se
maminka vždycky nějak, abych mohla, teda abysme mohli jít jako, tohle.
takže sme nemohli si nic moc dovolit.

a pamatuju si dokonce, že sme teda ze začátku i
chodili na filmy, které byly němé, že.

PV:hm

LH: které prostě eště jako ee se tam nemluvilo. prostě sme jenom viděli
film, a tam bylo psaný, co jako představuje, to samozřejmě velmi musel
si člověk domýšlet.

a potom v těch soutěžích
sme to brali všelijak. em já sem byl často v Universu, Universum, to
bylo v Nový, na Nový třídě, ((Nová ulice))
PSz: hm
PD: Lidická dnes,
PSz: hm
PD: sem se tam díval nedávno, tam je Městské divadlo, ne?
PSz: hm
PD: a tam sem viděl ohromně důležitej kla- americkej klasik, šou bót.
((Show Boat – Loď komediantů))
PSz: hm
PD: první verzi, kde zpíval em robson, ((Paul Robeson)) misisipi
((Mississippi))
PSz: hm
PD: no to bylo ohromný, a taky se ukázalo, no později se objevil v
Moskvě a bůh ví kde, v Americe měl velký potíže, že to byl důležitý
film. v dějinách filmu vůbec. em k tomu dodám moje paní je z Neapole,
mladší než já, vyrostla, doma se dívali na televizi už, na filmy starý,
každej den vod dvanácti do tří hodin do noci, a zvláště, její zvláště
oblíbený film je šou bót ((Show Boat – Loď komediantů)) první verze.
pak sme si to <koupili a pouštíme si to> na domácí aparatuře.
PSz: hm
PD: to si pamatuju velmi přesně. to byla velká událost.
PSz: a to byl vůbec první zvukový film, který přišel dó do
Československa [tehdy, v Praze no,]
PD: [(vážně?) já nevim, no]
PSz: v kině Lucerna.
PD: hm
PSz: a vy si pama- pamatujete co to pro vás znamenalo ten přechod od
toho němého filmu ke zvukovému? jestli to ňák [změnilo]
PD: [vůbec] ne. já sem to bral úplně jako,
PSz: úplně jako...
PD: přirozená tehc- technolo- přirozený technologický vývoj. to pro mě
znamenal převrat vlastně.

ani nevim už, jak se to
menovalo. no prostě mělo to zápletky, bylo to, mělo to cit ten film,
byly takový ty filmy, e něco to člověku řeklo a mám dojem, že to
člověka i vychovávalo,

tehdy ne, to tehdy nebylo kdepak, to holky stály tam v té v tom
foajé ((foyer)), než nás pustili, kluci stáli tam, a to sme se po
sobě koukali, ale nic kdepak [vůbec].