Citát
04.396
1242:1250
JV: jo, hm. a měla [ste třeba ňáké svoje jedno oblíbené kino?]
JG: [to už se taky em] vybíralo, né, tak ani ne, kino to už potom
se, když bylo po pětaštyrycátým se vybíralo podle filmů. ale jinak
tady, co byly tak jako nejblíž, jo, když to bylo dřív.
JV: takže ste chodila do kin v okruhu vašeho bydliště.
JG: ano.
04.396
1387:1457
JG: [to si akorát vzpomínám,] když v tom Metru [Metro] dávali takový
to plastický,
JV: hm
JG: no tak to teda byl řev, jo.
JV: s těma brýlema.
JG: protože oni, ano, oni s em dávali takové opravdu věci, že už po
vás jak když někdo skočí, že. em počkejte, jak se to menovalo vo
těch dinosaurech nebo něco, co natočili, to bylo taky takovým
způsobem udělané, ale to už se žádný brýle nenosily.
JV: počkejte, kdy myslíte.
JG: no em
JV: nemyslíte [Jurský park?]
JG: [vo tom,] nó. [nó, no, no]
JV: [jo a tak to sou devadesátá léta.]
JG: a to právě chcu říct, tak to bylo něco takovýho, když ste měl ty
brýle nasazený, jo, [no, tak něco.]
JV: [že to na vás působilo,] že, [že sta vstoupila do děje.]
JG: [jo, že už de de na tebe, ano.]
JV: hm
JG: tak ta reakce těch ostatních návštěvníků [byla hlasitá.]
JV: [a pamatujete si,] co konkrétně ste tam viděla na tom plátně?
ste říkala [ňáký (jakoby)]
JG: [no to byl ten] sifon
JV: sifon.
JG: to normálně se jako bavili, a že si dávají sifon, a jednoho to
votočil a prskl to jako na nás, jo?
JV: hm
JG: no tak to všechno, a to všecko byly takový, buďto že jelo auto v
klidu a najednou se dvě srazily, a najednou ste je viděl nad sebou,
jo, to je tak, jo, a já už přesně si tak [na ty brýle si vzpomínám,
to byly úryvky]
JV: [protože to je spíš kratší, kratší em úryvky.]
JG: vyloženě úryvky tady na na tu legrácku, no.
JV: ale jako za sebou, bylo to jako v jednom filmu, ale kraťoučký,
JG: jo, jo, takové epizody.
JV: jakej to byl rok, po po válce ste říkala?
JG: no, to bylo po válce.
JV: po válce.
JG: to bylo určitě po válce.
JV: tak těsně, nebo, nevíte.
JG: to já kdepak.
04.396
2311:2331
JV: a zajímala vás tahle doprovodná část toho programu, nebo už ste
to jenom chtěla mít za sebou a aby ten byl ten hlavní film třeba [s
tou marikou ((Marika Rökk))]
JG: [no jistě,] to by (kdepak ty,)
JV: nezajímalo vás to.
JG: no protože když byli Němci,
JV: hm
JG: tak to byly úryvky z fronty, že.
JV: jasně.
JG: a když bylo po pětaštyrycátým, tak to pořád byla ta práce,
JV: hm
JG: a budování [socialismu, a to]
04.396
2383:2411
JG: akorát vim, že byla velká sláva v baráku, když první měli
televizor,
JV: hm
JG: a to měli takovej ten, takovej ten malinkej, a tady bylo rádio
takový. tak to nastoupil celej barák, <a šel se dívat.>
JV: <jo>
JG: ((smích))
JV: to bylo tak v jakým roce?
JG: no to byl vopravdu první,
JV: hm
JG: protože ten jejich mládenec byl inženýr tady kolem ňákejch
[televizorů]
JV: [po válce] teda už.
JG: no jistě, no, no. to mohlo být, já nevim, kolem toho
čtyryapadesát,
JV: hm
JG: nebo možná později, jak to nevim.
04.396
162:180
LR: hm dobře. a ještě poslední otázka tady z toho okruhu, kdy pro
vás skončilo pravidelné navštěvování kina.
ML: když začala televize.
LR: když začala
ML: nebo, vlastně ne, to vám můžu říct hned, to bylo v roce
devatenácet padesát osum, kdy sem byl z Brna přeloženej ven. jo, to
znamená, to sem byl ee ve vel- u Velkýho Meziříčí potom v Chotěboři.
LR: a tam ste do kina už nechodil.
ML: to se do kina nechodilo, protože to, tenkrát ty filmy, prosim
vás,
LR: jo, jasně.
ML: a potom už začala televize, no tak to vůbec.
04.396
649:672
LR: hm a bylo naopak v Brně kino, které ste neměl rád, kam ste
nechodil?
ML: to se nedá říct. no počkejte, po ee po tom po ee v těch
padesátejch letech ano.
LR: hm to už, o tom se [už nebavíme.]
ML: [páč to bylo už] to, to už byl ten, to už v člověku byla averze
už tím názvem.
LR: hm
ML: Moskva, Jalta a tady tohleto to je jak to čpělo tady tím, těma
ruskejma těma tak,
LR: jasně.
ML: to musel bejt skutečně když se tam šlo, tak to musel bejt film
kerej,
LR: [stál za to.]
ML: [jako něco] něco stál za to.
04.396
694:700
a po
válce taky nic moc, páč nesmíte zapomenout, že do toho roku
devatenácet padesát dva bylo jídlo na lístky.
LR: hm v kině se tedy neprodávalo občerstvení.
ML: ne.
04.396
858:859
ML: jo, to už, ale to už sem chodil jako na gymnázium a to bylo
vlastně, to už bylo po válce, jo,
04.396
958:960
potom, když už sem byl na tom gymnáziu, jo, no
tak pochopitelně no tak tam se to, takový ňáký ty budovatelský
filmy, no tak to vůbec, to,
04.396
962:1033
LR: hm a bylo pro vás důležité, nebo hrálo nějakou roli v které zemi
byl daný film natočený? už ste mluvil o těch německých filmech že ty
ne, tak jestli ještě, měl ste oblíbené,
ML: to vůbec.
LR: třeba americké nebo...
ML: no podívejte se, tady po tom, po tom roce čtyřicet pět, ještě
když to bylo uvolněný, tak tady běžely filmy americký,
LR: hm
ML: jo, běžely tady filmy, filmy rakouský,
LR: hm
ML: jo, a to byly prostě někerý filmy, na kerý se dalo jít i
víckrát, já nevim, já si vzpomínám, třeba to byl, to bylo myslím, to
byl film rakouskej nebo německej to, ten herec se menoval hás
((možná Hans Hass)), ale nebyl to hugo hás ((Hugo Haas)),
LR: tak to nevim.
ML: hugo hás ((Hugo Haas)) to nebyl, a sice to byla ta, ten děj se
odehrával, on byl totiž potapěč,
LR: hm
ML: a filmoval prostě ten podmořskej, podmořskej život. to. a a nebo
se chodilo, já nevim jak voni se ty filmy menovaly, ale to byly
filmy, kerý se na- kerý natočila vlastně ten děj se odehrával
vlastně, to byla tenkrát ta vídeňská lední reví ((revue)).
LR: hm
ML: se říkalo Petrova lední ee to byla lední reví ((revue)) režiséra
Petra. ((neidentifikováno))
LR: hm
ML: jo, tak to byly myslím dva filmy, kde se toto, kde se děj
odehrával tady z tohodle toho, tohodle toho prostředí. nebo si
pamatuju teď na ty filmy, teď ty názvy si pamatuju taky. Hřmící
stáda. to byl americkej film, to se, ten děj se vlastně točil kolem
toho, když za války, v Austrálii, ze severní Austrálie stěhovali
veškerej ten dobytek a to všechno stěhovali na jih, páč se obávali
japonské invaze, jo,
LR: hm
ML: tak právě jak přes ty, jak přes ty pouště tam prostě s tím
dobytkem, šli ten, ty problémy s tou vodou, jo, s tím napájením toho
dobytka, byl tenkrát Hřmící stáda, ještě, za hodinu bych si vzpomněl
jo? ty názvy. to sou to sou prostě filmy, kerý si pamatuju ještě do
dneska.
LR: hm
ML: a to nehráli to, to nehrála roli nehráli herci. jo, to bylo
prostě děj.
LR: hm
ML: no potom to byly pochopitelně filmy s válečnou tématikou.
LR: to vás taky zajímalo. [ale to bylo až po tom roce devatenácet
čtyřicet pět.]
ML: [gvadalkanal ((Guadalcanal)) a tak dále, jo, to bylo u toho.] to
bylo prakticky do toho roku, já nevim, štyrycet osum, čtyrycet devět
a potom už byly ty budovatelský, no tak to,