Citát
03.395
2127:2130
no minthauzn ((Münchhausen –
Dobrodružství barona Prášila)), o tom sem hovořil, tak to bylo v roce
čtyřicet tři, tak to mně bylo těch dvanáct, ano na to sem nezapomněl
nikdy,
02.394
157:300
JV: a zeptala bych se na první otázku, jestli si vzpomínáte na svou
první návštěvu kina.
CN: která byla první, to nevím. ale jakej byl můj první pocit nebo
úchvat filmem, to byla širly templ ((Shirley Temple)) samozřejmě, byť
nevim, jak se ten film menoval, ale eště si některý scénky dovedu
představit, to asi sem vplul do takové všeobecné sentimentální reakce,
dojem- dojemná fabule toho filmu ňáká,
JV: hm
CN: kde ta holčička měla takovou skleněnou kouli, kterou když pohnula,
tak padal sníh, ale vono to vybavovalo ňáký, ňáký její smutný
nostalgický vzpomínky na něco, na domov nebo na něco, co prostě už
postrádá,
JV: hm
CN: takže tohle to byla, bylo to takový, takový opravdu, taková jemná
emotivní jaksi stimulace k tomu, zamejšlet se nad nad ňákým sirotkem,
nebo nad takovou ňákou existencionální situací dítěte bez bez opory,
JV: hm
CN: bez budoucnosti nebo tak. to si nejsem, dokonce vim, kde sem to
viděl. to bylo v kině dnes neexistujícím teda.
JV: a ve kterém víte?
CN: vím. to se menovalo kino Central, a bylo to na náměstí Svobody.
JV: hm dobře. a to [bylo]
CN: [a to byla] jedna, a druhá taky, taky americká zřejmě, záležitost
byl nějak- nějaká asi dysnyjovka ((Disney)), byla to pohádka o vlku a
kůzlátkách. to byla vůbec první groteska, kterou já sem viděl, a byla
vydatná, dokonce ještě si pořád pamatuju ňákou písničku, kterou tam
zpívali, a muselo to bejt teda, no že by to bylo dabovaný, to by snad
nemohlo tehdy, to ne. ale ta písnička byla Dej si pozor na vlka, ta
melodie se mi pořád ještě dokáže vybavit.
JV: hm
CN: možná že tam byla aspoň nějak ta ta, ta píseň v nějakým překladu.
to prostě sou záhady, který já už nedokážu dneska,
JV: hm
CN: spolehlivě em vyložit, nevim.
JV: hm dobře.
CN: a bylo to teda opravdu v tom období na něž se ptáte, do těch mejch
deseti let. em to byla ještě vlastně první republika myslím.
JV: dobře. a myslíte, že tyhlety filmy vás nějak ovlivnily? nebo měly
na vás nějaký...
CN: no em jistě jo. i to, že si je pamatuju jaksi je to, vyvolává to ve
mně nějaký estetický resonance, že, a a právě zase ta první věc, o níž
sem tady mluvil, s tou holčičkou širly templ ((Shirley Temple)), to
jaksi zase vyvolávalo zase takovej, dispozici k solidárnímu cítění vůči
někomu kdo, kdo trpí. samozřejmě že to bylo velice velice teda tak
efektně uděláno, aby to právě to dojetí vyvolávalo u diváka, ale jo, já
myslím, že to byla jistá etýda ((etuda)) takovýho empatickýho em
pohledu na, na svět.
JV: a myslíte, že to třeba bylo populární i mezi vašimi kamarády
tyhlety filmy?
CN: to určitě jo. určitě.
JV: a třeba ste si o tom nějak povídali? nebo...
CN: těžko říct. a potom do těch deseti let, to asi ňáký takový
rozhovory, to to bývaly jenom takový bodový, že jo,
JV: hm
CN: že sem včera někde byl tak, ale aby se šlo do ňáký analýzy nebo,
nebo ňáký takový posouzení věcný, to sme asi nevedli. pravděpodobně s
rodiči, možná sem vo něčem takovým musel mluvit, to určitě jo,
JV: hm
CN: jináč se u nás doma, zejména s maminkou sme vedli rozhovory, jakýsi
její komentáře, nebo,
JV: hm
CN: nebo vysvětlení, asi sem taky hned všemu nerozuměl, protože
vopravdu to byly jedny z mejch prvních filmů, na ty úplně první si
nevzpomínám, možná e to byly tyhlety,
JV: hm
CN: a že to chtělo ňákej takovej interpretační eště po- pokus od
maminky.
JV: a ona vám třeba nějak doporučovala filmy?
CN: to je všecko možný, ale to už si ne- nevybavím. to si nepamatuju.
snad se najde někde někdo starej, kdo eště taky něco o tom, kdo by si
pamatuje více. zejména tam, kde by se v rodině na filmovou kulturu
kladl důraz. u nás myslím že to byla jakoby taková trošku samozřejmá
spontánní věc, která se moc nepromýšlela,
JV: hm
CN: nebo nevyhledávala em ňákým systémem, kterej bychom si stanovili.
JV: hm a teďka bych se zeptala na to, když ste byl na těchto filmech,
na které si teďka vzpomínáte, tak s kým ste tam byl, jestli si na to
vzpomenete.
CN: ano, to sem určitě byl s maminkou.
JV: hm
CN: v tomto věku sem chodil asi nejvíc s maminkou. tatínek měl takový
trošku mimo rodinný zájmy, a em jaksi odbočky, ten myslím že se mnou do
kina nikdy nešel, on taky myslím, vůbec nevím, jakej von potom, tos to
brzy zem- teda se zastřelil přesně řečeno. em jestli něco četl nebo
jestli měl ňáký jiný kulturní em dřívější zkušenosti, to nevim. byl to
spíš takovej úředník, kterej si hleděl své práce, velmi spolehlivě v
tom oboru, ale, ale matka pěstovala spíš teda múzy,
JV: hm
CN: v takovým lidovým smyslu.
JV: em a teďka bych se zeptala, vy už ste mi to vlastně částečně říkal,
em jak často ste do těch svých deseti let chodil do kina. jestli to
tedy bylo taky jednou měsíčně, nebo myslíte, že to bylo jinak?
CN: do těch deseti let si dovedu představit, že to nebylo jednou mě- že
to bylo trošku řidší.
JV: hm
CN: opravdu myslím že teda, právě to toto byly filmy vyloženě dětský,
myslím že na takový filmy, který zpravidla sou určený em obecnému
diváctvu, že tyhlety filmy pro dospělý že, že prostě nenapadlo maminku
aby, aby mě ňák takhle k nim otevřela cestu.
02.394
313:366
JV: hm, a takže tady v tom dětském věku ste chodil do kina jenom s
matkou, nebo i třeba...
CN: určitě jenom s matkou.
JV: jenom s matkou. hm teďka bych se zeptala em která kina ste
navštěvoval. říkal jste ten Central, jestli si vzpomínáte [ještě]
CN: [ale] zrovna ten Central není typickej. my sme bydleli na Tučkově
ulici, em jestli vám to něco říká, je to je to tak v ose se sokolským
stadionem bývalým, ovšem na druhé straně té ulice sme byli, v (takové)
začínající tehdy začínající části, a vod tamtud bylo nejblíž do dvou až
tří kin. em dneska se všecka menujou jinak respektive neexistujou už.
myslím, že nejbližší mně bylo kino Stadion.
JV: hm
CN: nemusim říkat, kde bylo, to asi máte všecko už v tech materiálech.
JV: hm
CN: nejbližší i nejenom místně, ale i takovým jako atmosférou nebo i
zvykem.
JV: hm
CN: toto bylo naše kino prostě. takže ňákej pravidelnější kontakt tam
musel bejt, páč tam sem se cítil prostě vysloveně jako ve vlastním
prostředí. druhý bylo Studio.
JV: hm
CN: to víte kde je, že,
JV: ano.
CN: na Cihlářské Art kino, a předtím bylo Metro.
JV: hm
CN: což je Městské divadlo dneska, že.
JV: ano.
CN: tak tam sme to měli blíž, blízko, a takovou solidností to trošku
odpovídalo takové té středostavovské em úrovni, na které my sme se
chápali.
JV: hm
CN: ale že bych jako vůbec nikam jinam nešel, tak ten Central, to je
opravdu, tam byly ty dětský moje vzpomínky, nevim jak sme zrovna tam na
to připadli, taky vůbec nevím, jestli to tak bylo, že že ty filmy byly
vyhrazený jenom pro určitý biografy, em nevim, to nedovedu říct.
02.394
376:416
JV: em dobře. tak teďka bych se zeptala, jaký byl názor rodičů na film
a kina. vy ste říkal, že ty teda moc em že to moc jako neřešili, že to
brali jako samozřejmost.
CN: asi jo. asi jo. teda tatínkův názor neznám vůbec, myslím si, že ani
nevzpomínám že bych, že by někdy byl do kina šel. to neznamená, že
nešel, ale, já to tak trošku naznačil, von měl nějaký ještě jiný citový
zájmy mimo, mimo em manželství s mou maminkou.
JV: hm
CN: takže je možný, že tam se třeba dostalo víc i těchto em náplní, ale
doma teda nebyl ten, kdo by to nějak inicioval nebo s náma o tom
hovořil, kdo s náma šel někam, takže to byla maminka, já jinak netušim,
co teda vedlo k výběru em těch filmů, a zejména v tom období do těch
deseti let, jediný, co si pamatuju, sem teď řekl a nemám už žádnou em
interpretací dál k tomu.
JV: hm takže s maminkou ste vlastně hovořili o těch kinech, nebo o těch
filmech,
CN: to ano, to ano. nevim, jestli to bylo pedagogicky míněno, vona teda
víc se mnou promejšlela muziku.
JV: hm
CN: potom posléze teda mě na ten klavír od první třídy myslím nechala
vyučovat, a tak, takže tam se soustředila její snaha ze mě něco
vytlouct, a tak tam to to byla pravidelná abonentní teda účast na
koncertech,
JV: hm
CN: a jak se to slušelo v takové té měšťanské společnosti na ty opery
sme chodili. nevzpomínám si, že by maminka šla třeba na činohru. em to,
to taky může něco říkat, ten film teda nahrazoval asi dramatickou
oblast vůbec u ní.
JV: hm
CN: no a u mě teda patrně tak taky, no.
02.394
575:646
JV: hm dobře. em tak teďka bych se vrátila zase zpátky k tomu dětskému
věku, do těch vašich deseti let, a em zeptala bych se, co pro vás ten
film znamenal. vy ste říkal, že na vás zapůsobily ty dva filmy, které
ste viděl, a že si pamatujete tu písničku, tak třeba jestli ste si ji
zpíval s kamarády nebo sám.
CN: spíš sám. dodneška sem schopen si kousíček tý písničky zpívat, jo.
em a divím se fakt, že teda česky, no, a možná že tam byla jinak určitě
ty hlasy to byla americká angličtina, teďka si tak uvědomuju, že, to
bylo pro mě velice podivný jak tam ty zvířata, jakým způsobem mluví,
takovým huhňavým hlasem, ale ta písnička, ta byla Dej si pozor na vlka,
tak to prostě byla taková jednoduchá melodika, že mně uvízla jako,
takovej vzorek toho melodickýho jakýhosi teda, řekněme i vlas- vlastní
takový fantazie, protože to bych mohl i zazpívat, ale není k ničemu
potřeba, abych, abych to zapisoval jako noty, že.
JV: hm a třeba pamatujete si víc písniček, nebo jenom tady z toho
filmu?
CN: já si pamatuju řadu písniček třeba i z divadla, ale to už je jiná
oblast zase. tady byly dva kašpárci, dvě divadla kaš- dospělých
kašpárků, ne jenom loutková divadla, a tak u jednoho taky, dneska sem
si zrovna vybavil takovou jednu písničku, taky podobně elementární
melodicky jednoduchou chytlavou, pro děti, tak zřejmě sem si písničky
pamatoval, takže v tomto smyslu ta groteska neměla ňákou výjmečnou em
pozici, ale další písničky z filmu asi nebudu vědět, to bych si
nevzpomněl.
JV: hm dobře. a ještě bych se zeptala, jestli ste třeba em si s
kamarády hráli na to, na ten film, na ty scény z toho filmu, nebo
jestli vás to nějak inspirovalo k dětským hrám, nebo vás to nějak
ovlivnilo k něčemu.
CN: em myslím že ne.
JV: nebo třeba abyste napodobovali hlavní hrdiny v oblíkání, v chování,
CN: ne, ne, to mně připadá, že by mně bylo hrozně vzdálený takhle, a
ani myslím že ta naše klukovská společnost, ne to mohl být náhodnej
podnět ňákej, ale ne nevybavuju si to.
JV: hm
CN: ne
JV: a eště bych se zeptala, to už sme částečně zodpověděli, em ale
jestli byl pro vás v tomto věku film důležitý. jestli pro vás hrál
nějakou významnou roli.
CN: asi ne. ne. řekl bych že že to, tak jako si asi nevybavuju funkci
rozhlasu, v tom věku, tak si taky nevybavuju ňákou zvláštní důležitost
filmu pro mě, ale ale byl tam prostě, jako,
JV: hm
CN: možná že je důležitý protože to bylo tak samozřejmý, jaksi,
JV: hm
CN: že sem to ani tohle nevnímal jako samostatnou otázku, ne ne, myslím
že ne. vím, že když teda sem jezdil potom tramvají do gymnázia, že, do,
až na Starý Brno, tak že když em v Metru ((kino Metro)) zase vyvěsili
novej _dpoled ručně malovanej, docela schopně, plakát,
JV: hm
CN: s názvem dalšího filmu, tak vo těch, to že nás vždycky zajímalo, co
se právě dává, vždycky to bylo dvojjazyčný, a tam si člověk čet i tu
němčinu, a tak jako připasoval, nebo někdy taky se podivoval, že českej
překlad _dpoledne filmu se vůbec nekryje doslovně, ale že to má zase
úplně jinou myšlenku, takže jako určitý takový momenty si člověk
pamatuje. Ale ale pro život teda důležitý to asi nebylo.
02.394
1382:1393
JV: a před válkou třeba na americké nebo anglické, francouzské,
CN: jo, King Kong myslím, to to byl ňákej takovej film vo orangutanovi,
JV: hm
CN: em tam sem, tam sem byl, ale myslím jako nevědomé dítě, takže, i
když teda to muselo bejt hrozně zajímavý, tak vím jenom, že rodiče si o
tom povídali, nebo že v příbuzenstvu se vo tomhle filmu právě mluvilo
jako americkým filmu, nebo o zahraničním ňákým víc, kromě těch
grotesek, a té širly templ ((Shirley Temple)), což byla hraná věc,
nevim.
02.394
163:176
LG: jo a tak když se vrátím zpátky k těm biografům, kdy pro vás k-
nebo jakoby před předtím než začala válka, navštěvovala ste kino,
chodila ste do kina?
JK: co?
LG: než než začala válka
JK: no
LG: př- jakoby v tom e před tím rokem třicet devět, chodila ste do
biografu?
JK: (no)
02.394
190:736
LG: tak to nevadí, tak já tu mám e otázky teď které se týkají úplně
toho prvního navštěvování kina než jakoby před tou válkou, (jestli)
si vzpomenete, kdy ste byla poprvé v kině?
JK: ((pravděpodobně kroutí hlavou))
LG: ne e
JK: to ( ) neřeknu [vůbec nic]
LG: [to nevadí] to nevadí a em před tou válkou, vzpomenete si, jak
často ste třeba chodila do těch kin?
JK: no to sem chodila jako mladá [holka]
LG: [mhm]
JK: samozřejmě pokud e eště existovaly biografy
LG: mhm
JK: tak sem určitě chodila samozřejmě že dneska [(už)]
LG: [jo]
JK: o tom nevím nic
LG: jo a pamatujete si třeba s kým ste chodila do toho kina?
JK: s kým?
LG: mhm
JK: (no) s přítelem
LG: mhm (.) a em k- jesi si vzpomenete na ména těch biografů?
JK: jo tam byl ( ) například Kapitol
LG: mhm
JK: byl jeden biograf, druhý biograf Moderna
LG: mhm
JK: to bylo tam v tam kde byl trh nahoře před tou... tak tam byl
taky biograf Moderna (ale) nej- nej- nejznámější byl asi ten e k-
Kapitol
LG: mhm
JK: to byl nej-
LG: a e podle čeho ste si vybírala zrovna třeba tady tyhle dvě kina?
jakoby proč... že prostě e v předválečném Brně bylo těch kin strašně
moc v Brně
JK: no strašně moc to bych ani neřekla byly (.) byly biografy s- e
větší nebo menší a nic zvláštního bych o nich nemohla říct.
LG: mhm
JK: vím že Kapitol byl takový běžný slušný biograf
LG: a byly potom v Brně nějaké jakoby e biografy o kterých byste
řekla že byly spíš jakoby neslušné, když Kapitol byl slušný?
JK: slušné byly všechny (jinak) by mně maminka nedovolila abych šla
do biografu <když (by nebyly) slušný>
LG: <jo> [a když]...
JK: [no] normální biograf kde se promítalo
LG: mhm
JK: to co prostě ta kinematografie e dala k dispozici ( )
LG: jo a když sme u té maminky, jaký byl názor rodičů obecně jakoby
na filmy a na kina?
JK: jaký byl [názor ( )]?
LG: [názor co si] to tom mysleli? jestli o tom třeba doma mluvili? o
těch [filmech]
JK: [tak to] teda (.) já sem se musela učit abych do- dokončila
školu, ale že by e tam k tomu e přispěl taky nějakej biograf, to
bych neřekla
LG: a e ve škole ee vyjadřovali se třeba nějak učitelé k těm filmům
nebo ke kinům?
JK: (...) to [to]
LG: [a]...
JK: když když sem chodila do biografu
LG: mhm
JK: tak rozhodně e to byla moje záležitost
LG: jo
JK: s- s mými přáteli
LG: mhm
JK: a a ale o o kině jo to se se v této souvislosti určitě nemluvilo
LG: jo a em byl pro vás jakoby ten byl bylo to pro vás důležité ty
biografy a ty filmy v té době?
JK: no asi že jo, protože každý mladý člověk chodil rád do biografu
anebo e díval se na nějaký film
LG: mhm
JK: že? ovšem samozřejmě nebylo to takovým způsobem vedeno bych
řekla e než (.) předtím
LG: mhm
JK: se ne- nedalo tomu takový důraz
LG: jo a chtěla sem se ještě zeptat, em vy ste říkala, že ste
chodila do těch e biografu s přáteli, s kamarády, tak jestli e ste
třeba já nevím e hráli nějaké hry, které se vztahovaly k těm filmům
zpívali ste si písničky nebo tak? jestli ste se to tom nějak výrazně
bavili o těch filmech?
JK: to si nevzpomínám že jestli sme se výrazně o tom, ale e já si
myslím, že mladý člověk když vi- viděl nebo navštěvoval nějaký ten
biograf
LG: mhm
JK: tak z- tak tam chodil s určitým e s určitou představou
LG: mhm
JK: že t- jakej ten film bude, jestli to bude vážný film, jestli to
bude veselý, ale spíš to byly filmy vážné
LG: mhm
JK: protože ta doba byla vážná, velice vážná
LG: mhm
JK: no
LG: a měla ste nějaké oblíbené kino v Brně?
JK: o- oblíbený kino [(jestli)]... ?
LG: [které] ste třeba navštěvovala častějc než ty ostatní kina? ne
ee?
JK: to určitě ne
LG: mhm a em bylo třeba v Brně nějaké kino, o kterém ste věděla a do
kterého ste prostě nerada chodila? kam byste třeba nešla?
JK: nevím vždyť sem vám to už [(řekla)]
LG: [jo] mhm
JK: ( ) (teď) bychom se jedině opakovaly
LG: mhm jo jo a když se třeba máte vzpomenout na to jak ste se s
těmi přáteli v tom kině chovali
JK: jak sme se ch-
LG: cho- [jestli ste]...
JK: ?
LG: [no jestli ste] jestli ste tam třeba konzumovali nějaké jídlo
nebo ste tam pili nápoje bonbony o přestávce ste se bavili?
JK: <o přestávce to je docela (možné že sem tam) cu- cucala bonbony
(sla-) kyselý anebo sladký> to teda opravdu [(nebylo) tak důležité]
LG: [anebo jestli ste třeba] vyrušovali během projekce? cokoliv
jestli ste reagovali nějak na ten film během promítání anebo je tu
ještě otázka, jestli ste po skončení tleskali, když ten film skončil
JK: to nebylo zvykem
LG: nebylo? [mhm]
JK: [to] nebylo (to) člověk prostě se díval na ten film
LG: mhm
JK: a (nejspíš) se po skočení to té toho promítání že se s přáteli o
tom mluvili, že?
LG: mhm
JK: o čem tam jako byla řeč (tak)
LG: jo jasně
JK: záleželo jistě na tom jaká [byla povaha]
LG: [jo chápu]
JK: t- těch přátel
LG: mhm
JK: ale o tom se tak nedá mluvit přesně
LG: a em kromě těch přátel jako ze kterýma ste tam šla do kina,
potkávala ste tam potom v kině nějaké jiné jakoby bylo to bylo to
zvykem nebo spíš ne?
JK: ne ne aspoň
LG: jo
JK: v mé době teda ne
LG: mhm nó byla ste někdy když ste byla jakoby v tom dětském věku,
byla ste někdy na nepřístupném filmu? <já se na ty otázky musím
ptát, já sem je nevymýšlela>
JK: vy se smějete, ale já nemám ponětí co [chcete]
LG: [jo] já vím vy ste mně nerozuměla, že? jestli ste jestli ste
byla jako dítě na nepřístupném filmu někdy?
JK: jo tak jako na zakázaném, [jo]?
LG: [no] na zakázaném
JK: na zakázaném filmu
LG: ne e?
JK: ne asi že ne
LG: áá šla ste někdy do kina bez placení?
JK: ((smích)) no to sou otázky
LG: [<já sem je nevymýšlela já za to nemůžu>]
JK: [((smích))]
LG: a teď to ten a teď to ten pan učitel tam uslyší a vynadá mně že
sme se smály <těm otázkám>
JK: hm
LG: takže ste nikdy e nebyla [v kině bez placení]
JK: [ne ne zakázané filmy]
LG: ale to byste se to byste se divila, někteří ti pamětníci chodili
bez placení a chodili na zakázané filmy když byli děti ně- jeden
pamětník mně dokonce myslím popisoval, jak se tam dostávali na ty
nepřístupné [filmy]
JK: [( )] když ty ty <vchodní> dveře byly ňák jenom jenom takhle
jako přivřený
LG: mhm
JK: neby- nebylo to zamčeno, že? ( ) normálně... takové věci sem
já teda nezažila
LG: dobře
JK: (já) buďto sem šla do kina, anebo tam sem tam nešla (.) a když
sem tam šla tak (.) zase s určitou představou
LG: mhm
JK: že to bude vážný film, že se tam asi pravděpodobně bude jednat o
tom a o tom že? a hotovo.
LG: mhm a em chodila ste do kostela nebo nějak em?
JK: em ani ne
LG: ne e? (.) teď tu mám zase otázky, které se budou jakoby
opakovat, ale já je prostě musím přečíst em když ste šla do toho
kina, vybírala ste si konkrétní film?
JK: no tak to jo
LG: šla ste podle filmu
JK: samozřejmě
LG: mhm
JK: (bych)
LG: a
JK: na ňáký b- blbý film bych [těžko]
LG: [jo] protože em
JK: [šla]
LG: [někteří] em lidé tedy jakoby jestli ste si... vy ste si to
vybírala tedy podle filmu, protože sou lidé, kteří em jakoby si
vyberou kino a dou do toho kina a je jim jakoby jedno co se tam
promítá, tak proto se na to jakoby ptáme, ale že vy ste chodila
jakoby na film, protože ste ho chtěla vidět?
JK: ((mlčky souhlasí))
LG: mhm a kde ste získávala jakoby ty informace o těch filmech,
které se budou promítat?
JK: no tak za prvé se o tom mluvilo doma se o tom mluvilo
LG: mhm
JK: mluvilo se s přáteli o
LG: mhm
JK: o těch filmech, že? a co ještě? (..) nic nic nic zvláštního tam
nebylo, ale říkám, buď to film dobrý
LG: mhm
JK: tak i ten mladý člověk na to rád šel, ale jeden z těch takových
těch známých filmů na které se chodilo v s-
LG: mhm
JK: v uvozovkách tak to byl ten film (jé jestli) já si ještě
vzpomenu jak se menoval (..) jak se menoval? (..) Bílá nemoc
LG: Bílá nemoc mhm
JK: Bílá nemoc, tak to byl takový stěžejní
LG: mhm
JK: (promítaný) film
LG: [a mhm]
JK: [Bílá] nemoc
LG: vy ste říkala, že ste teda chodila na ty dobré filmy a kdybyste
mohla říct e co ten film jakoby musel být, aby byl nazván tím dobrým
filmem? jakoby co bylo podle vás dobrý film?
JK: mu- musel by mě zaujmout
LG: mhm
JK: něčím
LG: jo (.) a ee měla ste nějaké oblíbené herce nebo herečky?
JK: asi že jo, ale
LG: [nevzpomenete (si)]
JK: [že bych] to tak přesně s- mohla
LG: mhm
JK: určit kdo který film ( ) nebo který herec to byl to a- to ani
nevím
LG: jo a em chodi- chodila ste eště na němé filmy?
JK: ne to už to ne
LG: mhm a bylo pro vás důležité nebo nějak registrovala ste z jaké
země ten film byl?
JK: no tak zajímalo by mě to
LG: [mhm]
JK: [určitě] mě to tehdy zajímalo
LG: jo
JK: jestli to je německý film, poněvadž
LG: mhm
JK: ty se dost jako promítaly ty německé filmy anebo jestli to byl
film e co ještě ( ) francouzský taky film
LG: mhm
JK: různě no
LG: a které ste teda měla jakoby nejradši?
JK: co? které sem měla nejradši?
LG: mhm (.) nebo které ste naopak třeba neměla ráda?
JK: hm těžko říct (.) byly filmy, které sem ráda viděla a které
prostě sem m- mě tak nějak moc nezajímaly
LG: mhm
JK: to se stalo že?
LG: mhm
JK: ale říkám ta taková ta Bílá nemoc, tak to byl snímek naprosto
opravdu ohromný, no
LG: mhm a em šla ste na nějaký film víckrát?
JK: co?
LG: jestli ste šla na nějaký film víckrát, víc než jednou?
JK: nevzpomínám si na na to že bych to tak... mně stačily když sem
to viděla je- jeden film jedenkrát
LG: mhm a kromě chození do biografu, měla ste nějaké záliby?
JK: já záliby?
LG: mhm
JK: tak to víš že sem měla, víte že sem měla záliby
LG: klidně mně můžete...
JK: jazyky cizí
LG: mhm
JK: sem byly moje já sem chodila dokuď eště to šlo dokuď ti Němci to
u- umožnili
LG: mhm
JK: tak sem třeba (.) ( ) nevím co sem chtěla <říct>
LG: jo ty záliby že ste měla
JK: ( ) nevím co sem chtěla říct
LG: to nevadí, jo a teď tu mám zase otázku na ty brněnská kina,
jestli by s- to já vím ste to už jakoby o tom mluvila, ale jestli
byste to mohla víc rozvinout jaké byly rozdíly mezi těmi biografy?
jako jestli byly nějaké lepší kina horší kina a tak?
JK: vy myslí- máte na mysli ten to promítání těch buďto dobrých
filmů nebo méně dobrých filmů?
LG: ne e spíš jakoby ee teď nemyslím jakoby ty filmy ale ty ty
biografy obecně jak vypadaly třeba vevnitř jak tam
JK: aha
LG: jako jestli byly nějaké lepší kina horší kina
JK: no tak určitě byl ňáký rozdíl mezi takovými a makovými
LG: mhm
JK: že že ne každé sedadlo bylo prostě perfektní
LG: mhm
JK: byly řady tak to se vědělo že tak to je výborná řada to mě bude
stát tolik a tolik peněz
LG: jo
JK: a tam půjdu ráda a na druhé straně méně známý méně em já nevím
(..) tak to byly jiné [filmy]
LG: [mhm]
JK: třeba (.) no
LG: jo a z čeho se skládala ta projekce ten program? jakoby tam byla
ta přestávka, byl tam ten hlavní film, byly tam nějaké třeba
reklamní filmy krátké?
JK: no byly ale nebyly v takovém rozsahu jak sou teď
LG: <jo dobře> a byla ste někdy v kině kde bylo živé vystoupení k
tomu filmu? nějaká kapela?
JK: [ne]
LG: [em em]
JK: ( ) [na to si]
LG: [anebo ně-] anebo pamatujete si na ukázky z jiných filmů, jestli
se promítaly?
JK: jiných filmů?
LG: jakoby třeba za týden budeme hrát tady tohle
JK: určitě byly takové filmy, ale já vám to nepovím
LG: mhm
JK: jaké to byly
LG: jo a em bavily vás jakoby ty doprovodné části toho programu?
JK: asi moc ne (.) já sem byla tak já sem prostě se naučila (.) žít
s určitými filmy a
LG: mhm
JK: a mít je jako e byly byly mi sympatické, kdežto jiný filmy které
e sem nemusela vidět
LG: mhm
JK: co ( ) se mně nezdály být takové e dobré nebo abych je musela
vidět
LG: jo (.) a byla ste někdy e na promítání filmu u někoho v
domácnosti? znala ste někoho, kdo měl promítačku?
JK: ne
LG: em-em?
JK: to sem neznala opravdu nevím
LG: jo
JK: takže máte už všecko?
04.392
1097:1126
CN: ale
JV: no
CN: přece jenom teď si nejsem jistej, de teda asi vo filmovou vosmičku
nebo tak, že jo.
JV: hm
CN: vyloučeno to možná nebude, v takový skupině mládeže, do který, v
církvi, do který sme teda tam, tam se pěstovaly uměny, a sporty všeho
druhu, a tak to bych nevyloučil, docela jistě teda promítání nějakejch
diapozitivů, to to určitě, ale tady asi de vo film, ale jestliže vůbec
někde, tak tam, tam teda to být mohlo, zcela výjimečně, ne jako
pravidelná součást takovýho programovýho teda rozvrhu. ale toto bych
nevyloučil.
JV: hm
CN: v té, v tom dorostě teda, tam se možná někdy em dílem nějakýho
člověka pro věc zaujatýho mohlo tohleto stát. ale je to už zase jenom
taková rekonstrukce.
JV: hm
CN: nevylučuju to.
JV: takže vy si na to nepamatujete, [že byste to zažil]
CN: [nepamatuju, ne.]
04.392
1499:1508
no a ale potom zejména v
době vod těch mejch třinácti let dále, to znamená rok devatenácet
čtyřicet čtyři a později, tak ta skupina tý křesťanský mládeže, to byla
taková vohromně teda kulturně a sportovně silně em nabitá forma života,
kdy sme teda vedli spoustu společnejch akcí, a výletů nebo nebo
recitačních pokusů, nebo hudebních, hudebních produkcí v tom kruhu, a
tak dál, to s čím se mládež baví. em dneska se tím baví všudyskde, ale
tehdy to nikde jinde nešlo, to bylo jedině tam ještě byl ten prostor
svobody, takže literatura, a takovýdle zájmy, to se, to se konalo,
právě pro tuto mládež tam.