Citát
02.394
1459:1502
JV: a třeba tenkrát ta před tou válkou, během války, em ee daly se
koupit třeba i jídlo sebou em konzumovat, nebo pít nápoje během
představení.
JG: né, ne. to ještě vzpomínám, chodili zase em s s tou vůní, víte,
jak vyšplichovali.
JV: že
JG: sme seděli, jo, tak jako aby změnili vzduch, páč to,
JV: jo
JG: co takový malý kino,
JV: hm
JG: dyť to bylo raz dva vydýchaný, že. tak to ste viděl jak šel, tak
jako když stříkáte stromky, a takovým způsobem, no.
JV: a to se ďálo třeba po em každém představení? nebo před
představením, nebo během [přestávky?]
JG: [né, během,] během během té em
JV: [během projekce]
JG: [tak asi v polovině] toho.
JV: jo.
JG: no. protože em přestávka nebývala tak ani.
JV: vzpomenete si na tu vůni třeba, co vám to [evokovalo?]
JG: [no, taková jako] lesní,
JV: lesní.
JG: něco takovýho. no ale to bylo raz dva pryč.
JV: hm
JG: to jenom jak sedlo na ty lidi, tak to byl konec.
02.394
1551:1562
JV: a a před tou válkou ste si vybírala filmy
JG: před válkou sem z toho neměla vůbec rozum.
JV: tak to vám bylo ještě takových čtrnáct let, že, eště v roce
třicet devět.
JG: třináct.
JV: třináct let.
JG: mně bylo.
02.394
1601:1655
JV: takže vlastně vy když ste byla mladší, tak ste ňák úplně neměla
ty preference jakoby jasné, až na tu mariku ((Marika Rökk)), ale to
teda už [byla válka,]
JG: [eeem]
JV: to ste spíš
JG: no
JV: chodila, když ste věděla, že někde je ňáký film, třeba
[(zdarma), nebo že ten pan promítač, že vás tam...]
JG: [jasně, a bez bez toho, sem, no]
JV: takže ne [moc ste si jako nevybírala.]
JG: [vobyčejný děcko.]
JV: hm
JG: jo.
JV: a třeba takže ani pro vás vlastně tím pádem nebylo důležité, kde
to kino je, em kde ten film se hraje, v jakém kině, spíš to bylo vo
tom, kam [šlo jít.]
JG: [no ta to] tak úplně ne,
JV: ne?
JG: poněvač to (doleši ty) bylo (už to bylo) v Morávce
((pravděpodobně Moravia)), protože sme ani tu kačku dvacet
neplatili.
JV: jo, to bylo pouze v tý Morávce ((pravděpodobně Moravia)).
JG: ((smích))
JV: tam ste měli zdarma přístup.
JG: protože tam byl ten
JV: uvaděč.
JG: uvaděč. ((smích)) jo.
JV: a a á
JG: takže tam sme věděli, že můžeme kdykoliv. páč on totiž jiný
uvaděč tam neexistoval, jenom ten jeden.
JV: hm
JG: takže kdykoliv tam člověk jako přišel, tak měl volný vstup.
02.394
153:153
to sme, napřed sem chodila i na dětský si [vzpomínám]
02.394
168:188
R: á vy ste teda tu obecnou školu navštěvovala asi do roku
devatenáct set čtyřicet, takže se budeme bavit o tom roku devatenáct
set třicet pět až čtyřicet. a [vzpomínáte si] vůbec na svoji první
návštěvu kina?
DB: [to bylo]. ne
LR: ne, vůbec. a jaké sou vaše nejstarší vzpomínky vůbec na kino,
jestli si vzpomínáte?
DB: no, ty nejsou moc dobrý. byla sem s tatínkem ee v Kapitolu
((Kapitol)), tam hráli sněhurku ((Sněhurka a sedm trpaslíků))
LR: mhm
DB: kreslenou, to byla tehdy bomba. no ano byla, doslova, kreslený
barevný film to bylo něco. tak sme si sedli na balkón, a já vim, že
sem se šíleně bála, jak ta Sněhurka letí tim lesem, šla a teď ty
větve oz- ožily no a prostě to bylo hrozný, takže málem sme odešli
<z toho kina> protože... nevim, kdy to bylo, ale byla sem hodně malá
LR: hodně malá
DB: no, to byl asi první. no a potom šly filmy prostě e grotesky a
ten, jak se jmenoval, e Poslední Mohykán, to byla taky hrůza, to šli
sme prostě na to šli a my sme z toho byli uplně <vyděšený> no a to
byly tam byly tři kina, takže my sme měli, z čeho [vybírat] v
Židenicích
02.394
189:195
LR: [mhm]. a jak často ste vlastně jako malá chodila do kina. [tak
do těch deseti let]
DB: [nóó], každý týden
LR: každý [týden]
DB: [nic] jinýho nebylo jinýho
LR: nic jinýho
DB: odpoledne se šlo do kina
02.394
197:202
no, protože to bylo, rodiče měli pokoj od nás asi a my sme
trávili čas v kině ovšem na čem, to už vám ne- to byl myslim šaplin
((Charlie Chaplin)) a, no prostě to bylo ještě za první [republiky]
LR: [mhm]
DB: takže tam byla možnost všeho, hlavně ty grotesky všelijaký
kreslený, to si nemůžu vůbec [pamatovat], že?
02.394
203:206
LR: [dobře]. a s kým ste chodila do kina?
DB: no s ko- s děckama.
LR: s kamarády?
DB: s kamarádkama
02.394
208:210
tehdy ne, to tehdy nebylo kdepak, to holky stály tam v té v tom
foajé ((foyer)), než nás pustili, kluci stáli tam, a to sme se po
sobě koukali, ale nic kdepak [vůbec].
02.394
211:218
LR: [a s rodiči] ste chodila jenom jako malá
DB: no úplně [malá] no
LR: [úplně malá]
DB: tak to bylo asi poprvé to strašný, ee a to sem se potom po
letech dozvěděla ta Sněhurka tak hezky mluvila ovšem to bylo
dabovaný ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), že jo, nebo nebylo to
dabovaný to bylo asi s titulkama, protože tehdy se snad ani
nedabovalo nebo co.