Citát

ML: a to byla Úderka, jo a kam sme chodili potom naproti nádraží, to
zřídili Němci. to se menovalo ópé ((OP – Ohne Pause)),

LR: hm

ML: zkratka one pause ((Ohne Pause)). tam se promítalo prostě durch,
jo,

LR: hm a jak ste říkal, že to teda běželo bez přestávky

ML: ano

LR: tak jak to probíhalo když ste tam šli. to ste tam mohli zůstat
jak [dlouho]

ML: [jo]

LR: ste chtěli? jak dlouho ste tam třeba zůstali.

ML: no podle toho, jak se nám to líbilo.

LR: hm a vzpomínáte si na své první návštěvy kina po osvobození? [na
atmosféru.]

ML: [no pochopitelně,] jéžiš panenko marja, to vám řeknu hned. kino
Kapitol,

LR: hm

ML: jo? kino Kapitol, teď mluvím jako vodborník geolog.

LR: ((smích))

ML: je postavený na vodě.

LR: jo.

ML: a tam se musí čerpat voda. jo, i teď, jo, aby nedocházelo prostě
k zaplavení toho ee toho suterénu. a pochopitelně na jaře čtyřicet
pět se voda nečerpala,

LR: hm

ML: takže prvních pět sedadel v kině Kapitol bylo zaplavenejch. no
teda né ty sedadla, ale zkrátka a dobře ee dalo by se tam sedět
jedině v gumákách.

LR: <jasně>

ML: jo,

LR: <podlaha>

ML: a promítal se tam, promítaly se tam ruský válečný filmy. no
vesměs to byly z toho, em týdeníky z fronty.

LR: hm

ML: jo, takže na to si vzpomínám, páč tam sme chodili. jo a vim že
teda prvních pět sedadel to bylo jako em nedostupných.

ee prostě
třeba se stalo, že se jim přetrhl film. no tak byla ta chvíle,

PV: hm

LH: kdy to opravili, a zase jelo dál.

LH: [ale v těch Řečkovicích] se pamatuju, že se jim snad ten em
přetrhl, nebo čert ví co bylo, to si tohle,

PV: hm

LH: ale že by se odcházelo, to leda když někdo musel odejít, tak šel,
protože musel odejít, a ani to moc nebylo. em-em. takže

JV: mhm dobře. á byla tam ňáká přestávka mezi tim? přestávka.

MJ: e no napřed jó, když měli jeden aparát a než <vyměnili> tu aj
v aj bylo několik em když měli jednu aparatůru,

JV: mhm

MJ: že jo.

JV: a

MJ: no tak tam byl kotouč, že jo, a najednou em to zhaslo, že jo, a
to trvalo pár minut než ee tam dali druhej díl a pak se (vinul)
druhej díl a pokračovalo to d-

JV: mhm

MJ: ovšem to byly ty venkovský nebo ty malý kina, ale pak už měl
každý dva a e automaticky jak jeden přešel něk- e tak n- no teďka je
to taky, no teďka už ne, teďka sou ty digitály, to je dneska jinýho.

JV: mhm á co se dělo v té pauze než vyměnili ten film?

MJ: nic.

JV: nic.

MJ: se čekalo a lidi se mohli bavit.