Citát
2.351
315:317
to už do když sem chodila do té měšťanské školy, to sme chodili do
Řečkovic, a někteří chodili už na gympl do Brna, no tak ti už jako byli
něco víc jako my, ty, který sme chodili na měšťanskou školu.
2.351
460:490
PV: jaké zaměstnání ste měla vy.
LH: no tak já sem byla dlouho doma, protože sem měla syna velmi
nemocného, takže já sem udělala ještě obchodní školu, a šla sem
pracovat, až synovi bylo, kolik já nevim, deset myslím, a dceři bylo
šestnáct, kteří šli potom na ee jako studovali na průmyslových školách.
PV: hm jo, a kdy ste se vdávala?
LH: no tak jistě ve válce,
PV: ve válce.
LH: roku devatenácet čtyřicet čtyry.
PV: aha
LH: protože aby sme nemuseli do Německa.
PV: hm
LH: to byly ročníky jednadvacátý, dvaadvacátý, třiadvacátý a
čtyryadvacátý, no napřed sem byla nasazená jako v Králově Poli, což sem
dělala, co sme dělali tam se tahdá dělaly vagóny, tak sme škrabali
sváry, no a pak sem šla na mateřskou, no a pak sem se vrátila až teda
po synově, kdy byl nemocnej, tak pak sem se vrá-, až bylo to trochu
lepší, tak sem se vrátila do do tohoto.
PV: hm
LH: do závodu zpátky, no a tak to je asi tak všechno.
2.351
441:453
PV: jestli se můžu zeptat, co dělali vaši rodiče. jaké povolání.
LH: moji rodiče?
PV: hm
LH: no moje maminka byla doma jako všechny ženy, že, tehdá nechodily do
práce, většinou byly doma,
PV: hm
LH: to kousek pronajatého políčka sme měli, no a tatínek byl, napřed
pracoval v továrně, no a pak byl taxikářem.
2.351
429:435
PV: nějaké sourozence, jestli ste měla.
LH: já nerozumím.
PV: ee sourozence.
LH: né, já sem je- byla jedináček.