Citát
08.365
215:223
ten němý film, a taky se ukazovalo jenom
třeba, přijeli jako s tím filmem, jezdili po vesnicích,
PV: hm
LH: a ukazovali prostě jako někde v tom z těch filmů jako co dovezli, a
a něco bylo, no tak to víte, taky když se to prostě dozvěděli sme, že
je to něco nového, a že přijeli s filmem, no tak taky sme na to
chodili. no,
08.365
229:242
PV: a jak to vypadalo, když přijeli s filmem. co, co to znamenalo.
LH: no to přijela taková, <takové auto,> jako bych řekla dodávka nebo
něco takového,
PV: hm
LH: no a v tom měli ňáký ty aparáty a a plátno se hodilo em jako třeba
v tom hostinci, když to bylo, no tak se em plátno tam připravilo, no
PV: hm
LH: a oni to tak nějak, jak to pouštěli nebo ne- <to už po mně
nemůžete,> prostě sme [viděli film,]
08.365
260:262
PV: jestli to bylo často, že přijeli s filmem nebo...
LH: né, né, to bylo vždycky prostě něco obzvláštního.
08.365
268:271
PV: šla ste vždycky na film, když takle přijeli?
LH: no tak no to víte že ano. dyť všichni sme se na to těšili, tak em
prostě sme všichni honem šli na film.
08.365
279:283
my sme byli i prostě děcka na vesnici, a tam nebylo nic takového.
takže když jako se nehrálo třeba v těch Řečkovicích, ještě nebylo tak
zařízené, nebo prostě to stálo víc peněz než sme měli, tak tam to taky
stálo peníze, no ale bylo to prostě jako v menším nějaké restauraci,
tam nahodili to plátno, no a prostě tam předváděli.
08.365
787:801
KH: a byla ste někdy přítomná, nebo neměli ste doma přímo
promítačku? takový to promítání v domácnostech?
LN: né, to sme neměli. ne, ne.
KH: ani nikdo ze známých, nevzpomenete si?
LN: ze známých to nevím. jak to byly takový dětský vlastně, ale to
nemám, to sem neměla kamarádku, která by měla třeba rodiče, že by
nám u nich doma promítali, ne, to ne. to potom, to už až sem měla
svoje děti, tak sme měli takovou malou a do toho se dávaly, to sme
dělali na stěně, takovou jako plachtu bílou, jo. a zatemnili, jim
promítali, ale to byly takový filmy, to se tam nastrčil, to můj muž
jim ( ). ale takhle sem neměla žádnou kamarádku nebo známý, u nich
doma, že by se promítaly, ne. to ne.
08.365
1105:1108
LG: mhm (.) o těch týdenících už sme mluvily a (.) byla ste někdy na
promítání nějakého filmu v domácnosti (.) u někoho?
RM: ne ne
07.364
466:472
LG: a ta vaše oblíbená kina e ty měly ty byla jako pro vás
přitažlivá e kvůli té blízkosti nebo jako byla ještě v něčem jako
lepší než ty ostatní?
RM: <no> jako (.) děckám se nám to líbilo, protože (..) to bylo něco
takovýho (.) velikýho, úžasnýho (.) teďka tam byly ty bifé, tam byly
bonbóny <tak to se nám líbilo, že, tady toto>
07.364
987:989
RM: no taková skala ((Scala)), to bylo (.) když se vlezlo do toho
(.) jenom (.) ten (.) vstup do toho byl nádhernej ty schody dolů (.)
to bylo něco ohromnýho (.)
07.364
1033:1037
RM: ale (.) byly takový menší a bylo to takový (.) třeba já vím že
(.) v Židenicích (.) bylo takový kinečko (.) a já nevím už jak se
ten t- to kino menovalo (.) a to bylo takový (..) tam bylo dobrý to
že to šlo hódně tak nějak pěkně dolů (.) takže aj v těch posledních
řadách se vidělo (.) jo?