Citát

Zobrazují se záznamy 1 - 10 z celkového počtu 1381

Edita (1926) 03.399 1863:1874
Český prvek

LG: řikala e že ste byla na tom americkém filmu tak ty titulky tam
byly v době toho protektorátu české nebo německé?

EB: no české.

LG: české.

EB: české, určitě české. jenže pro mě já sem v- vnímala

LG: [jasně.]

EB: [jak jo] (.) t- tu němčinu jako češt- to (.) pro mě (...)

Zdenek (1927) 03.399 2531:2533
Český prvek

JV: a proč teda ty české víc než ty německé ste měli radši?

ZP: z národnostních důvodů sme preferovali němec- český filmy.

Zdenek (1927) 03.399 2756:2773
Český prvek

To byl český muzikant, kdy to bylo? čtyrycet. em to byly
filmy, na který sme chodili a který sme oceňovali hlavně proto, že
em to jaksi povzbuzovalo národní vědomí.

JV: ehm.

ZP: že to byl takovej teda to je vo Kmochovi ((František Kmoch))
myslim, že, ten českej mu- ((To byl český muzikant))

JV: ano...

ZP: že?

JV: ano, ano.

ZP: to je vo Kmochovi ((František Kmoch)), čili tam ukazoval, jak je
to to národní sebevědomí zvyšoval, čili to byly filmy, který
povzbuzovaly em em národní uvědomění.

Zdenek (1927) 02.398 2464:2479
Židovský prvek

ZP: myslim že to bylo německý. že to bylo německý.

JV: a třeba Židé tam taky mohli jít?

ZP: ne, ne, kdepak, ne. Židi měli vůbec zakázaný veškerý kulturní
požitky, ty nesměli ani do kina do divadla, nikam. ani tramvají
nesměli jezdit, museli stát jenom na jak se to řekne platforma na no
prostě tam jak sou sedadla tak mohli stát jenom venku, venku,
nesměli ani dovnitř do té tramvaje, nesměli.

JV: takže myslíte, že neměli nějaké kino aspoň jedno, kam mohli
chodit?

ZP: po, ne. po okupaci rozhodně ne, ale za první republiky byly
židovský kina, kam chodili Židi. mám dojem, že to Excelsior, zrovna,
co sem o něm mluvil, že to bylo takový židovský kino.

Edita (1926) 01.397 1863:1874
Německý prvek

LG: řikala e že ste byla na tom americkém filmu tak ty titulky tam
byly v době toho protektorátu české nebo německé?

EB: no české.

LG: české.

EB: české, určitě české. jenže pro mě já sem v- vnímala

LG: [jasně.]

EB: [jak jo] (.) t- tu němčinu jako češt- to (.) pro mě (...)

Edita (1926) 01.397 1876:1887
Německý prvek

LG: aa b- byly třeba ee povinné v době toho protektorátu, když byly
ty filmové plakáty, byly tam i německé názvy těch filmů nebo...?

EB: určitě.

LG: takže?

EB: určitě, určitě, spiš německy než česky.

LG: jo.

EB: určitě.

Edita (1926) 01.397 2211:2220
Německý prvek

LG: moc na vás nesedí. a ch- vy ste řikala, že ste em tak během
třeba té války chodila ste do kina s německými přáteli nebo?

EB: ano taky, jistěže. protože já sem, no.

LG: a s těma německýma ste cho- chodila do kterých kin (.) nebo?

EB: to s- (.) to bylo f- jedno.

LG: jedno to bylo.

Helena (1927) 04.396 258:268
Po osvobození Brna

no pravidelné navštěvování kina, to teda, ee myslím tehdy, jak vz-
jak ee vznikla televize já [řeknu],

LR: [mm]

HH: když byla potom televize, tak už sme tak pravidelně nechodili,

LR: mhm

HH: jenom na to, co se nám zalíbi-, co se nám jako zdálo být dobré, tá
televize skutečně ten film odsunula do pozadí, škoda.

Helena (1927) 04.396 373:389
Po osvobození Brna

a nejvíc co byl, co
mě upoutal jeden, já mám ráda detektivky, a jedna mě upoutala a
dodneška na ni nezapomenu, a bylo to s hajnsem rýmanem ((Heinz
Rühmann)), Stalo se za bílého dne,

LR: mhm

HH: a to vám mě, už sem potom jednou ještě viděla, a to mě tak zaujalo,
že na ten film nikdy nemůžu zapomnět.

LR: mhm

HH: ten hans rieman ((Heinz Rühmann)) to byl takový človíček menší, von
dělal detektiva, a tehdy šlo o vraždu dětí. nemohli pořád vypátrat, kdo
ty děvčátka zavraždil, a teď jak se po tom pátralo, víte, a tak, to mě
zajímá, ne abych já hned na začátku věděla, aha, to bude asi vrah, ale
prostě ee do toho děje, aby mě něco vtáhlo, a já ho sledovala.

Helena (1927) 04.396 452:483
Po osvobození Brna

a do t-, do těch em brněnských taky sem chodila, už potom později

LR: [až později]

HH: [zase že], to sem jezdila už tramvají, měla sem tramvajenku, že, a
byla sem už zaměstnaná, no a tak sme tam taky navštěvovali ty, Kapitol,
to bylo pěkný kino, nebo ta Moskva, to potom nějak myslim zrenovovali,
nebo já nevim, jak to bylo. a tady v těch Židenicích to byly kina, tam
se třeba v tom kině Sport, tam ste vyšla hnedka na ulici, žádný
schodiště, nic,

LR: [aha]

HH: [to ste], to bylo tak nízko, že ste vyšla do ulice. a ve většině se
chodilo dólu, že to bylo jakoby podzemí. Alfa, a potom tehdy to byla
Moderna,

LR: mhm

HH: Moderna, to bylo zase v pasáži, ee já nevim, jak se teď menuje, ale
jak je Nová radnice [ta pasáž]

LR: [mhm vim kde], pak se to menovala Jalta, ne? [to kino]

HH: [Jalta]

LR: mhm

HH: hm tak tam sme taky chodívali, no prostě dost sem se, do Husovic
taky, kino Sibiř a eště jedno, to si nepamatuju, tam už sem chodívala i
potom s mým ee budoucím manželem, protože on byl z Husovic, tak tam
sme, <první film, co sem s ním viděla, byl Pád Berlína>