Citát
02.387
921:928
JV: a třeba vzpomenete si, jak se k tomu vyjadřovala škola? nebo
učitelé?
JG: jo to vo takových věcech sme nemluvili.
JV: ne, ne.
JG: a potom em byla jiná doba.
01.386
495:518
no rozhodně sem, až sem mohla
chodit sama, protože bych neměla s kym.
JV: mhm.
JG: zaprvé maminka neměla čas a starší sourozenci, ty byli na
školách, když mě museli tahat s sebou, jo.
JV: takže s rodiči ste do kina nechodila?
JG: ne, určitě ne.
JV: vůbec.
JG: ne, to si nevzpomínám. ani, ani do divadla. ne.
JV: ee mhm.
JG: to eště potom sem měla ee jednu teda vzdálenou tetu a ta zase,
ta byla výborná. to od osmi [roků]
JV: [mhm].
JG: si pamatuju, už to sme chodili do divadla na Veveří
01.386
562:566
JV: [ale ty sourozenci]. vy ste říkala, že řik-... že spíš vám
připadlo, že by byli naštvaní, kdyby s vámi museli chodit, že se
[jim nechtělo chodit s váma do kina].
JG: [víte co, já sem...]. no jistěže ne,
01.386
886:905
JV: a jaký byl váš em nebo názor vašich rodičů na kino. podporovali
vás v tom, nebo se na to dívali přes prsty, říkali, co [s tím
máte...]
JG: [naše maminka] dycky říkala večer, to sem ráda, že ste všichni
doma,
JV: hm
JG: nevědě- vona nemohla nás uhlídy- uhlídat. jo,
JV: ale věděli, že ste chodila do kina.
JG: jo, to jo. a věděli taky, znali to, toho uvadě- ten co tam byl
tím uvaděčem, páč bydlel v tom domě,
JV: soused
JG: a věděli, že je to solidní človíček, to neexistovaly takový
věci, co teď se dějí, [že]
01.386
913:919
JV: ((smích)) takže ale nevadilo jim to.
JG: ne.
JV: že ste chodila do kina.
JG: nevadilo jim to. a myslím nás to vůbec nepokazilo. nikoho.
01.386
1319:1345
JG: večer ne. nó, to sama, nebo s em kamarádů všude bylo, s
kamarády, že sme šli třeba [dvě a tak,]
JV: [třeba s rodiči]
JG: tak to ne, to vůbec ne,
JV: hm
JG: protože zaprvé tatínek chodil pozdě domů,
JV: a maminka měla...
JG: a ta měla tolik lidí na starost, že to nepřicházelo v to...
JV: sourozenci [taky nechtěli.]
JG: [to by si] netroufli, já sem byla,
JV: hm
JG: a taky nebylo ani těch peněz, tak ste dostal pětikorunu, a
JV: a sourozenci teda taky nechtěli asi chodit s vámi.
JG: víte, jakmile už em s oni byli starší, tak oni měli svoje
kamoše,
01.386
303:309
LČ: a jak často ste se k tomu třeba dostali k tomu, [že ste]
MS: [málo.]
LČ: málo.
MS: málo. tatínek (..) nebyly peníze. (.) nebyly peníze.
01.386
535:563
a taky se
stalo ee ty předpremiéry tady e v Metru ((Metro)), tam strýc pouštěl ty
filmy, tak sem často chodila, že sem se nemohla dostat třeba večer,
(nemohli sme), tak sem šla do té kabiny, kde jako ee on pouštěl a dívala
sem se tím (.) okýnkem a litm- ee jak to jako jde já vím kolikrát, že ee
ten film začal hořet nebo hmm
LČ: a to ste [chodila,]
MS: [přetrh-]
LČ: protože ste nechtěla platit nebo, že to bylo...
MS: ne, že sem mohla kdykoliv.
LČ: že takhle, že s-
MS: že sem mohla kdykoliv, když sem měla volno. ale jinak my sme měli
určený a to sme se já sem se aspoň těšila, nechci mluvit za muže,
opravdu do toho do každýho kina sem se těšila. co bude novýho a tak. jak
to dopadne a já sem si domýšlela potom.
LČ: takže vy ste tam chodila navštěvovat strýce a proto, že ste si mohla
jen tak nakouknout na film.
MS: no byly děti, už to nešlo a manžel třeba pracoval, tak děcka byly
třeba v družině, tak já sem odběhla on pouštěl myslím od tří hodin to
bylo, nebo jak to bylo. tak sem (došla z toho jak tam byla), no ale
jinak sme si kupovali li-, to byly levný lístky.
03.385
220:230
MS: [no, v tom] šestačtyrycátym roce, když přišly děti, to už sme
nemohli oba dva chodit, ale pak sem teda chodila do divadla.
LČ: jo.
MS: (zase.)
LČ: ( )
MS: a jenom teda poblíž (domu) teda, ( ) na Lidické jak bylo, tak tam
sem chodila do kina.
03.385
245:246
tehdy nebylo rádio tehdy nebylo nic. tehdy
se chodilo do kostela, aby se nějaké něco člověk dozvěděl