Citát
10.377
305:318
ale e smůla byla v tom, že já sem
zase nesnášela, třeba já sem nesnášela jízdu ani autem dobře, a tam to
byl film, kde zrovna na začátku jela tak jakoby lokomotiva do
obecenstva,
LR: mhm
HH: a mně vám se udělalo špatně, já sem začala vlhnout a voni vlastně z
toho filmu neměli nic, ani já, protože my sme museli honem hledat něco
a ven. víte,
LR: mhm
HH: tak na toto je špatná vzpomínka
10.377
815:846
LR: [mhm]. a bavila ste se během projekce filmu s ostatními diváky?
HH: né
LR: ne.
HH: ne ne, to by mně bývali ani naši nedovolili, abych rušila.
((smích))
LR: a reagovala ste vy nebo někdo ostatní hlasitě na ten film?
HH: ne, já ne, ale byli takoví, když [sme chodili]
LR: [mhm]
HH: ee na ty třeba tam seděli kluci, a když se tam líbali, tak
((napodobuje zvuk polibku)) dělali tak víte ( ) něco říkali, to
kluci hlavně,
LR: mhm
HH: děvčata, my sme nebyly takový. ((smích))
LR: mhm. a ozýval se během filmu, nebo po jeho skončení potlesk? někdy
ste zažila...
HH: ne, ne to sem- to sem nezažila, ne.
LR: hm
HH: to sem nezažila, ačkoliv některý filmy by si to třeba zasluhovaly,
ale to sem nezažila.
10.377
1467:1479
[mhm]. a pamatujete si, jak se diváci v kině v době protektorátu
chovali? jesi tam byl nějaký rozdíl, když přišel ten protektorát?
HH: hm nebyl, nebyl, lidi nic, že by vykřikovali něco nebo, tak se
chovali, to to ne,
LR: mhm
HH: možná že si to řekli pak venku ale v tom kině,
LR: mhm
HH: byl, bylo ticho, no.
10.377
496:511
em bylo zajímavé kino na náměstí,
jestli si (pamatuju) Universum. ((Úderka)) nevim. a tam byla
ustavičný provoz, nevím, jestli od rána, ale tož odpoledne sem tam
em mohla jít. a tam se přicháze- perma- stále se opakoval stejný
film, a kdo kdy přišel, tehdy šel dovnitř,
LS: hm
MH: když bylo místo, tak si sedl, když nebylo tak stál, vím, že ti
koně, když proti nám cválali, že sme ustupovali, a když se uvolnilo,
tak si sedl, až došel kon- on třeba začínal v půlce filmu, a zase v
půlce odešel.
LS: hm
MH: žádná kontrola uvádění, nic.
10.377
262:272
LG: [chtěla] sem se zeptat, v tom ee dětském věku jak ste se v kině
chovala,
AB: (.) <no tak>
LG: jako, jestli ste vyrušovala a
AB: normálně, [nenormálně]
LG: [jestli] bylo, jestli bylo běžné třeba (.) cumlat tam bonbóny,
jíst tam ňáké jídlo, pít tam a tak,
AB: no tak, (.) bonbóny jsme mě- mívali ale málokdy,
LG: mhm
AB: to až po válce, (.) ale, jídlo ňáké že bychom si brali s sebou
nebo něco to ne.
10.377
276:278
LG: [nepamatujete] mhm to nevadí. anebo (..) třeba tleskali diváci
po filmu? když se jim to třeba ňák extrémně líbilo?
AB: v tom dětství ne. v to dětství ne, až až e po válce.
10.377
594:623
LG: <nebo něco na co sem se třeba nezeptala [( ) říká že>]
AB: [<historku] z kina vim, ale to bylo dost vulgární>
LG: <no to nevadí, [to>]
AB: [a to] bylo po válce,
LG: mhm
AB: a menovalo se to já nevím jestli to byl anglický nebo americký
film, menovalo se to sličná vražedkyně, a tehdy tam hráli herci ee
ména si taky nepamatuju, ale e to jako byli velice známí k- na který
se chodilo,
LG: mhm
AB: a ona tam prostě ((smích)) já nevím už přesně jak to bylo napřed
milovala jednoho muže a pak druhýho, a a teď prostě e už jako ten
film končil e a teď to bylo takový napínavý smutný vona se tam
plazila po kolenách a vobjímala mu kolena aby vod ní nevodcházel, a
teď najednou se z první řady ozvalo, páni, to je ale k,
LG: ((smích))
AB: jo? a teď jak ten film byl takovej tragickej,
LG: ((smích))
AB: <tak celé kino m- se tak rozřechtalo teda, to bylo úplně jak
když by víte? to no>
LG: ((smích))
AB: <to bylo něco, na to sme vždycky vzpomínali jak prostě ee ten
film okamžitě se s- celý ten děj víte? se votočil>
LG: <jo> ((smích))
AB: to bylo takový jako ještě ee jako z dob někdy já nevím, ee
z z toho e vosumnáctýho století takový jako jo, ten e ten ti baróni
a ti
LG: ((smích))
AB: hrabata, a takový no. to tedy na to vzpo- <na to sme nezapomněli
nikdy> páč to tedy vopravdu jako,
10.377
1013:1022
LS: hm a teď je tady další otázka, jak ste se v tom kině chovala,
obvykle.
MH: no klidně, ((smích)) klidně. mě víc dojímalo divadlo jak kino.
LS: a třeba em konkrétně, jestli ste se setkala s tím, že by se tam
diváci bavili, nebo jedli,
MH: ani ne. tenkrát bylo takové slušné obecenstvo. to se z em nedá
srovnat s dnešními poměry.
10.377
1768:1800
MH: tak později byly ty týdeníky. předtím. a řada lidí na ně
nechodila, a em tak oni prostě je donutili, aby chodili zavčas tím,
že nevotevřeli em po týdeníku, anebo to dali dohromady, i s tím
filmem, víte? takže ten týdeník, to byly jako události, jak sme
silní, že? (.) [né, nepamatuju si.]
LS: [a teďka mluvíte] ee ee o ve válce, za [války, když se chodilo.]
MH: [ano, za války.]
LS: hm
MH: za války
LS: hm
MH: za války byly ty týdeníky, pověstné, no a potom po válce myslím
taky, ale jak vám říkám, já sem na kino neměla čas, a nebylo to,
nebyla to priorita pro mě.
LS: a bavilo vás to sledovat, ten týdeník, v tom kině?
MH: to ano, když sem tam byla, když už sem tam byla, tak sem to
sledovala, no ale jak vám říkám. naj- na mnohé to bylo tak tak eem
námětově
LS: hm
MH: ubohé, že se nedalo
LS: hm
MH: že ste si říkal, to sem měla raděj sedět u knihy doma.
10.377
2028:2055
SM: hm a vzpomněla byste si, jak se vlastně chovali diváci v kině?
během toho protektorátu?
MH: těžko.
SM: ne? nevzpomněla byste si? takže em nepamatujete si třeba že by,
že by se v kině hajlovalo?
MH: prosim?
SM: jestli si nepamatujete, že se v kině třeba hajlovalo, když
[napři- například se]
MH: [v kině né, v kině se] nikdy nehajlovalo. v kině se nikdy
nehajlovalo, to si teda nepamatuju. to by v tu ranu byli vyřízený,
protože lidé by jim tam nešli.
SM: hm
MH: v kině se nehajlovalo. ne.
LS: a vůbec si nevzpomínáte na žádné projevy em
MH: ne.
LS: nestandardní [těch diváků za protektorátu.]
MH: [ne. ne. ne. ne. ne.] v kině né,