Citát

LG: [mhm, dobře] (..) jo a (.) potom teda i později třeba po tom
sňatku nebo tak, tak ste navštěvovala pořád ty samá kina?

EB: ne, to sme chodili, to byla na Leninové tam je Stadion

LG: mhm.

EB: a tam bylo letní kino

LG: jo.

EB: tak sme i do letního kina chodili (...) no tak ale potom mě e že
sem se vdala v sedumaštyrycátým se mně narodil první syn, že, potom
v dvaapadesátým druhý a ty finance

LG: jasně.

EB: to všecko nebylo tak, abychom

LG: mhm.

EB: navštěvovali kino tolik.

le jednou řekneme za dva měsí- nebo takhle to

LG: jo jo.

EB: to už e-e, to už smě měli jiné, potom přišla televize a jak
přišla televize.

LG: mhm.

EB: tak kino přestalo. akorát mmě jenom syn (.) jednou řekl, abych
na to šla, to bylo nějak (.) jak to nunátko mluvilo to byl americkej
film jo, jak se mělo narodit (..) kdo to mluví ((Kdopak to mluví))

LG: jo.

EB: nebo tak nějak se to menovalo a potom mně řekl Kolju ((Kolja)),
tak na to mně taky <koupil lístek> ((smích))

EB: tak na tom sem byla.

e-e já si nepamatuju, že... no ee s nastávajícím manželem to sme
byli...

LG: s nastávajícím manželem ste chodila taky do Lucerny?

EB: ne to sme chodili na Novou ulici Metro se to menovalo to kino
sme tam byli na oldřichu novým ((Oldřich Nový)) no ((smích)) si
pamatuju

no já v Metru měli i lože [jako nahoře jak toto to je]

LG: [takže to bylo takové] lepší jo?

EB: no jistě, Lucerna to bylo v žabinách ((Žabovřesky)) vobyčejný
(.) to. tam ještě chodili s takovým (.) foukali ten e voňavej vzduch
a to.

LG: jo.

LG: a třeba (.) přátelé nějak em mluvili o nějakém filmu a vy ste
pak na to chtěla jít nebo...?

EB: (.) no tenkrát ne.

LG: ne.

EB: e-e ( ) nebo možná, že někdy někdo něco řekl a my sme potom s
manželem třeba šli,

LG: jo.

EB: to (.) as- možná (.) [jo]

LG: vy ste s tou Blan- Blankou

EB: s Blankou.

LG: do toho kina chodila před tím [než ste (nastoupila)]

EB: [před tou] válkou ano

LG: jo.

EB: ano a (..) po válce a toto.

a to už sme chodili, a to sme začali spolu pak chodit v ňákým
sed- šestačtyřicet, sedumaštyrycet, a to sme chodili do kina, to to
je, co teď je pro pamětníky, to sme vidívali, jo. [všecko ne,]

JV: [a vzpomenula byste] si, jak často ste chodili třeba, do kina,
týdně?

JC: tak jednou za čtrnáct [dní určitě.]

JV: [jednou za] čtrnáct dní.

JC: protože to, to ne-, tak ňák na ty kavárny, to sme nebyli, a...

JV: a změnilo se to až se třeba narodil váš syn? pak už ste chodili
míň?

JC: no to sem, to to sem bylo, to bylo tak, když sem, narodila se
dcera v padesát tři,

JV: hm

JC: tak naproti sme měli to kino Oko. a teď pak to byla Morava, jo?
a to, to Palackého ((Palackého třída)), jestli víte [Palackého,]

JV: [vím.]

JC: taky tam dolejc je veterina, Baťa tam býval, tak to šlo kousek
nahoru, bylo to kino Oko, tak já sem chodi-, manžel hlídal tu dceru,
a já sem si šla do kina.

JV: <sama.>

JC: a von pak v tom padesátým šestým, třeba, ee tak sem byla, no
protože to ne- televize ještě nebyla, že, tak já nevim.

JV: a tak zeptám se takle, vy ste ee říkala vlastně před chvílí, že
v poslední době už moc nechodíte,

JC: nó teď nechodíme [to je pravda.]

JV: [a to třeba] trvá jak dlouho ((směje se))

JC: nó, tak byli sme naposledy, sme možná byli buďto na Babím létě
((Babí léto)),

JV: hm

JC: anebo na Kytici ((Kytice)), což se mně teda nelíbilo,

JV: tak to může bejt takových ee pět let zpátky, šest?

JC: no

JV: takže myslíte, že ee dokud ste chodila do zaměstnání, před
vstupem do důchodu, tak ste ee chodila do kina, navštěvovala ste ho
poměrně pravidelně.

JC: no a kdyžtak sem šla sama, víte,

JC: my sme to řešili tak, že ee já sem byla taková vychytralá, já
sem si koupila za tři koruny, a sedla sem si, když bylo volno, za
štyry, jo?