Citát
2.351
2165:2197
LG: a vy ste navštěvovala tu (.) ste řikala, že ta škola byla?
EB: tady na Jakubské.
LG: a to byla česká škola?
EB: německá.
LG: německá škola?
EB: německá, ale já sem chodila prvně do české školy.
LG: a pak ste přest-
EB: a potom, jak přišlo to, tak mě dali jako (.) že maminka byla
Češka a tatinek vždycky Němec jo to nebyli nějak toto a tak sem
chodila do ee obecné do české a do měšťanky do německé potom.
LG: jo takže se se teda si nedá říct, že ste ž- že ste že ta vaše
rodina prostě byla německá?
EB: ne.
LG: ne?
EB: babička ano, ano z tatínkovy strany pořád, to sou i řekneme, oni
sou fon ((von)) jo, byli, byl to fon tošanovic jo.
LG: jo jo.
EB: ale maminka ta byla (..) ee z od Prahy, Černý Kostelec, táta po
ní chtěl, aby se dala na německou stranu a (.) a maminka
nepřestoupila,
2.351
1102:1110
LG: em chodila ste do kostela?
EB: (..) no já sem byla vychovaná totiž, mě vychovávala vod asi dvou
roků až do těch patnácti let babička. a ta byla velice pobožná,
LG: mhm.
EB: ale řiká mně, Dita, do kostela nemusiš chodit, Pána Boha najdeš
všude,
2.351
1852:1857
to bylo... vite já totiž sem měla maminku Češku a tatinka Němce.
LG: jo.
EB: jo, jenže tenkrát na tom vůbec nezáleželo (.) že a teď se
najednou začaly dělat za války potom ty rozdíly.
2.351
1151:1155
ne, jen (...) no tak katolíci byli.
LG: [katolíci].
EB: [to byli] katolíci, takhle jo.
2.351
47:92
LR: [narodil] ste se roku devatenácet třicet dva.
ML: [třicet] dva, ano
LR: bydlel ste před rokem devatenácet čtyřicet pět v ulici Jana Uhra
ML: Jana Uhra, [ano.]
LR: [v Brně] a ee nyní bydlíte vaše současné [bydliště]
ML: [v Králově] Poli, Tyršova štyrycet sedum.
LR: hm a zeptám se vás, kam ste chodil do obecné školy.
ML: na, začal sem na Kotlářské, tam na rohu, jo,
LR: hm
ML: no a vodtamtuď nás vystěhovali, páč tam potom byla ta, to bylo
přifařený k těm, těm ee v Kuřimi tam byla továrna na lete- na
letecký motory, jo
LR: hm
ML: a tak sme, sem potom chodil na, tady na Veveří.
LR: hm a to bylo teda do roku, [asi do (vašich)]
ML: [do roku] devatenácet štyrycet tři.
LR: tři.
ML: a ve štyrycátým třetím sem nastoupil na gympl.
LR: hm a to ste chodil kam na gympl.
ML: na Kounicovu třetí er gé ((III. reálné gymnázium)) dneska je tam
ee elektroprůmyslovka.
LR: hm pak bych se vás chtěla zeptat, jaké bylo povolání vašich
rodičů před tím rokem devatenácet čtyrycet pět.
ML: otec byl, otec byl ee do roku devatenácet čtyrycet byl
prokurista u jedné pražské firmy, to byl velkoobchod s uhlím, a
potom byl v ee jako technik, to byla ta, říkalo se tomu Na špitálce
mydlárna. mimo jiný tam byl Menšík.
2.351
2248:2282
LG: jaký byl teda osud vaší rodiny na konci té války?
EB: (...) hodně težký. ta babička bydlela v Zábřehu, měli tam vilu,
bydlela s dcerou a s dědečkem, a ty v šestaštyrycátym (.) byli jako
vystěhovaný, žebřiňák a, ale všeci oni tak z toho Brna (.) dávali do
jednoho místa, jo a to bylo u Mnichova, a já sem se s našema, to už
teda babička dědeček byli mrtví, s těma sem se neviděla, asi vod
štyryaštyrycátého roku až (...) až sem byla v důchodě tak teprve s-
mě teta mohla pozvat,
LG: mhm.
EB: tak sem teprve sme se viděly až po tolika letech. já sem
jednaosmdes- asi v třiaosmdesátým sme se poprvé viděly vod
štyryaštyrycátého roku.
LG: tak to je ( )
EB: a já zase sem taky měla jít na ten odsun, ale že maminka byla
Češka (.) a hrozně plakala tenkrát a vš- šli sme (.) na na tu
policii, tak mě dali do těch kouniček ((Kounicovy koleje)), ale
možná, že to byla větší tragédie, než ten odsun, kdybych bývala šla
(...) to byla katastrofa tenkrát pro osumnáctiletou holku hrůza.
LG: a...
EB: ale všechno se vydrželo a zase člověk žije dál.
LG: a vaši rodiče teda...
EB: no tatínek (.) ee maminka s tatínkem už potom nežili
LG: mhm.
EB: od toho (.) řekneme devětačt- čtyrycátého roku, tak.
2.351
174:185
LG: jo hm měl jste ňáké sourozence?
FR: bratra. bratra, to by- e matka se potom provdala a z druhého
manželství byli bratra a sestra. jo?
LG: mhm
FR: měl jsem bratra, ten je (.) ten žije dneska ve Spojených státech
LG: mhm
FR: e mluví e anglicky e e rozumí mně česky, ale mluví už anglicky,
2.351
1945:1958
LG: jo, a hm jaký byl osud vaší rodiny na konci války,
FR: matka se e provdala a (.) takže doopravdy si svoje užila,
protože e to byl e z- e z vesnice kde ona bydlela
LG: mhm
FR: a kde tak to byl ňákej známej, ale e on protože to byly
Pohořelice zabraný území, musel narukovat do německé armády.
LG: aha
FR: jo? takže ona (.) e prošla ten pochod smrtí z Brna do Pohořelic.
jo? já e to byl ten e divokej odsun.
2.351
197:199
LG: jo, a narodil se v kterém roce?
FR: bratr ee devatenáctýho září devatenáct set třicet.
2.351
1719:1736
LG: jo, tak e já nevím jestli byste mohl popsat tu (.) atmos- vy ste
jakoby bě- během té války už věděli že jakoby váš tatínek je jakoby
že ten [prostě]
FR: [( )] to sem nevěděl vůbec nic,
LG: [(nevěděl)]
FR: [my sme] dostali poslední dopis a tím to končilo, víc už sme
(nedostali) Němci nám nesdělili
LG: mhm
FR: e úmrtí nebo něco takovýho, to (byl) e tím se nezabývali,
LG: jo,
FR: jo, (.) to vůbec, e to nemělo vůbec žádné e