Citát
04.396
1483:1599
LŠ: aha po osvobození, no to hráli většinou ty ruský filmy.
LČ: o a vůbec ste to takovou tu atmosféru po osvobození, třeba kolem
toho května jaká byla.
LŠ: no jak začly hrát kina, byly pořád plný.
LJ: a jak to vypadalo v tom kině? pořád všichni tiše a...
LŠ: jo jo .
LČ: tam se ta atmosféra se nezměnila? v té době kolem osvobození.
LŠ: nezměnila. nezměnila no. potom já sem začly zas chodit víc ty
filmy zas americké na ty ruské už málokdo chodil, že.
LJ: a když už ste [teda...]
LŠ: [no ale] to za dlouho, to to já pamatuje že po té válce taky
bylo hodně českejch filmů, a na to chodilo hodně lidí.
LJ: a nešlo vás víc do kina, když už ste byla vdaná? že byste šli s
manželem a ještě ste vzali nějaký pár.
LŠ: my sme chodili, protože já sem měla u sebe maminku a hlídala
děti, tak my sme chodili do kina furt.
LJ: i celá rodina?
LŠ: ne celá rodina, <jenom já s manželem>.
LČ: ve dvojici?
LŠ: maminka hlídala děti.
LČ: a chodili ste ve dvojici, nebo i s nějakými jinými páry třeba?
LŠ: chodili hodně pár- párků, víte voni si dali rande a šli do kina.
LČ: a vy že byste vzali ještě nějaké přátele k sobě.
LŠ: ano, chodili ještě, my sme měli ještě potom chatu na Mečkově,
LČ: mhm
LŠ: manžel byl jako modelář, t- sa vyučenej byl teda stolař, a dělal
modelářa potom v ve Šmeralovejch závodech potom po válce to, no
postavil postavili sme chatu na Mečkově, a tak to sme si dali třeba
sraz, na nedělu večer, že pudem do kina všeci, ty chataři tam
v okolí.
LČ: mhm. a to ste si vybírali jaké filmy, nebo to záleželo to nějak?
LŠ: to jak vybrali <voni>, já sem šla na všecko.
LČ: takže vám to bylo jedno nebo.
LŠ: mně to bylo jedno.
LČ: a byly to nějaké jiné typy filmů...
LŠ: a říkám, byly to většinou český,
LČ: většinou český.
LŠ: moc českejch filmů bylo. novejch hodně.
LČ: a s manželem ste třeba chodila na jiné filmy než s kamarádkama?
LŠ: ne ne ne mu to taky bylo jedno, já sem to <obyčejně vybírala> a
koupila sem lístky dopředu, abysme dostali, protože to bylo furt
vyprodaný.
LČ: museli ste si teda dřív kupovat?
LŠ: aj dopředu sme chodili, ano.
LČ: do předprodeje.
LŠ: ano.
LJ: a bylo taky rezervace míst, nebo ste si v kině sedli kam ste
chtěli?
LŠ: to nebylo. rezervace ne, ale hodně si lidi kupovali dopředu
lístky.
LČ: takže byla taková pásma?
LŠ: jo jo.
LČ: rozdělený v tom sále.
LŠ: hodně chodili lidi do kina, já říkám ta televiza to udělala.
LJ: a stupňovaly se nějak ceny lístků v kině? třeba vepředu byly
levnější nebo třeba.
LŠ: no tak, jak už se nedostali tak museli dopředu, no.
LJ: a cena se nelišila?
LČ: jak se lišila cena lístků?
LŠ: no cena se řešila, ano, cena to byly levnější vpředu, no.
LČ: mhm
LŠ: no lístky. to bylo podle řad, no, třeba vo korunu nebo vo dvě
LJ: a třeba měla ste nějakou oblíbenou řadu v kině?
LŠ: já sem víc radši chodila dozadu nebo tak, do středu,
LČ: mhm
LŠ: ale dopředu <ne>.
04.396
181:192
mhm, my sme chodili i když s- potom sme měli děti, sme do toho
kina z té lajtnerovy ((Leitnerova)) ulice do toho kina, to bylo
potom kino grant ((Grand)) se to jmenovalo, teď se to pak Mír, nevím
co tam teď je, to to už nevím. a tak tam jsme chodívali velice
často, protože televize tenkrát nebyly,
SM: mhm
VB: my sme televizi si koupili až bylo dcerce té starší jedenáct
let, pozdě.
SM: hm (.) takže takže i do po- i do pozdního věku jste
VB: no
SM: pravidelně jste [navštěvovala kino?]
VB: [ano chodívali do kina]
04.396
194:201
do divadla méně, já sem chodívala do divadla s kamarádkou, jsme
měly předplatné na tom na e Lidické ulici tam bylo takové malé ki-
divadlo, jestli to tam je eště teď to divadlo, na ( ) když
vejdete na Lidickou tak po pravé straně hned kousek, tak já nevím
kolik číslo to může být, dvanáct, čtrnáct, ale tam pořád něco je,
ale to není ki- to je pořád divadlo, ale jak se to teď menuje,
SM: hm
VB: to je nějaké menší divadlo.
04.396
267:269
SM: mhm. e vy ste teda říkala, že ste chodila nejvíc se
spolužačkami, a s maminkou, a chodila ste [ještě s někým jiným?]
VB: [no potom] s manželem sme chodili.
04.396
395:407
a když se vrátil, tak sme chodili každý týden do kina.
SM: mhm
VB: on chodil rád do kina.
SM: ale to už vlastně bylo neby- ve čtyři- e ve čtyřicátém
VB: pětačtyřicátém, po válce.
SM: po válce [až to bylo]
VB: [ano] ano [po válce]
SM: [hm] mhm mhm e a která kina ste potom navštěvovala později.
VB: no to sme šli někdy do toho města tam k tomu divadlu to kino
Kapitol.
SM: a to už ste chodila s manželem?
VB: ano [s manželem]
SM: [jo s manželem]
04.396
450:459
SM: jo jo, a měla jste ňáké svoje oblíbené kino?
VB: no tak oblíbený, jedině to na tom, na té Hybešové ((kino Grand))
potom až už až po té válce,
SM: mhm
VB: až už sme bydleli na té lajtnerové ((Leitnerova)), tak sme
chodili většinou tam. to bylo kousek od nás. a hráli tam cizí filmy,
dost, a nám to nevadilo, pak už to byly filmy namluvené, později,
že?
SM: mhm
VB: takže nám to už připadalo jako náš film.
04.396
475:485
no. e je-
jenom se ještě zeptám, e na té Hybešové ((kino Grand)) to se e mě-
měla ste ňáký důvod proč to bylo vaše nejoblíbenější kino, bylo to
třeba kvůli tomu, že tam dávali ty cizí filmy, nebo
VB: ne, to to nám bylo jedno, ty výhody žádný sme neměli tam. [( )]
SM: [tak takže]
VB: to bylo nastejno,
SM: mhm a to už teda bylo po válce, to co ste měla oblíbené to kino
na té Hybešové ((kino Grand))
VB: po válce.
SM: po válce.
04.396
552:562
v tu dobu co sem
byla ve spořitelně tak tam sme měli taky jednu členku, která se
starala o ty divadla, o ty levnější vstupenky když byly.
SM: mhm
VB: tak to sme chodívali. a dcera moje, ta byla taky zaměstnaná, tam
na té na tom Šilingrově náměstí v těch (spojích), a ta měla zase
spolupracovnici, která měla na starosti kina, i ta měla na starosti
i i (.) no chodí- jezdili sme na prá- na ty prázdniny, jak se to
jmenovalo,
SM: rekreace?
VB: na rekreace týdenní,
04.396
570:595
SM: e a stalo se že byste třeba jedla ňáké jídlo nebo něco pila
během toho filmu?
VB: ne, to sme, takhle sme se potom až sem chodila s manželem, tak
sme se takhle, jednou zaplatil vstupenky manžel a jednou já. a
jednou koupil on, byla taková cukrárna na Křížové na Starém Brně a
tam menovalo se to Rupa, já nevím co to bylo za zkratku,
SM: hm
VB: to byla továrna Rupa,
SM: mhm
VB: jak byl rop, byl taky taková cukrár- tak kdy- vyráběli
cukrovinky, a tak tam sme si koupili třeba za tu cenu, toho lístku,
za tu korunu, ste si koupila třeba na to nikdy nezape- nezapomenu,
taková to byla směs čokoládová s burskými oříšky, a to stálo dvě
koruny deset deka tam,
SM: mhm
VB: takže tam sme dali za kino dvě koruny a ještě jsme měli s sebou
bonbóny,
SM: ((smích))
VB: bonbóny ne, ale bonbóny takhle ty, ty tvrdý ani ne, ale tak z té
čokolády něco,
SM: mhm
VB: nebo tyčinky byly takové čokoládové, takové jenom asi tak
SM: a to ste, to ste teda potom jedli v tom kině?
VB: však to nebylo, to nešustilo, [to ani ne to bylo]
SM: [no jasně]
VB: <to sme nikoho nerušili
04.396
914:927
[ruský] filmy na to sem se zrovna nemusela dívat. [já sem]
SM: [a proč] třeba ste neměla ráda [ty ruské?]
VB: [já nevím] (ale) nevím. třeba tam byla ta pohádka, kterou já sem
nikdy neviděla až teď, a taky taková věhlasná pohádka,
SM: Mrazík?
VB: no.
SM: jo.
VB: to sem nemusela vidět.
SM: mhm (..) tak
VB: ono to bylo taky, nebylo to namlu- namluveno, bylo to pořád
s titulky,
SM: hm
VB: potom už v tom e věku už mě to pak nebavilo, když sem byla
starší a nebo dospělá vůbec.