Citát
1.352
1811:1814
JV: [a šla] ste třeba na ňáký film víckrát?
JC: jo, to na tom <na tom kopečku ((Na Svatém Kopečku)) sem musela>
vidět mockrát. no na tom svatým kopečku ((Na Svatém Kopečku)).
1.352
578:585
JV: jak často ste chodila třeba do těch deseti let, než ste ukončila
obecnou školu?
JC: no tak jednou [týdně určitě].
JV: [jednou týdně.]
JC: a na tu vorlovnu ((Kino Orel)) sme taky chodili.
1.352
1077:1084
JV: ještě taková doplňující otázka ee nepamatujete si, že by se
promítaly filmy na faře? nikdy?
JC: to ne, to nevim.
JV: dětem jako.
JC: to né,
1.352
519:546
JC: no a pak sme se myslím přestěhovali a tam sem bydlela do, do
jedenácti let tam na té, na té, a tam na té Chajdě ((Kino Sokol
v Líšni)),
JV: hm
JC: to byla sokolovna ((Kino Sokol v Líšni)), pak měli takový ty
šatny, to byly okna a takový jako v domech, a tam mívali ty vývěsky,
co hrají v kině. tak jestli sem viděla prvně Na Svatém Kopečku,
JV: hm
JC: a to si pamatuju, to tenkrát byl ten ee voni von v rádiu aj
vtipy vykládal, ten Šindler ((Valentin Šindler)), von byl aj zpěvák,
ale byl to Stréček Křópal z Břochovan.
JV: ((směje se))
JC: a von hrál tam v tom filmu. a hrála v tom filmu Světla
Svozilová, to si pamatuju, Láďa Pešek ((Ladislav Pešek)), a vo- von
byl menší než vona, vona byla vysoká. jo, a pak tam hrála ta, tu
hlavní roli hráli jiřina štajmarová ((Jiřina Steimarová)), to ještě,
JV: takže Na Svatém Kopečku,
JC: to ještě byla taková oblíbená jo? a to je vlastně dcera toho
jiřího štajmara ((Jiří Steimar)), toho herce, to sem četla vo nich
ty knihy a teď sem četla vo [Kodetový,]
1.352
556:569
JC: no už sem se, a já nevím, s kým sem šla, ale s maminkou ani ne,
ta měla chuděra vždycky moc práce, tak jaksi,
JV: hm
JC: ta moc do toho kina, nebo s te- měla sem dvě tety,
JV: tak třeba šest let? [v šesti letech?]
JC: [no, to už sem tak] mohla.
JV: to už ste chodila.
JC: nó, [to už sme,]
1.352
1035:1037
JC: to, to spíš sem, spíš jako když si vzpomínám, říkáte to, když
sem začla, tak to si nevzpomínám s kým chodila, ale s maminkou
určitě ne,
1.352
766:775
JV: a takže vy ste chodila s ňákými třeba staršími kamarády nebo,
nebo...
JC: no tak musela sem s ňákou, ale tak já vám, nebo sem šla i sama
třeba, to protože to bylo tak blízko, že se nemusel člověk [bát,
jo.]
JV: [že se nebáli.]
JC: na tu sokolovnu.
1.352
739:752
JV: a vzpomenete si do těch deseti let, to ste chodila s maminkou?
do kina?
JC: ne, právě vám říkám, že s maminkou ne.
JV: s [maminkou ne.]
JC: [ta měla,] ta vlastně byla pořád zaměstnaná, tak tu sobotu
nedělu,
JV: takže s tatínkem?
JC: sme, ale kdepak tatínek, můj tatínek, to, to bohužel takový je,
von rád chodil do té hospody a hrál karty.
1.352
793:801
JV: takže v tom dětství ste spíš chodila sama?
JC: no, sama.
JV: jo
JC: tak jako tak já vám, tak kamará-, tak možná voni tam bydleli,
tak blízko, tak sme tak sme třeba šlo nás, ale, ee tak nějak si
to...