Citát
06.373
2080:2082
JC: no takže sme mohli jako třeba jít v neděli a pak i v pondělí
třeba. třeba v neděli na sokolovnu ((Kino Sokol v Líšni)),
v pondělí, to vím, že v pondělí, to sem taky jednou byla myslím.
06.373
518:532
LČ: a jak ste se třeba tedy v tom kině chovali, měli ste ve zvyku třeba
tam jíst ňáké pochoutky nebo pít nápoje,
IK: no, to se tam prodávalo sice, ale nebylo to myslím moc zvykem. no
tak ňáký bonbony se žvýkaly, že, nebo tak, ale já si myslím, že
obecenstvo bylo ukázněnější. prostě...
LČ: ale ta možnost koupit si byla [v některých kinech.]
IK: [ano to tam] vždycky ňáký stánek byl, pití ne, pití dovnitř ne, to
ňáký ten bonbon nebo něco, že, ale jinak...
LČ: a to bylo v těch městských kinech ale spíš, ne?
IK: no, ale aj takhle, víte, já si nepamatuju, že by em to tak rušilo.
06.373
639:660
LČ: a vzpomněla byste si, že byste chodila třeba na nepřístupné filmy
nebo jak to bylo vůbec s tou přístupností, jak se jak se to dodržovalo
a měl- jestli s tím sama máte nějakou zkušenost?
IK: ((smích)) věříte, že to bych si ani nevzpomněla? tam do toho, do
toho Sokola, no tak to sme chodily jako děcka, tak, já nevim, no, že by
se, že by vykázali někoho z kina, možná že jo,
LČ: a že by se chodilo do kina bez placení třeba, že by někdo zkoušel
proniknout.
IK: no to určitě, to určitě, to ((smích))
LČ: a jak se to provádělo?
IK: to nevím, já s tím zkušenost nemám, protože to sme, říkám, celkem,
tak já nevim, tak já sem dycky na to kino z toho kapesnýho tak ňák
měla. no, ovšem třeba em takový ty kina o- okrajový, že, takže, ty
určitě potíže měly s lidma, protože byly všelijaké živly, že, tak je
museli i vykázat třeba, nebo vyvést, opilec se tam třeba dral, ale to
byly právě ty uvaděčky, který tohle hlídaly. ty taky trhaly vstupenky,
že jo, votrhávaly ty kupony, takže...
06.373
1014:1019
určitý sociální vrstvy, který jednak na to kino moc neměly,
LČ: hm
IK: takže nemohly tak často chodit, že, em takže em my sme na to kino
měli, že, takže já sem dostávala nějaký to kapesné,
06.373
419:421
JC: my sme to řešili tak, že ee já sem byla taková vychytralá, já
sem si koupila za tři koruny, a sedla sem si, když bylo volno, za
štyry, jo?
06.373
573:576
JC: a voni mívali, voni to pak vod- několikrát hráli, to taky bylo,
to už sem pak až byla větší, tak sem si říkala, co voni dávali je
<nepřístupný, tak pak dávali ve dvě hodiny> víte, tak eště sem se
tak, jako děcka sme chodili ee jako na tu...
06.373
1371:1394
JV: [pamatujete si, když ste] ještě jako dítě, chodila ste třeba na
nepřístupné filmy?
JC: nó já si nepamatuju, že by mě někdo za-, né, asi né.
JV: ne.
JC: a voni to, si nepamatuju, že by mě někdo zahnal nebo něco. ne,
to ne.
JV: počkejte, jako že ste teda chodila a nikdo vás nevyhnal, nebo že
ste se nedostala nikdy. dostala ste se na nepřístupný film nebo
nedostala.
JC: já sem myslím ani nešla, protože tak ňák, tak ňák, ale tak...
JV: nebo si toho nejste vědoma, že byste byla na <nepřístupným
filmu.>
JC: tak, že by nás, to si vůbec nepamatuju [že by nás]
JV: [a chodila] ste třeba do kina bez placení?
JC: taky né, to sme vždycky, to sem ňákou tu korunu vždycky měla.
06.373
1417:1424
JV: hm a dobře. a když ste teda chodila ee pamatujete si třeba, jak
ste se chovala vy a jak se chovali ostatní? konzumovala ste třeba
ňáké nápoje nebo ňáké jídlo?
JC: ne, to nebylo. no tak to se šustilo ňáký ty cukrlata, jo, ale
jakorát ty děcka v těch prvních, a vždycky tam chodili takový,
takový jak bych řekla trošku nezvedenci do těch prvních řad, jo?
<takže do té první řady> taky sem si nikdy nesedla, jo?
06.373
1582:1589
se mně to tenkrát zdálo, že jako do toho kina ee přece šel každej
lepší voblečenej, nebo to, já nevim,
JV: hm
JC: to se spíš na to [hledělo, víte?]
JV: [oblékali se (lépe)]
06.373
205:206
když přišli po- pohlídat
rodiče nebo to, tak se do toho kina sme šli.