Citát
2.351
1852:1861
JJ: (já povidám), když sem se vdávala, měla sem ee dobře sem se bych
řekla vdala, no taky byl chudák, taky neměl (kdoví) ee jaksi ee
život taky neměl zrovna tak lehké, zas mě von moc měl, zas sem
vlastně byla akorát dva roky vdaná (.)
JV: hm
JJ: jo (.) a to sem (víc) prožila s ním nemoci jak tohle (...) takže
sem měla zas takový (.) trampoty (..) no (.) že to mate ten život už
potom byl těžkej
2.351
562:573
JJ: (to ješče) víc jako (..) (to sem) končila školu akorát v tom
JV: mhm
JJ: devětatřicátým roce že a (.) pokuď ee tak (.) to vite, než (
) já sem, my sme bydleli tam vlastně tenkrát to bylo vic takový (.)
vopuštěný
JV: hm
JJ: jo (.) my sme bydleli (.) až tak jako bych řekla až (byste vzal)
za Veslařskou až tak
2.351
JJ: [no no tak] ee to bylo ( ) ( se táhlo) (.) von se narodil ve
štyryaštyrycátým kluk
2.351
58:64
LR: [aha] a kdy ste se narodila? [to ještě neříkala]
VP: [narodila sem se] ve Starých Habrech
LR: ano
VP: v těch Beskydech
2.351
1111:1117
LR: dobře, a chodila ste do kostela?
VP: ano
LR: a jak často?
VP: každou neděli
2.351
1136:1138
LR: mhm a jakého ste vyznání, nebo byla ste [vyzná-]
VP: [Římskokatolická]
2.351
568:585
LR: mhm a vaše maminka jaké měla povolání?
VP: maminka neměla žádný [povolání]
LR: [neměla byla v domácnosti]
VP: tenkrát ženský [nebyly]
LR: [aha]
VP: zaměstnaný tak se starala o nás tři děti, ale měli sme taky
služebnou ee na e práci domácí a mimoto sme, tatínek měl koně, aby
moh za těma pacientama [jezdit]
LR: [mhm]
VP: do těch hor a tak, no tak tak sme měli aji vyjížďky třeba v zimě
na saních, jo
2.351
176:194
LR: v té Vídni, kdy ste byla jaký rok to byl
VP: rok? no to mohlo být tak třicet nebo [jednatřicet]
LR: [mhm]
VP: jo a to sem byla v tý Vídni ee na právě na to šití a na němčinu
LR: mhm
VP: takže já sem tam sice byla jako volontérka, takže sem tam nebyla
placená, ale byla sem tam na němčinu v závodě, jo, takže sem ee tam
vlastně byla zaměstnaná, ale jen tak, jen tak a abych se naučila
německy
LR: mhm
VP: to byl předpoklad tatínkův, no a tam se byla celej rok, ovšem
asi třikrát sem byla mezitím doma, ale chodila sem tam hodně do kina
2.351
38:76
JV: hm děkuju, a potom další, rok vašeho narození?
LH: dvacátého prvého jedenáctý, dvacet dva.
JV: hm dobře, a em potom bydliště, kde ste bydlela do roku čtyrycet pět.
LH: čtyrycet pět, no tak než sem se vdala, tak sem bydlela tady u rodičů,
JV: hm to je kde?
LH: to bylo v jiným bytě, tady, v domě.
JV: na které ulici?
LH: tady, ano.
JV: em tady to je ulice em která?
LH: Husovická šestnáct.
JV: jo, hm.
LH: ano, Husovická šestnáct.
JV: hm
LH: a potom em sme, jak sme se vzali, tak tatínek jeho nám koupil tam, ne koupil, ale našel nám v té vile byt.
JV: hm
LH: a tak to dopadlo, radši ho neměl najít. já sem měla všecko krásný a (.) o tom nebudeme hovořit.
JV: hm dobře a v kterém roce ste se vdávala?
LH: v kterém roce <to teď honem nevím v kterým roce,> ale měla sem devatenáct. proč, protože sme se raději honem brali, protože všichni ten- tento ročník byl sebrané do Německa.
JV: hm
LH: a tak měl manžel, my sme spolu chodili asi tak dva roky, a von říkal, tak musíme se vzít nebo tě odtáhnou do Německa.
2.351
740:765
JJ: tak (.) to ještě sem tam do toho (tohle tam), pro mě to bylo (.)
my sme bydleli (.) do toho devětatřicátýho roku (.) tam na tom bych
řekla to už je víc k Pisárkám
JV: mhm
JJ: jo, to je tak v polovině bych řekla té Veslařské (.) no a tam to
byla taková spíš samota
JV: hm
JJ: tam nebylo těch domů tolik, tam byly (.) ze začátku máte byly
samá vila
JV: [hm]
JJ: [jo] (.) takže tam (.) to bylo všechno, (dyť to) spojení nebylo
takový
JV: hm
JJ: jo, my sme museli až do (.) e až do žabin ((Žabovřesky))
JV: hm
JJ: na konečnou (.) jo, anebo do Pisárek na konečnou