Citát
03.370
731:732
ES: jak sem vám říkala, já sem si nemohla vybírat. já sem musela se
podřídit tomu, kdo mně zaplatil vstupenku a kdo mě s sebou vzal.
03.370
748:757
ES: tak já myslím, že většinou ti bratranci už byli starší.
LS: ehm.
ES: takže oni brali třebas ten časopis. tenkrát, já nevím, jak se
to, kinoreví ((Kinorevue)).
LS: no, to byl časopis, [ho znám].
ES: takže asi si to vybírali už podle těch informací těch kritiků.
03.370
763:771
ES: no ee (...) dostávaly se mně časopisy. moje maminka brala
Moravanku ((Moravanka)) a někdy koupila Hvězdu ((Hvězda)). a tam na
těch zadních stranách byly prostě fotografie těch filmových herců a
taky reportáže, nebo třebas i popis děje, že?
LS: hm.
ES: takže když sem si přečetla. na to bych se ráda podívala, že jo?
((smích))
03.370
776:778
ES: samozřejmě taky ve škole spolužáci, když byli na ňákém filmu,
tak se rozpovídali a říkali to bylo dobrý, to se mi líbilo, kdybys
na to mohla jít, tak se di podívat.
03.370
961:970
LS: ste si kupovali. mhm. a bylo pro vás důležité, jestli byl ten
film černobílý, nebo barevný, tady v tom období?
ES: no tak za mého dětství byl jedině černobílý.
LS: černobílý. už vlastně třeba tam barevné se objevovaly. třeba
Sněhurka a sedm trpaslíků byly barevné filmy. takže vy ste se s tím
barevným příliš nesetkala.
ES: nesetkala, ne.
03.370
1046:1057
LS: dobře. takže ste vlastně nebyla vyhraněná, že byste chodila
vyloženě třeba jenom na rakouský a český film?
ES: ne. chodila sem prostě, jaká byla příležitost. za toho
protektorátu nebylo moc možností.
LS: hm.
ES: to byl buďto český film, nebo německý film, nebo sem tam ten
italský.
LS: tam už se zúžil ten repertoár těch kin.
03.370
1291:1314
LS: stejně? hm. a změnil se nějak ten výběr filmů, na které ste
chodila v tom protektorátu, oproti tomu předchozímu období?
ES: tak to víte, že sme navštěvovali víc český film.
LS: jo? a proč ste navštěvovali víc český film?
ES: protože ee citově sme jako k tomu byli mm blíže.
LS: mhm.
ES: a když teda sme se doslechli, že třebas je to ee závažný v tom
německým, tak sme šli na ten německej film.
LS: mhm.
ES: dyž byla kritika jako třebas, jak sem vám říkala. to si dodnes
pamatuju, to (Ich klage an). a potom tedy sem teda měla ráda tu
Mariku Rek ((Marika Rökk)), protože to byla druhá Ljuba Hermanová
v německým vydání.
LS: aha, takže na její filmy ste chodila ráda?
ES: ano.
03.370
1323:1325
LS: no tak ee bylo, ee, já myslím, podle mého, že sme věděli, že to
Němci prohrají, tak ke konci války už sme teda ty německý filmy
úplně ignorovali.
03.370
417:430
LS: hm, čili co pro vás bylo vlastně rozhodující, když ste si
vybíral to kino, do kterého půjdete, tak podle čeho ste se
rozhodoval?
JN: no, totiž my sme věděli podle novin, co to co to asi je a mezi
sebou sme řikali, hele, Franto, tam maj pěknej kin- pěkný kino,
pudem tam to bylo laciný, vite? já nevim, za tři koruny bylo kino,
možná i lacinější někerý a to v těch exkluzivních kinech skala
((Scala)) anebo tam to bylo ta štyry za pět korun.
LS: takže vy ste si vybíral podle...
JN: to sem si jednak cenově a em jednak podle co sme si řekli mezi
sebou.
03.370
1031:1048
JN: tam sme chodili někdy, jo, ale jak řikám, nejvíc se ch- vono
víte, vono se to kino jed- jeden ten film se promítal v několika
třeba postupně.
LS: mhm mhm
JN: jo, takže my sme si to vybrali, abysme se aby to přišlo
nejlacinějc.
LS: takže ste čekali, až...
JN: až až až to tam příde.
LS: až to příde do toho lacinějšího kina.
JN: potom byl už takovej systém, že třeba voni to promítali tejden,
anebo někerý to sme vědeli, co se tak sme se podle toho sme se
zařizovali.