Citát
02.384
107:120
ES: živnostník. můj tatínek byl živnostník. měl obchod s kl-
s koloniálním zbožím.
LS: hm. a maminka?
ES: maminka samozřejmě byla v obchodě též.
LS: takže pracovala v rodinném, rodinném obchodě?
ES: ano. a začínali (.) začínali tady, na Zelném trhu.
LS: na Zelném trhu. hm. a měla ste nějaké sourozence?
ES: ne, kdepak.
02.384
258:260
ES: protože moje maminka byla velice nemocná. dva roky byla upoutána
na lůžko než odešla (.) do věčných lovišť. takže já sem dělala
partnerku mýmu tatínkovi.
02.384
333:335
ES: ne, nikdy ne. ne. (..) moje maminka, ta do kina nechodila. jak
sem vám řekla, ta byla velice nemocná. takže s maminkou sem- ale
s tatínkem sem chodila každý týden.
02.384
125:141
PS: a přitom ste říkala, že maminka měla taky předplatné do divadla na
Veveří?
JV: ano, [to chodila to chodila]
PS: [takže měla kulturní ee zájmy?]
JV: na Veveří
PS: a to- a to měla od kdy, kdy chodila?
JV: no já sem s ní už jako dítko malý chodila
PS: mhm
JV: já vím, že s- že ee mě dost často vzala s sebou na klín právě tady
mám ještě poslední ročníky toho divadla a (.)
02.384
264:278
JV: ale jako dítko školou povinný ee jsem byla víc v Řečkovicích a
rodiče, to byla pořád chata, přehrada, stanování na staré řece, o staré
řece bych vám (.) to sem si teď udělala takovej velkej památník, páč já
tomu říkám moje rodná řeka, od sedmi měsíců tam se mnou stanovali,
PS: mhm
JV: ještě sem neuměla chodit, takže teďka dávám dohromady fotografie z
té doby, ale dělám nový a jsem rádá že ju trochu vypustili, že si
vzpomínám na to údolí kam sme chodívali, takže rodiče teda vono se taky
nedalo v té válce moc cestovat, že,
PS: mhm
JV: takže prakticky to bylo je- hlavně ta příroda po tom okolí,
02.384
843:848
MK: český filmy se hrály taky, ale ale to poslóchéte, potom sem měla
ty děti, tak sem taky neměla čas
LG: jo mhm
MK: chodit tolik do kina
02.384
965:996
LG: mhm, a když už sme u toho protektorátu, jak na vás působily ty
změny po roce devatenácet třicet devět?
MK: poslóchéte, co ste mohli dělat, co můžete dneska dělat
LG: no no nic
MK: nic a tenkrát taky ne
LG: no já nemyslím jakoby co ste dělala ale spíš jakoby prostě jak
to na vás působilo, co ste si na o tom myslela
MK: no j- jak to to na nás mohlo no pro moji rodinu to bylo dobry že
tatínek byl zase zaměstnán
LG: mhm
MK: a měl měl zase měsíční plat, jo, to bylo to jediný
LG: mhm
MK: že sme pak neměli takový starosti ee co bude a a jak a jaké je
obchod jaké výdělek je
LG: jo
MK: t- to je velké to ví každej obchodník jak to je je velké rozdíl
když máte měsíční plat nebo když žijete z jednyho dna na druhé
LG: mhm
MK: ten kdo má obchod, ten ví co to je