Citát
03.399
848:857
ES: viděla sem ten rozdíl projevu mezi českým filmem a německým
filmem.
LS: a jaký byl podle vás rozdíl?
ES: no tak český film mně byl rozhodně bližší.
LS: hm.
ES: bližší.
03.399
1294:1298
ES: tak to víte, že sme navštěvovali víc český film.
LS: jo? a proč ste navštěvovali víc český film?
ES: protože ee citově sme jako k tomu byli mm blíže.
03.399
1624:1635
ES: já bych chtěla jenom říct, že sme byli vděční za každý český
film, který byl za toho protektorátu promítaný.
LS. hm.
ES. protože pro nás, jak sem už jednou z-zmínila, byl nej-
nejbližší. (..) protože každý národ má určitý prostě způsob jednání,
jiný způsob humoru.
LS: určitě, no.
ES: takže český film nám byl nejbližší. (...)
02.398
1445:1466
já jsem měla kamarádku taky,
bydlela naproti mně, byli to Židi, víte, a tak ty na tom dost
špatně. ale vona měla hvězdu nosila, já sem s ňou chodila. byla to
má kamarádka předtím tak sem ju neopustila až do té doby než ju teda
celou rodinu zebrali do koncentráku. a nevrátila se.
LČ: a spolu ste chodily tedy i do kina?
LŠ: chodily sme spolu hodně do kina.
LČ: a na jaké filmy spolu ste chodily s touhle kamarádkou?
LŠ: no co hráli, vona uměla německy taky že tak.
LČ: a jí to nevadilo chodit na německé filmy?
LŠ: no nevadilo jí to, no. potom aj bylo tam vstup Židům zakázán do
kin.
LČ: mhm. a to už ste pak nemohla.
LŠ: to už sme pak nechodily, protože byly aj ty nálety a to.
01.397
906:914
ES: ovšem, člověk potom byl ovlivněn tím, že ta herečka prostě začla
jako v těch německých filmech. no a člověk cítil tak jako. to víte,
my sme byli jinak vychovávaní k tomu vlastenectví, takže když ona
začla hrát v německých filmech, nebo začala mít poměr s němec-
s Němcem, takže člověk jako už tu (.) sympatii ztratí.
LS: ta popularita klesla.
ES: ano.
01.397
1226:1264
LS: tady se vás zeptám, jak na vás zapůsobily ty změny po roce
třicet devět, když začaly platit protektorátní předpisy. konkrétně
v těch kinech, že jo? protože i v těch kinech byly nějaké změny.
ES: ano.
LS: jak to na vás působilo celkově?
ES: no (...) člověk k tomu měl strašnej odpor.
LS: hm.
ES: ke všemu, co Němci prostě zavedli, tak byl, byl. i když sme to
nemohli dat nějak zjevně najevo, ale ee ta výchova už v té základní,
základní škole nám dala tolik, že sme ten protektorát velice těžko
nesli.
LS: hm, hm.
ES: ale zase byly ty filmy.
LS: hm.
ES: tak člověk musel na ten německej jít, že, když-
LS: teď myslím třeba i vlastně v tom kině, mhm, tam byly otázky
jazyka, že jo? ee, třeba povinná němčina v těch titulcích musela
být.
ES: tak nakonec, víte, (..) já, protože můj tatínek byl živnostník.
LS: mhm.
ES: a jak sem vám na začátku řekla, že to byla německá čtvrt, že tam
bylo většinou jako obyvatelstvo německé (.), hlavně židovské. a to
židovské nepromluvilo česky. takže já sem uměla německy. mě totiž
dali třebas o prázdninách do Svitav, do kláštera k sestřičkám, kde
žádná sestřička neuměla slovo česky. takže- já sem ovládala němčinu.
takže mě, já sem nemusela číst titulky, já sem rozuměla.
01.397
1299:1336
LŠ: no víte, tak to už tak takový ty film, to bylo hodně českejch
filmů. to bylo hodně českejch filmů se hrálo a hodně německejch.
německejch.
LJ: a bylo v těch českých filmem i třeba německé titulky? nebo se to
kombinovalo?
LŠ: ty americký filmy už jaksi nebyly.
LJ: mhm
LŠ: ne
LJ: a vy teda zaregistrovala ste nějaký větší nárůst
LŠ: a ty tu- ruský taky ne.
LJ: větší nárůst těch německých filmů?
LŠ: bylo to, ano, ano.
LJ: a bylo to nějaký český program nebo české titulky u těch
německejch?
LŠ: voni měli taky hezký filmy ty Němci, no.
LJ: mhm a spíš ta jazyková stránka toho filmu, že to bylo jenom
německy? pro německé obyvatele a vy ste teda musela...
LŠ: no, voni no voni dávali titulky český, to sme museli si číst.
LJ: a v českých filmech? bylo něco?
LŠ: ne českej film byl českej film, jo.
LJ: v českých byly jenom české.
LŠ: jo.
04.396
227:247
to víte, chtěla sem zase hned druhý (.) tak
sem měla v pětaštyrycátém roce, se mně narodil, zase chlapec, ten za
mnou teda chodí tady sem a je moc hodnej a už je taky v důchodě a
eště mám jednoho potom o osum roků byl mladší jak ten Ivan, ten se
narodil v třiapadesátým a ten Ivan v pětaštyrycátým, těsně, no tak
to si eště pamatuju, že sem byla s v kině s s manželem a hráli Ona
brání vlast, ruskej film v Jaltě ((Jalta)), víte, v [tý pasáži tam],
LČ: [mhm ano.]
LŠ: Alfa pasáži, a že už sem tam dostala porodní bolesti, jenže
tenkrát to eště nejezdily elektriky, ne- nebylo osvětlení, no a tak
sme přišli z toho kina dom eště, no potom sem musela jít pěšky, já
jsem ho rodila tady v Královým Poli teďka je tam plastika,
LČ: mhm.
LŠ: tak tam byla taková soukromá, víte, jako porodnica, no tak
léčebna na ženský choroby taky, nějakej doktor Kučera tam byl a tak
já jsem k němu chodila, no a tak potom sem tam aj rodila, no a tak
až tam pěšky...
04.396
257:281
LŠ: do kina? no, tak já sem potom chodila aj tak, my sme chodili, my
sme m chodili do kina pořád. pořád jak byly nějakej film pěknej a
pořád, my sme byli kinaři aj ten první manžel a já taky. já sem byla
zvyklá chodit do kina pořád.
LČ: takže až třeba v [důchodu?]
LŠ: [protože] sem měla u sebe maminku,
LČ: mhm
LŠ: no a tak tak vona mně ty děti vopatrovala a já sem chodila pořád
do kina ((smích)).
LČ: a teďka teďka už ale nechodíte, takže...
LŠ: <teďka už nechodím.>
LČ: takže až od důchodu, nebo nebo kdy ste přestala teda?
LŠ: no ne aj v důchodě sem chodila eště, jó,
LČ: takže to je [poslední (dobou)].
LŠ: [ale] tady už teďka né, no.
04.396
718:846
LČ: a jak ste se v tom kině třeba chovali, měli ste ve zvyku třeba
jíst nebo pít v kině?
LŠ: ne ne, to nikdy. no tak někdy manžel koupil bonbóny nějaké, ale
jinak nic, tam se nejedlo.
LČ: a bonbóny ste si kupovali?
LŠ: no to von koupil vždycky nějaký.
LČ: před kinem nebo jak se to...
LŠ: před kinem, tam byl bufet takovej skoro v každým kině takovej
malej bufet, prodávali tam něco na pití a nějaký ty curklata.
LČ: a lidé si to kupovali?
LŠ: ano, hodně.
LČ: takže v tom kinosále to vypadalo tak, že ty lidé si jako
mohli...
LŠ: eště spíš tak šustili těma papírkama, to tak se lidi se některý
rozčilovali, víte
LČ: a jaká byla ta nabídka těch nápojů a cukrovinek?
LŠ: no
LČ: co to vlastně bylo?
LŠ: bylo toho tam dost, víte, a tak tak byla tam taková obyčejně
nějaká sle- děvčica nebo tak, jo,
LČ: mhm
LŠ: aj kolikrát byla fronta před tím.
LČ: a to byly nějaké limonády?
LŠ: jo ty sodovky jak se říkalo eště to se tak za zaklaply.
LČ: a to ste museli
LŠ: nalili to do skleniček a nebo do těch, co se zahazujou, víte, do
tech umělejch.
LČ: do kelímků. a to bylo možné si vzít do kinosálu? přímo?
LŠ: no to bylo až až v tom a že tam nemohl nikdo bez lístka, víte?
jako to trhali ty lístky tam,
LČ: mhm, takže vy ste s tím občerstvením mohli do kinosálu?
LŠ: ne to ne, dovnitř ne to se nesmělo.
LČ: jenom s těmi sladkostmi. s pitím ne.
LŠ: ne. s pitím ne.
LČ: mhm, a bavili ste se třeba s nějak s diváky během projekce s
ostatními?
LŠ: nebavili sme se.
LČ: bavili se lidé v kině?
LŠ: ne, to sme s jako v tom vevnitř?
LČ: v kinosále.
LŠ: v kinosále, em tak jako o tech filmech nebo tak?
LČ: no zajímá mě, jestli při projekci při promítání ste si povídali.
LŠ: ne, to sme se nebavili.
LČ: ale o přestávce třeba potom,
LŠ: no tak přestávka, to bylo tak chvilku. tenkrát ještě chodili tak
víte s tema šplíchačkama,
LČ: tam osvěžovali vzduch?
LŠ: osvěžovali vzduch, jo.
LČ: o přestávce.
LŠ: o přestávce.
LČ: a to byly nějaké speciální zaměstnankyně nebo kdo to dělal?
LŠ: to byly zaměstnankyně tam, jo, asi, třeba uklízečka nebo tak
víte? tak si to ještě vzala mimo.
LČ: a to byly nějaké jako parfémy nebo?
LŠ: jo, takovej parfem nějakej
LČ: tam osvěž-
LŠ: jo jo jo
LČ: a vzpomněla byste si, že byste nějak hlasitě reagovali na
promítaný film?
LŠ: ne, vůbec ne. to nikdy neexistovalo. ne.
LČ: ani třeba jako hlasitý smích, tak to asi...
LŠ: ne to neexistovalo. ne.
LČ: a vzpomněla byste si, jestli se třeba tleskalo? v kině po
představení.
LŠ: ne, netleskalo. ne ne ne.
LČ: netleskalo. a potkávala ste v kině třeba známé? často.
LŠ: no tak málo.
LČ: málo.
LŠ: málo.
LČ: a když ste potom šli z kina chod- když ste chodila s manželem,
povídali ste si potom o tom filmu?
LŠ: ano tak sme si potom přemítali, ano pro promluvili, bavili sme
se o tom. jo.