Citát
2.353
887:907
LČ: a třeba v tisku, v tisku nebo v časopisech to ste se takhle...
LŠ: bylo, v novinách bývaly taky, ano kina, tam to bylo.
LČ: a četla ste si to...
LŠ: i kino, divadlo bylo.
LČ: a četla ste si to v těch novinách nebo spíš ...
LŠ: ano, četla sem si to oboje ano ano.
LČ: v obojím tedy?
LŠ: v obojím. a já sem chodila aj na operety hodně, do Reduty. já
jsem tam měla zaměstnanýho bratránka, on tam byl krejčí jako
divadelní, a ee tak von mně dával ty volný vstupenky.
LČ: aha, takže na operetu ste chodila, sama.
LŠ: na operetu sem chodila na všechny co existovaly.
2.353
833:850
LČ: a ty ee, ty týdeníky, měla ste je ráda, bavilo vás to sledovat,
tyhlecty ( )
MD: a tak jo, vono to bylo zajímavý, to bylo zajímavý.
LČ: tak, vlastně, em proč vlastně proč proč vás tyhle týdeníky teda
zajímaly, protože to bylo ze světa nebo...
MD: ee no tak že to bylo, to jo, že se člověk dozvěděl.
LČ: jako jinak ste k tomu se vlastně nedostala.
MD: tak jak myslíte, k tem zprávám takovém a těm? no tak ee jenom co
člověk slyšel, tak to to tak nějak mě to jako to...
LČ: takže ste to měla ráda v tom kině, [když ste to]
MD: [docela jo], docela to bylo zajímavý.
2.353
809:831
LČ: a z čeho se skládal program toho představení, co se třeba dělalo
o přestávce.
MD: tak, tak napřed byl, napřed byla nějaká ta, ty reklamy takový
že, nějaký ty a pak bylo kino, no a pak po přestávce mám dojem že,
že tam aj nabízeli nějaký, nějaký ty, něco tam nabízel.
LČ: občerstvení
MD: hm, něco tam nabízeli
LČ: a ty reklamy, ty byly jako filmový, anebo to byly jen okýnka,
diapozitivů.
MD: né, to byly takový nějaký prostě, reklamy potom, až už bylo to
pozdéš, v tom po třicátým roce nebo tak, po pětatřicátým? tak nějak,
tak to už byly takový víc, víc jako, ze světa, jo.
LČ: takže to byly týdeníky, ne? [týdeníky jako].
MD: [nó, to už byly] týdeníky, no. to už byly. předtím byly takový
jenom jako, jestli večer už dávali zase jako jiný, to možná taky, že
pro ty děcka, tak ty děcka to nezajímalo, že, takový, no.
2.353
1276:1280
LČ: ani třeba potom za protektorátu, když ty týdeníky byly...
LŠ: no tak za protektorátu ukazovali jako válku, že, ty vojáky a tam
kde se válčilo a tak ukazovali že, nálety a to, no tak to se nedalo
nic dělat, no.
2.353
591:648
LČ: dobře. a která kina ste navštěvovala tehdy? bylo to stejné nebo
se to nějak změnilo?
LŠ: třeba do Kapitoly ((Kapitol)), já nevím jestli pořád se jmenuje
Kapitol kino?
LČ: no ono už ani neexistuje
LŠ: to tam naproti starýho divadla tam
LČ: to už neexistuje ale...
LŠ: už je to tam zavřený?
LČ: ano
LŠ: jé, no vidíte, tam sem,
LČ: ale vím kde myslíte.
LŠ: tam se tam sme hodně chodili, no potom do toho dopsu ((Dopz))
jak bylo, tam, ten- tenkrát se to jmenovalo Nová, ta ulice Nová,
teďka Lidická, že? nó a potom do takovejch jak sme říkali blecháren
do té Elektry ((Elektra)) nebo sme šli do Lucerny ((Lucerna)) do
Žabovřesk, byla Lucerna.
LČ: a podle čeho ste si vybírali?
LŠ: no to byly velký plagáty všude.
LČ: takže podle filmu nebo podle kina?
LŠ: prosim?
LČ: vybírali ste si [podle kina] nebo podle filmu?
LŠ: [ano, ano] podle filmu
LČ: mhm
LŠ: no. taky ee spíš ty americký film byly ty kovbojky, to ten gary
kúpr ((Gary Cooper)) a ty, tak to sme taky hodně chodili, že, na ty,
kovbojky,
LČ: takže pro vás bylo důležité ne to jaké kino to hraje, ale který
film.
LŠ: ne, kde hrál se film.
LČ: mhm
LŠ: tak sme si vybrali.
LČ: a řekla byste, že třeba některá kina hrála některé filmy, určitě
to je...
LŠ: no tak český filmy, to taky byly pěkný filmy, tak to sme taky na
každej českej film sem chodila.
2.353
848:879
LČ: dobře. teď bych se vás zeptala, jak ste si vlastně vůbec
vybírala konkrétní film, na který ste šla do kina. podle čeho?
LŠ: no tak sme se podívali, protože všude byly vylepený, že ty ty
třeba na plotech nebo na tech svíc svítil ee jak svítilo ty, ty
světla, tak na tom to bylo, všude to bylo vylepený, no tak sme si
vybrali.
LČ: a to byly plakáty na konkrétní filmy, nebo to byl jako souhrn
souhrn kin.
LŠ: no to bylo jako na všechny na všechny kina tady
LČ: mhm
LŠ: v Brně jako vylepený a měnilo se to myslím každej týden.
LČ: ano a jak ste si teda vybrala film podle podle čeho?
LŠ: no tak vybrala sem si třeba hrála Greta Garbo, že, no tak tu sem
měla ráda a a nebo marlene ditricha ((Marlene Dietrich)) a tak tak
sme si to vybrali podle taky podle herců, a voni spíš opravdu pěkný
filmy.
LČ: a kde ste vůbec získávala ty informace kromě těch plakátů, ee
měla ste ještě nějaké jiné zdroje, kde ste se dozvídala o tom, co se
hraje?
LŠ: ne. to nebyly nikde že by jak dneska třeba v rádiu v televizi
že, a tak v televizi taky málo, ale...
LČ: takže žádný časopisy třeba.
2.353
220:223
LČ: mhm. a kdy ste přestala pravidelně chodit do kina? zhruba.
LŠ: no tak pravidelně em já sem chodila opravdu pravidelně e aj ve
válce v protektorátě, že, no a pořád sem chodila
2.353
800:807
le já
už si nepamatuju, kolik sme, kolik sme platili. já vím, že málo, že
nám matka vždycky dala korunu a <nějaký na to> a, a když sem potom
se učila tak, já sem se učila štyry roky a nedostávala sem nic,
žádnou žádnej plat, že. to se nedostávalo, potom pozdéš těm učňům už
dávali, jo, už dávali třeba třicet korun nebo padesát korun, že, ale
my sme nedostávaly vůbec nic. my sme tam prostě, aj, aj mistrová už
chtěla, abysme ji dělaly služku.
2.353
548:552
LČ: a ještě se teda vrátíme k tomu, jak ste si vybírala ten
konkrétní film, na který ste šla do kina, jestli bylo důležitější
třeba to kino, nebo ten samotný film.
MD: já si myslím ten samotný film.
2.353
1082:1274
LČ: a které filmy ste měla rád- ste měla ráda, v tom smyslu žánru,
jestli se vám víc tedy líbily ty kovbojky, nebo komedie,
LŠ: ne ne, já jsem měla radši takový, takovej, jak bych to řekla,
romantickej, romantickej že třeba Byl lásky čas s Gretou Garbo
((Greta Garbo)) nebo nebo takový filmy, anebo psychologický takový,
víte?
LČ: mhm
LŠ: aj drama.
LČ: takže co pro vás dělalo film dobrým filmem? tak abyste si řekla
že, to byl opravdu dobrý film.
LŠ: no
LČ: jaké znaky by film musel mít?
LŠ: no to by bývalo, že bych šla na to třeba ještě jednou na to.
LČ: ale před tím ste říkala...
LŠ: ale nešla sem. nešla sem.
LČ: ale takový film, o kterém byste si pak řekla, že byste ho ráda
viděla eště jednou by byl dobrým filmem.
LŠ: no to byly dobrý filmy, tak s tou Greta Garbo, tak to bych
uvítala aj teď eště.
LČ: mhm
LŠ: ale to už nedávají.
LČ: mhm takže na žádný film víckrát ste nešla teda?
LŠ: ne ne.
LČ: a jaké jiné druhy zábavy ste v té době měla ráda?
LŠ: tancovala sem hodně.
LČ: a do té operety ste chodila, to ste zmiňovala.
LŠ: a do na ty operetky, no tak někdy sem šla aj na operu. když mně
dal lístek na tu operu, tak sem taky měla ráda.
LČ: eště nějaké další koníčky? v té době, co ste...
LŠ: no tak sme chodili na na tancovačku.
LČ: a to se nějak spojovalo s kinem?
LŠ: ne ne to nemělo co dělat s kinem.
LČ: a že byste třeba ee dávala těm jiným zábavám přednost, před tím
kinem nebo jak to vlastně bylo.
LŠ: ne ne, já sem měla nejradši kino.
LČ: nejradši kino.
LŠ: ano kino.
LČ: a to už to šlo stranou všechno ostatní.
LŠ: to až maminka se někdy zlobila ((smích)).
LČ: a em kdyby ste si měla vzpomenout, teďka bych se vás zeptala
vůbec na kina? v Brně, jaké byly mezi nima rozdíly? vnímala ste
nějaké rozdíly mezi brněnskými...
LŠ: no tak některý ty kina byly lepší, že, ty sedadla a všecko bylo
lepší, tam no tak.
LČ: a to byla která?
LŠ: to bylo třeba to Kapitol, nebo tá Jalta, nebo v Besedním domě
((Besední dům)) v Královým Poli, že, taky. tam to bylo lepší no a...
LČ: ale to znamenalo, lišilo se to v interiéru teda?
LŠ: jo, to bylo větší taky takový vzdušnější byly tam aj lóže no na
to sme do toho sme nechodili, ale bylo to takový reprezentačnější,
ty, ty kina.
LČ: a ta...
LŠ: některý.
LČ: a ta ostatní ta vypadala jak?
LŠ: no tak ty ostatní, to třeba ujížděly ty židle, víte, v těch
malých kinách, aj bylo eště jedno na Lidické, Moravia, se to
menovalo na rohu tam, na rohu to bylo Smetanova teď je a ta Nová,
tak tam bylo takový kino malinký takový, tak to sme taky někdy
chodívali, ale to tam byla fakt taková blechárna, sme jim říkali.
LČ: a z těhlectěch menších kin, která eště ste navštěvovala?
LŠ: no potom do té Elektory ((Elektra)) tam na tom rohu té Šumavské
tam sme taky hodně chodili.
LČ: a tahlecta kina byla jakoby interiérem nějak ošklivější nebo?
LŠ: neby- nebylo to, mně to nepřipadalo, Lucerna taky bylo hezký
kino v Žabovřeskách tam,
LČ: ale bylo to menší.
LŠ: ale bylo to menší, ale to nevadilo nám,
LČ: mhm
LŠ: my sme to tak nebrali tenkrát.
LČ: takže vám to nevadilo při výběru?
LŠ: mně to vůbec nevadilo ne ne ne.
LČ: mhm a z čeho se skládal program projekce? vlastně celý ten
program toho představení asi měl nějaké časti, kromě toho hlavního
filmu.
LŠ: no bylo ty události, byly že taky.
LČ: týdeníky?
LŠ: týdeníky, před jako filmem.
LČ: a kromě toho ještě nějaké jiné věci, co by se tam pouštěly?
LŠ: ne nebyly ty reklamy ani nic takovýho.
LČ: reklamy nebyly?
LŠ: ne nebyly. ne ne.
LČ: ani třeba krátké filmy?
LŠ: před filmem před tím hlavním? ne nebylo nic.
LČ: ne, nepamatujete si.
LŠ: jenom ten týdeník.
LČ: a přestávky se dělaly?
LŠ: přestávka byla, jo, jedna.
LČ: a jak dlouho trvala a co se vlastně odehrávalo při té přestávce?
LŠ: no nic, to sme tam tak seděli a tř- někdy se jim přetrhl film
taky, že jo.
LČ: to si pamatujete takovou událost, že se přetrhl film?
LŠ: no kolikrát.
LČ: a co se jak to vlastně vypadalo.
LŠ: nic, zhaslo to, a tak sme museli počkat, no.
LČ: ale neděly se nějak...
LŠ: ne, nic se nedělo.
LČ: že by takže ani
LŠ: ne ne ne vůbec.
LČ: a o té přestávce ste tedy zůstali sedět na místech, nebo ste
chodili...
LŠ: ne ne, na místech se sedělo.
LČ: nechodili se z místa.
LŠ: nechodilo se.
LČ: mhm
LŠ: ne.
LČ: a měla ste třeba ty týdeníky ráda?
LŠ: a jo a ne a jo taky to byly taky ze světa události byly a
všecko.
LČ: takže vás to bavilo?
LŠ: jo, mě to bavilo, mně to nevadilo, to bylo dobry.