Citát
01.386
57:76
PD: no, měli sme slečnu abych se přiznal, byli sme buržoazní, pracující
inteligence by se tomu řeklo. (a teda) měli sme slečnu, kerá mě vedla
do grand kina ((Grand - ul. Silniční)), páč vona byla ze Starýho Brna,
((Staré Brno)) a tam sme se každou sobotu dívali na americké komedie,
Laurel a Hardy, a tak ty krátký ovšem, ne delší film. to bylo vždycky
několik najednou. a potom si matně vzpomínám a, ale mohu se mýlit, že
existovalo něco jako Bio Sibiř. musíte mě poopravit jestli, Královo
Pole.
PSk: v poválečných letech určitě, ale jestli se to takto [menovalo]
PD: [ne ne ne,] to bylo, to bylo před válkou.
PSz: no, od roku dvacet dva už.
PD: jo. tak tam, tam mě taky vedla, em tam sem taky strávil, v sobotu
odpoledne byla dětská představení, a tam byly český filmy historický,
tam byl Svatej Václav, ((Svatý Václav)) tam byl em (.) něco s Bezdězem,
a to si matně pamatuju, ale byly to český filmy, historické. vona ona
si myslela že to na mě působí. já sem spíš ty americký komedie,
PSz: hm
PD: kerý byly em ty dělal tenkrát hel rouč. ((Hal Roach)) ale to sem
zjistil až dvacet let později. ale ty byly v grand kinu ((Grand - ul.
Silniční)).
01.386
170:178
PSk: kdybych se vrátil k té vaší vlastně rodinné situaci a motivaci, em
rodiče vám ňák zasahovali, nebo chodil ste i s rodiči do kina? určovali
nějak [ten]
PD: [málo,] to vám řeknu, tos to to moje rodina byla divadelní. můj
otec byl dramaturg, ne v Praze, a tady ředitelem německýho divadla,
moje matka dělala kostýmy často, a to bylo všecko, no, všecko, ten
zorný úhel byl dramaticko divadelní. a o kinech málo věděli. a já
myslím že to byla z části moje opozice, proti rodinným, rodinnému
pohledu na na umění. že to bylo divadlo a nic než divadlo.
01.386
179:186
PSk: hm a to že ste vlastně byl z em z česko-německé rodiny,
ovlivňovalo to nějak tu vaši zkušenost že by, směřoval vás třeba otec,
nebo pamatujete si na to že některá kina byla více německá? pro
[německé publikum?]
PD: [ne, vůbec,] to bylo úplně, to bylo úplně, em tolerantní není
správný význam, páč na tom nezáleželo prostě. moje matka nejenom byla
česky vychovaná a byla ze židovský rodiny, takže v národnostních
otázkách byla velmi tele- tolerantní.
01.386
503:510
PSk: a takže vy si nevzpomínáte na to že byste šel s některým z rodičů,
že by vás vzali na určitý třeba film že byl pro ně, považovali ho za
[důležitý]
PD: [já] jak říkám, moje rodiče na film nebyli.
PSk: hm
PD: ty chodili do divadla. každej večer, no otec páč tam musel a matka
taky více méně.
PSz: hm
01.386
695:699
PD: já sem, snad proto že rodiče byli tak přísně zamířený na divadlo,
pro mě to byl vlastní svět, o tom moc nevěděli,
PSz: hm
PD: já sem se v tom pohyboval, věděl co to je, a někdy ovšem byly
styčné body, to vám vyložim ještě.
01.386
1110:1117
PSz: takže vám se nikdy nestalo že by vám rodiče řekli tady do toho
kina em nesmíš protože je to nebezpečný, nebo špinavý, nebo něco
takovýho.
PD: ne.
PSz: hm
PD: taky ty kina neznali.
PSz: hm
PD: ((smích)) takže nemohli diktovat, do kerýho můžu do kerýho nemůžu.
01.386
295:323
JV: do těch deseti let ste chodila? ee
ŽH: určitě né, prot[ože]
JV: [ne]
ŽH: rodiče, s náma, neměli čas chodit, no a sama, v deseti letech,
nevzpomínám si.
JV: jo, takže takže do do ukončení té obecné školy ste ne, příliš
často nechodila, nebo nepamatujete [si na ňákou]
ŽH: [ne nepamatuju se]
JV: vzpomínku, mhm. e a říkala ste, že rodiče teda měli hodně práce
a neměli teda e vlastně čas
ŽH: no, tatínek te- tan ten byl zatíženej od rána do večera, jako
zřízenec na té fakultě.
JV: á em co vaši vaši sourozenci em vy říkala ste, že ste byla
nejmladší
ŽH: no sourozenci, nevzpomenu si, že bych mohla říct. hráli
ochotnický divadlo, tady taky na blízko vás, Nový domov na
falknštajnerové ((Falkensteiner)) ulici to bylo hodně známý divadlo,
tehdy, ale o kině bych si nevzpomněla, že by chodili do kina. že sme
chodili na výlety, pěší túry ale o kině bych vám toho o nich moc
nemohla říct, nevzpomínám si.
01.386
361:427
ŽH: [že sem to měla blízko domů a mohly sme] tam chodit samy
JV: samy
ŽH: samy se sestrou
JV: mhm
ŽH: ano
JV: bez doprovodu rodičů
ŽH: bez doprovodu [rodičů, to už se měla na těch]
JV: [em dospělé, dospělýho, člověka]
ŽH: třináct a sestra patnáct, takže sme chodily spolu.
JV: (.) á ee jaký byl váš em názor vašich rodičů na chození do kina
nebo na kino obecně, jak jak se od k tomu stavěli, co na to [říkali]
ŽH: [moji rodiče] byli náboženský, hlavně maminka, založený a em že
by je nějak, [(rozhodně) nechodili] do kina
JV: takže em
ŽH: a
JV: šlo to spíš tak mimo ně [nějak]
ŽH: [mimo ně] ano
JV: mhm
ŽH: neomezovali nás, ale
JV: neodrazovali vás.
ŽH: neodrazovali, protože to sme nechodili na ňáký zakázaný <filmy,
že jo>.
JV: jasně a na na druhou stranu asi vás tam ani ňák nehnali příliš
ŽH: ne ne ne [určitě ne]
JV: [že by říkali], tady [máš]
ŽH: [ne]
JV: pět korun [(běž)]
ŽH: [no to] právě nás asi financoval nejstarší bratr
JV: jo
ŽH: kterej už pracoval, protože si pamatuju, že mi v neděli dával
stříbrnou pětikorunu
JV: mhm
ŽH: anebo na té Lékařské fakultě sou kurty a my sme si tam sbíráním
míčků taky vy- vysbírali ňákou tu pětikorunu.
JV: tak jo, takže rodiče vám moc ee na zábavu nebo na kino teda
ne[dávali peníze].
ŽH: [nedávali pení]ze.
01.386
907:907
ŽH: a rodiče s náma rozhodně nechodili, neměli čas [na to]
01.386
974:982
JV: hm a občas ste tam teda asi zašla ee ste říkala se sestrou
ŽH: se sestrou jedině, protože rodiče s náma absolutně ne-
[nechodili]
JV: [a s bratry] ne
ŽH: ne a sourozenci ne, ty už, to už byli starší a pracovali a
sestra chodila do školy starší, ta nejstarší a