Citát
04.396
2383:2411
JG: akorát vim, že byla velká sláva v baráku, když první měli
televizor,
JV: hm
JG: a to měli takovej ten, takovej ten malinkej, a tady bylo rádio
takový. tak to nastoupil celej barák, <a šel se dívat.>
JV: <jo>
JG: ((smích))
JV: to bylo tak v jakým roce?
JG: no to byl vopravdu první,
JV: hm
JG: protože ten jejich mládenec byl inženýr tady kolem ňákejch
[televizorů]
JV: [po válce] teda už.
JG: no jistě, no, no. to mohlo být, já nevim, kolem toho
čtyryapadesát,
JV: hm
JG: nebo možná později, jak to nevim.
04.396
130:139
LH: já spíš myslím, do kdy ee do kterého roku ste třeba nějak
pravidelněji chodil do kina, jestli třeba ještě před deseti lety,
před pěti lety, nebo jestli stále ještě třeba [chodíte?]
BH: [né, ne,] ne teď teď už ne. no mohu říct, do těch padesátých
let, pak už začala televize, tak už...
LH: ehm.
BH: u- už prostě to kv- eem to kino pominulo.
04.396
1097:1122
LH: (..) ehm. a vzpomenete si po osvobození ee na ňákou návštěvu
kina?
BH: hm (...) no zase sem je navštěvoval, ale ne tak často, dá se
říct už (..), že.
LH: [co...]
BH: [to] to už potom v těch vosmnácti, v těch vosmnácti letech k to
to bylo něco jinýho. byla eufórie, byli sme osvobození.
LH: hm
BH: no tak byly jiný, daleko jiný zájmy jak jak kino.
LH: jasně. mm mně spíš právě šlo o to, jestli třeba v tom kině ee se
ňák ta atmosféra toho osvobození taky projevovala, jestli třeba lidé
se chovali jinak [u filmů...]
BH: [tak to nemůžu], tak to nemůžu říct, protože (.) sem nic
takovýho nezažil, že by, že by prostě se projevovali, ne- nede.
LH: [ehm.]
BH: [ale] říkám k- ke konci války a začátkem teda v v po po
pětaštyrycátým vosvobození, tak to byly jiný zájmy, to nebyly kina.
04.396
206:210
JV: ale já myslím spíš v tom pozdějším věku
BK: a v pozdějším věku to sme už byly takový skupinky těch známých i
s dětima, takže dycky sme si to nějak obstarali hlídání a chodili
sme do kina, (šli sme,) protože to bylo blízko.
04.396
221:234
JV: ale jestli třeba, rozumíte, teď už zřejmě moc nechodíte do kina
BK: no teď už se to samozřejmě
JV: a právě mě zajímá
BK: nemusel- mohla bych chodit do kina, ale když je doma televize,
tak to je jasný, [že že už samozřejmě]
JV: [takže od té doby třeba] já nevim před deseti patnácti lety už
ste spíše doma [u televize a už dáváte přednost]
BK: [to spíš ano no no no], ale zase byly školní školní filmy zase
se chodilo s dětima, takže se chodilo, no.
04.396
255:270
JV: [á ee] dejme tomu do toho roku třicet čtyři, do těch deseti let
než ste začala vlastně chodit na eee
BK: no
JV: na měšťanku tak ee tam ste chodila jak často vzpomněla byste si?
BK: no ano tak (když) mně bylo třicet čtyři mýho věku?
JV: do těch deseti let
BK: do dvaceti let, no tak zase to už byly malý malý děti, tak se to
tak často nechodilo, to je samozřejmý.
JV: a třeba tak jednou za čtrnáct dní
BK: tak asi, no
04.396
708:723
BK: [ne ne ne] no ne tak samozřejmě když se hrály takový ty
buditelský filmy
JV: mhm
BK: že to Žižka ((Jan Žižka)) a takový ty (filmy) že teď je už zase
taky promítají takoví ti slavní naši čeští herci, tak to sme
samozřejmě všechno brali, protože sme byli všichni takoví [zapálení]
JV: [takže vy] ste reagovali [do toho]
BK: [ano] všichni sme byli takoví [národnostní]
JV: [to vám přišlo,] jakože že že to je to vaše
BK: no ano ano
04.396
1341:1359
BK: no oblíbený no nejoblíbenější s Vojtem ((Jaroslav Vojta)) je
přece to jak jak tam v té pohádce ((Hrátky s čertem)), jak dělal
toho loupežníka šarka farka ((Sarka Farka))
JV: mhm
BK: tak to je přece nezapomenutelný, že?
JV: na tom filmu ste byla taky v kině?
BK: určitě
JV: jo
BK: no několikrát to se chodilo
JV: ale to už bylo později, že jo, [to už jsou padesátá léta]
BK: [to už je později, no]
04.396
2216:2224
JV: hm a ta atmosféra po skončení války byla zřejmě velmi radostná
BK: určitě to byla to bylo velké velká
JV: myslíte, že to bylo patrné v těch kinech, že diváci byli hluční
BK: to už to už ano, to už ano, ale říkám, to už možná byly ty to už
všude byly ty televizory doma a to už sme asi se snažili nechodit
[spíš do těch divadel]
04.396
2235:2240
JV: jestli si vzpomínáte na nějakou návštěvu kina z té doby a jestli
to ve vás zanechalo ee ta atmosféra nějaký nějakou vzpomínku z filmu
BK: to sme to sme spíš chodívali zase do těch divadel, protože zase
blízko nás v tom Dělnickým domě tady buď to se opravovala a my sme
chodívali na na operety a to sme spíš [chodívali do divadla]