Citát
04.396
679:688
JV: a vy ste říkala, že ste měla hodně ráda tu Moravu ((Morava,
dříve Bio Metro)).
MM: Moravu ((Morava)) a Jadran.
JV: Moravu ((Morava)) a Jadran a Metro.
MM: no to Metro, to bylo ještě tam Morava a Jadran, tam sme
chodívali, tam sem chodívala až teda když sme se pak přestěhovali do
toho Králova Pole po roce sedmdesát.
04.396
764:766
MM: no, no já sem potom už teda do toho kina chodila málo, protože
sem taky potom byla mimo Brno zaměstnaná tak sem jenom sem
dojížděla, no,
04.396
1798:1804
tady to tancování, a to sem milovala, to
začlo v pětačtyřicátým roce.
JV: po válce.
MM: to bylo pak vš-, ano, to bylo všude. všude tak ty taneční
kavárny, plesy a zábavy, dneska to už není nic.
04.396
2028:2086
JV: jo ještě jedna věc, byla ste někdy přítomna promítání filmu v
domácnosti, třeba u nějaké vaší kamarádky, že by třeba tatínek její
měl doma promítačku a pouštěl vám.
MM: no to, ale jakých filmů? takových těch domácích.
JV: může být.
MM: no ano, ano.
JV: [většinou samozřejmě domácí.]
MM: [ano, ano, ano] takových těch a to sme taky měli.
JV: taky ste měli doma.
MM: ano, ano, to taky sme měli.
JV: a často ste se na to dívali jako rodina, sešli ste se?
MM: no, tak moc často ne, no většinou to bývaly ňáký dovolený nebo
něco takovýho a to když sme se sešli, tak sme se na to dívali, ale
že bysme si to nějak pořád promítali, to ne.
JV: takže to pro vás nebylo něco exotického, brala ste to spíš jako
normální věc.
MM: ano, ano.
JV: s tím, že to měly i ostatní rodiny.
MM: no, no.
JV: a co se týče těch rodinných filmů, viděla ste i nějaký jako
fikční filmy, třeba pohádku nějakou kreslenou nebo
MM: ne, to sem, to sem neviděla, ale viděla sem filmy, kde jako to,
to tehdy se domluvila skupina nás, to bylo myslím v tom Kyjově, a to
jako že sme si vymysleli vopravdu děj, jako takový něco krátkýho a
teď sme to skutečně zahráli a zfilmovali sme to a pak sme se na to
dívali.
JV: a to už ste byla starší, to vám
MM: tak to už sem byla dávno dospělá.
JV: to už ste byla vdaná.
MM: ano. to sme se tehdy vo to vopravdu pokusili a bylo to vopravdu
zajímavý.
JV: máte ten film ještě?
MM: ne, ne ((smích))
JV: nevíte kde skončil.
MM: <ne, to vůbec nevim> sem se ixkrát stěhovala, tak to vůbec
nevim.
04.396
2513:2521
JV: když se to zlomilo. hm vzpomínáte si na první návštěvy těsně po
okupaci? po konci války? na tu situaci, na tu atmosféru, euforie
ňáká, nejen na ulicích, ale i třeba během toho sledování filmu?
MM: no tak všichni, všichni tehdy sme čekali, protože to, ty německý
filmy skončily, český prostě za celou tu dobu nic nebylo, no tak sme
čekali všichni, no a napřed sem přišly ty anglický filmy, všechno,
jo, no tak to sme, to sme byli nadšení tím, dojatí, to bylo něco
úplně jinýho.
03.395
379:482
JG: [já vám] něco řeknu. já sem ee bláznivě chodila do kina, dyž sem
byla fakt mladá. tak těch třináct, čtrnáct.
JV: mhm.
JG: protože tenkrát byla jedna herečka, ta se menovala marika rek
((Marika Rökk)). byla jako Němka, ale myslim už aj podle jména, že
to byla Maďarka a já sem byla ochotná kterýkoliv kino navštívit, kde
sem zjitila, že vona hraje, jo? a tím vám řeknu, že sem se dostala
do jednoho kina.
JV: mhm.
JG: který dnes ani neexistuje a málokdo o něm ví. a to byl na
Šilingrovym náměstí.
JV: mhm.
JG: myslim, že se to menovalo Excelsior, ale já vám nevim jistě.
JV: ee ano, jmenovalo se [to kino Excelsior].
JG: [no, no, no]. a tam sem zažila úplnou hrůzu. to kino bylo o
trošku větší jak ta Morávka ((pravděpodobně Moravia)).
JV: mhm.
JG: to nebylo velký. vycházelo se do Dominikánské ulice.
JV: mhm, [mhm].
JG: [jo]? tam jak sou ty sloupy. já si totiž myslim, že tenkrát
to... eště tam nebyl vůbec podchod. že udělali potom právě, že
zrušili to kino, jo? no, a já sem vám tak... a to bylo vyloženě
německý kino.
JV: mhm.
JG: ale co mě je, [(sem si říkala...)]
JV: [i před válkou]?
JG: né. sem v-... za druhé světové války.
JV: za protektorátu.
JG: za [protektorátu].
JV: [mhm].
JG: já sem vám tam šla, protože ona hrála. teď vám byl žurnál,
poněvadž tenkrát se hrál vždycky žurnál. teď se vám tam objevil
Hitler.
JV: mhm.
JG: a teď si představte, že ty lidi všichni vstali a zvedli ruku. a
teď já sem seděla a teď sem si řikala a teď mě vyrazí. fakt sem měla
uplnej strach, neměla sem z toho kina vůbec lízt. už sem tam nikdy
nešla. to sem nevěděla, že to je vyloženě německý [kino].
JV: [nevěděla].
JG: ne, nevěděla. ale bylo t-...
JV: takže to na vás zapůsobilo [dost otřesně].
JG: [no, no.. protože] už všelijaký ty zprávy [šly, že]?
JV: [mhm, mhm].
JG: voni když se do- dostali dohromady, tak voni byli jak na hlavu.
JV: a to byl začátek války. nevzpomenete si, kdy to mohlo být?
JG: no tak, to mohl být takovej čtyrycátej [jednačtyrycátej rok].
JV: [jednačtyr-, mhm, mhm].
JG: protože náš tatínek zemřel ve dvaačtyřicátým.
JV: mhm.
JG: no, a to, to už to ne, to bylo předtim.
JV: předtim.
JG: a to byl takový víte, ty, voni ty... to bylo zajímavý, my jako
děcka jsme chodili plavat, jo?
JV: mhm.
JG: tak to sme kamarádili, všichni. oni měli svůj německej klub, my
sme měli čépéká ((ČPK)) nebo k- kávées ((KVS)) bylo [ty dvě český,
jo].
JV: [mhm, mhm].
JG: dohromady. a v tu ránu, jak se vám tady toto stalo, vobsadili,
tak to jak kdybysme nebyli.
JV: mhm.
JG: no, dyť uplně jo, no. to je.
03.395
748:760
JG: [a ještě] mám jednu dobrou vzpomínku, to byste nevěřil, když to
bylo za Německa, jo, a chodila sem na tu mariku rek ((Marika Rökk)),
JV: hm
JG: tak když byl ten film, tak ste přišel do takové dobré nálady,
jo? a teď vylezete ven, a všude tma,
JV: hm
JG: že, bylo zatemnění, neviděl ste vůbec na cestu, jo, takový vám
najednou takovej šok do té, do té tmy a všechno, jo, tak to na
člověka hrozně blbě působilo.
03.395
830:855
JG: [ne, řeknu jednu] zajímavost. víte jak je vchod do skaly
((Scala)),
JV: hm
JG: dete po schodech [dolu, že]
JV: [vim, no.]
JG: ale hned vedle je další vchod, a tam dete po schodech nahoru.
hned těsně vedle sebe sou ty vchody.
JV: no je to možné, to...
JG: když ste vylezl navrch, tam byla šatna, a tam bylo divadlo. tam
bylo hlediště, hrál tam kašpárek Turek, malý hlediště. a to vám chci
jenom říct, že když zabrali Sokol Brno jedna a udělali z toho
lazaret, tak v tom dopsu ((Dopz)) se hrávala košíková. vy si
nemůžete představit, když to není udělaný jako tělocvična, co to
bylo prachů. a hrát se chtělo. tam když ste votevřel dveře, tak ste
viděl, že se tam hejbou lidi, že tam běhaj, nikoho ste nepoznal.
JV: hm
JG: co tam bylo prachů. to jenom tak pro pro tudle. ale no, tak (
)
03.395
907:911
JV: [ale tak] vy ste chodila i do jiných kin, že jo. nejenom tam,
kde byl ten pan uvaděč, ale i do těch ostatních.
JG: no říkám, když hrála někde marika rek ((Marika Rökk)), tak mně
to bylo jedno.
03.395
1266:1345
JV: tak to už si nepamatujete, mně šlo mně šlo spíš o to, jestli ste
tenkrát chodila em už třeba jakoby s kamarády, nebo s kamarádkami,
nebo jestli ste se v tom kině nějak seznamovali, em jestli [se, jak
se ten]
JG: [to ani né,] to sme se prostě domluvili kvůli ňákýmu filmu, a
šlo se na to, co se,
JV: hm
JG: co se nám jako zdálo.
JV: a spíš ste teda chodila [s kamarády než se sourozenci.]
JG: [to víte, že taky byly] různý německý filmy, který sem nasadili,
provokativní, a já nevim, to tak to už prostě už se nechodilo, to už
se vybíralo, který, řikám, tak s tou marikou rek ((Marika Rökk))
ňáký takový tydle, ty. bylo to dosti izolované všechno,
JV: hm
JG: víte? už vod toho em za té svě- za druhé světové i za těch
komunistů taky, že. se nechodilo na všechno,
JV: jasně.
JG: to nemělo cenu. to by [(to by z toho, že]
JV: [no tak,] to je <pochopitel->
JG: ale nedá em ne zas že by nebyly dobré filmy, taky, byly, ale
vopravdu se muselo vybírat,
JV: vybírat.
JG: že,
JV: hm
JG: to zas...
JV: a když se už chodila třeba za toho protek- nebo ještě teda těsně
před tím protektorátem, tak to ste chodila většinou s kamarády, nebo
ste už šla i sama třeba večer do kina. nebo odpoledne.
JG: no odpoledne,
JV: odpoledne.
JG: sem chodila.
JV: sama.
JG: večer ne. nó, to sama, nebo s em kamarádů všude bylo, s
kamarády, že sme šli třeba [dvě a tak,]
JV: [třeba s rodiči]
JG: tak to ne, to vůbec ne,
JV: hm
JG: protože zaprvé tatínek chodil pozdě domů,
JV: a maminka měla...
JG: a ta měla tolik lidí na starost, že to nepřicházelo v to...
JV: sourozenci [taky nechtěli.]
JG: [to by si] netroufli, já sem byla,
JV: hm
JG: a taky nebylo ani těch peněz, tak ste dostal pětikorunu, a
JV: a sourozenci teda taky nechtěli asi chodit s vámi.
JG: víte, jakmile už em s oni byli starší, tak oni měli svoje
kamoše,