Citát
02.387
307:321
LR: takže bavili ste se o filmu?
ML: ne
LR: doma
ML: ne.
LR: dobře. a co ve škole?
ML: vůbec ne.
LR: vůbec. hm učitelé vůbec [nekomentovali]
ML: [ne ne ne]
02.387
865:882
LR: hm a chodil ste na ty filmy toho Laurel a Hardyho ((Laurel a
Hardy)) nebo toho Vlasta Buriana ((Vlasta Burian)) vícekrát? na ten
stejný, že ste šel třeba
ML: a víte že jo?
LR: jo?
ML: ano.
LR: často?
ML: buďto sme se vždycky sebrali celá parta, a šli sme. no my sme
měli tu výhodu, že sme to kino měli vedle gymnázia.
LR: hm
ML: no <takže> pro nás to nebyl žádnej problém.
02.387
477:481
MH: jo to vzpomínám. em z gymnázia, myslím v kvintě nebo v kvartě,
sme celá škola vyrukovala, páč byla událost, do kina Lucerny
((Lucerna)). a to eště byl němý film samozřejmě, vpravo tam byl
pianista, který to doprovázel hudbou. to bylo první. ta Lucerna
funguje dodneška [jistě.]
02.387
485:495
MH: a pak po maturitě sme se čtyři holky usoudily, že je škoda se
rozejít a šly sme do kina Edison,
LS: hm
MH: na Dornychu.
LS: hm
MH: hrálo se Její první láska, nedostaly sme jinde místo než za
korunu v první řadě. takže krk vyvrácenej.
02.387
618:628
MH: kdepak na toto. ale potom jak studentka, jakmile sem šla na
gymnázium, my sme měli slevu na divadlo.
LS: hm
MH: ale do kin sme nechodili.
LS: hm
MH: pro nás ta Lucerna byla událost tenkrát.
02.387
642:672
LS: hm a ještě bych se zeptal, v podstatě tu samou otázku, ale v
souvislosti se školami, když ste chodila do školy, tak jaký byl
postoj školy nebo učitelů k filmu a ke kinům.
MH: ee em em em vo tom se moc nemluvilo, abych pravdu řekla.
LS: hm
MH: jo? my, učila sem adoptivního syna paní Kurandové, a ee se
školou sme do kina nechodili. měli sme předplatné na operu, pro děti
bylo pět kin, (teda) pět představení, zásluhou profesorky ( ),
to bylo velmi dobrý, páč vychovávali hudebně obecenstvo. ale do kina
sme nechodili, protože děti chodily samy.
LS: hm
MH: a se svými rodiči.
LS: hm
MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se
nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně
kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a
hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)),
LS: hm
MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i
rodičové nás následovali na odpolední představení. takže ten
Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) tehdy táhl, tó, to
bylo velice aktuelní.
02.387
673:683
LS: a já sem myslel třeba kdybyste zkusila zavzpomínat ještě před
tím rokem čtyřicet pět, když vy sama ste chodila do školy, jestli se
stávalo, že by učitelé přímo jako k vám se vyjadřovali o těch
filmech.
MH: ne, nikdy ne.
LS: ne.
MH: nikdy ne.
02.387
669:690
MJ: no to je tedy špatný já si nevzpomínám, že by se nám nějakej
nelíbil nebo že by nám, že bychom tam museli chodit. se školou se
chodilo na filmy, ale em to byly potom propagační za války a
podobně, to už sme teda rozlišovali, to už člověk byl dospělej, že
jo. ((smích))
JV: mhm dobře. takže vy ste teda chodili se školou za války do kina.
mhm dobře.
MJ: prosím?
JV: vy ste teda za války chodil se školou do kina?
MJ: no ee sám taky.
JV: já vim, ale se školou taky, ano?
MJ: no když se šla celá škola, tak samozřejmě.
JV: a jak to bylo často asi, že ste chodili se školou do kina.
MJ: já nevim, třikrát štyrykrát za rok.
02.387
720:729
JV: mhm dobře. á e teda vy ste chodil se školou do kina až za války
a v tom dětském věku ste nechodili se školou do kina? na té obecné
škole třeba.
MJ: na obecné ne.
JV: mhm
MJ: na obecné ne, to sme chodili nanejvýš na na loutkový divadlo,
loutkovýho nebo tak.
02.387
731:739
JV: mhm á e učitelé se ňák vyjadřovali k filmu v té době?
MJ: no jo, no když nás tam vedli, tak řekli, co tam bude a pak sme o
tom třeba mluvili ve škole.
JV: mhm á
MJ: to bylo v rámci občanské nauky, ale to tam šla celá škola nebo,
to se tedy neučilo nebo tak. můžu se napít, jo?