Citát
01.366
98:102
LČ: a jak jaké, vlastně o tom jsme se bavili, o těch povoláních, a kdy
ste přestal vůbec chodit do kina? jako ve svém životě?
JH: kdy sem přestal chodit do kina? no chodím pořád, chodil sem, dokuď
mohu chodit, teď už nechodím teda, ale až do stáří.
01.366
129:130
JH: [tatínek, maminka a já], já jsem sám jako do kina do patnácti roků
vůbec nechodil.
01.366
150:162
LČ: a to bývalo tak jednou týdně teda?
JH: no tak eh, promítalo se středa, sobota, neděle.
LČ: mhm.
JH: a my sme chodili v tu středu.
LČ: jo.
JH: no prostě, když nám to nevyšlo, tak sme nechodili, že, ale
pravidelně, dost pravidelně sme teda jako chodili tak, já od těch deseti
jedenácti let.
01.366
233:252
LČ: a teďka bych se bychom se mohli bavit o tom, jak vlastně se to
změnilo po těch patnácti letech, když už ste mohl chodit chodit do kina
sám,
JH: ano.
LČ: a jak často ste chodil potom? chodil ste třeba častěji do kina?
JH: no, (.) tak já jsem studoval na tom učitelském ústavu ty štyry roky,
to do toho dvaaštyrycátýho, čili osmatřicátej až dvaaštyrycátej rok. no
a to byl samozřejmě už teda jako údobí, osmatřicet, devětatřicet,
štyrycátej a tak dál, takže tam se změnila vlastně skladba filmů, že?
prostě většinou teda byly filmy, který vyhovovaly, že, té době že a,
nevím, esi to byl nějakej už můj jako nějaká moje záliba velká nebo něco
takovýho, chodit do kina.
LČ: takže ste chodil málo?
JH: už méně, rozhodně méně, to jako, jednak, víte, jako študák mladej,
tak sme měli jiné zájmy taky,
01.366
259:262
LČ: a v té době ste teda ale cho- ste přece jenom ste ještě chodil do
kina, ne?
JH: no chodil jsem, chodil jsem.
01.366
196:207
LG: a e kdy ste (tak) nějak pravidelně přestala chodit do kina?
RM: pravidelně? no tak (...) jak dlouho no (.) jak- e (.) jakmile
byla televize (.) tak e (.) to nepřerušilo teda <moje kino> (.) ale
už to nebylo tak (.) přece jenom sem tam se něco vidělo a byly e a
už sem byla vdaná, měla sem dítě, že, takže už nebyl ten čas
(takovej) ale (.) dokuď sem byla (.) no já si myslím, že aj eště za
vdana sme chodili hodně do kina (..) to mohlo být tak někdy (.)
určitě do toho (..) pětapadesátýho (.) do toho pětapadesátýho roku
možná i dýl (.) to sem ještě dost sme ještě do toho kina chodili,
ale už to bylo takový omezený (.) ale (.) e do kina potom (.)
normálně (.)
01.366
241:246
LG: (...) a e jak často ste teda (.) v (.) do těch deseti let (.) [
(tak) chodila do kina]?
RM: [no tak] (.) to nevím jak často jako do desíti let, no ale (.)
chodili sme do kina ale (.) protože to sem byla děcko (..) takže to
(.) vám neřeknu jak často (..) ale jak něco bylo tak sme tam šli no
01.366
331:333
byli sme takový kinaři, že sme šli třeba na štvrtou (.) a když to
bylo ve městě <hned sme navázali na šestou> anebo asi na osmou...
když se nám něco líbilo (.) chodili sme do kina pořád.
01.366
445:447
RM: a šli sme jenom (.) tam kam sme mohli (..) že do těch kin sem
chodila potom (.) víc po té válce (.) jako děcko málo, že
01.366
487:490
(.) nebylo to tak nějak strašně moc, že (.) sem tam (.)
(protože) ke konci války vůbec už sme nechodili (.) jak už začalo e
začaly být ty nálety nebo tak (.) tak to už sme vůbec nechodili do
kina (.) nikam (protože) to už bylo nebezpečný