Citát
2.351
43:96
LČ: a na rok narození?
JH: devatenácet dvacet dva.
LČ: a kde jste bydlel do roku devatenácet čtyřicet pět? kde jste se
narodil a kde jste pak bydlel?
JH: no tak, narodil jsem se na Ukrajině, a bydlel jsem tam na Ukrajině
osum roků, čili v roce devatenácet třicet, to se přestěhovali, otec tam
byl jako zajatec českej, český, a maminka byla rozená polská Ruska. ona
byla totiž tam, no, po třicátejch letech, ve třicátých sme se
přestěhovali do Brna do Bohunic, a tři roky na to sme se přestěhovali do
Židenic, no a tam jsem vlastně byl až do toho pětaštyrycátýho roku.
LČ: mhm.a do jaké, do jakých jste chodil škol tady?
JH: no tak kromě té základní školy, měšťanské školy, pak mám učitelský
ústav, no a potom sem dělal vysokou školu pedagogickou.
LČ: a na ten na ten, hm po té měšťance, to bylo v jakém roce, když jste
skončil měšťanku?
JH: měšťanku? no tak mně bylo patnáct let, to znamená dvaadvacet a
patnáct, třicet sedum let.
LČ: a pak jste nastoupil...
JH: do učitelskýho ústavu v Brně.
LČ: do učitelského ústavu?
JH: tam jsem se učil štyry roky, a ve dvaaštyrycátým roce sem byl
nasazenej do Německa, do pětaštyrycátýho roku.
LČ: a po válce ste začal na vysoké?
JH: po pětaštyrycátém, to já sem až potom později, v pětaštyrycátém roce
sem nastoupil v Mikulově na normální měšťanskou školu jako učitel.
LČ: jako učitel, mhm.
JH: tam jsem učil šest roků, pak jsem byl devět roků v Dolních
Dunajovicích jako ředitel školy. potom pět roků v Opatově jako zástupce
ředitele, no a poslední léta to už jenom v Brně. a mezitím sem teda jako
dálkově studoval na pedagogické fakultě.
LČ: a jaké bylo teda povolání vašich rodičů?
JH: no tak můj tatínek byl holičem, kadeřníkem a maminka byla vyučená
švadlena.
LČ: a měl jste sourozence?
JH: zemřel prostě hned při narození, takže ne.
2.351
476:478
LG: mhm a em chodila ste do kostela nebo nějak em?
JK: em ani ne
2.351
786:801
LG: mhm jo a vzpomenete si na první návštěvu kina po osvobození?
nebo jakoby když ste...
JK: to teda ne
LG: em-em, jo [(teď) tu mám mhm]
JK: [já ( )] já byla zavřená a ztratila sem rodiče, že? za války
LG: mhm
JK: tak takové věci mě [absolutně]
LG: [jo jasně]
JK: nezajímaly
2.351
30:161
LG: a na rok narození?
JK: co?
LG: rok narození, kdy ste se [narodila]?
JK: [dvacet] jedna
LG: mhm
JK: devatenáct dvacet jedna
LG: a ee kde ste bydlela ee do konce roku devatenácet štyrycet pět?
JK: no tak (.) narodila sem se na Kozí
LG: [mhm]
JK: [se] menovala ta ulice (.) v Brně
LG: mhm
JK: a (.) já nevím co k tomu ještě chcete [slyšet]
LG: [jo]
JK: nebo co?
LG: em d- do které školy ste chodila?
JK: (do které) do (.) reálné gymnázium
LG: [mhm]
JK: byla ta [škola]
LG: a pamatujete si v které části Brna byla?
JK: prosím?
LG: v v které části Brna ta škola byla jestli si vzpomenete?
JK: (ta) škola?
LG: to gymnázium
JK: ve prospěch e ve prospě ((přeřeknutí, míněno prostřed)) mě-
města
LG: jo jo mhm a em potom z té ulice Kozí pak ste se někam stěhovala
během [(do toho)]?
JK: [no my] sme tam byli dokud nás e jako ee Němci ne- [ne-]
LG: [mhm]
JK: nezavřá- ne nezabásli, [že]?
LG: [mhm] a to bylo kdy?
JK: (to) štyřicet (..) št- (.) štyřicet jedna
LG: mhm (.) em a čím byli vaši rodiče? jaké měli povolání?
JK: e e otec e (.) ( ) to (mu) dělá bude dělat velké potíže tady
toto
LG: jestli si nemůžete [vzpomenout]...
JK: [otec otec] byl právník
LG: mhm
JK: a studoval ve Vídni a s vyznamenáním sko- zakončil tu šk- e to
gymnázium
LG: to musel být [chytrý]
JK: [a potom] prosím?
LG: že m- že musel být jakoby hodně chytrý, když zakončil s
vyznamenáním
JK: j- já vám nerozumím
LG: jo tak t- to je jedno, tak já přejdu k další otázce a a vaše
maminka? em ta byla v domácnosti?
JK: ona byla v domácnosti [ano]
LG: [mhm] a em měla ste nějaké sourozence?
JK: ne
LG: ne e? a em vy ste potom měla jaké povolání?
JK: jak povolání? já sem ( ) tam byla do do té doby [dokud mě nás
Němci]
LG: [jo mhm ale potom]
JK: ne- ne- z- za- za- ne- no tak mi [pomožte]
LG: [nezavřeli]
JK: dokud n- nás n- Němci nezabásli [( )]
LG: [mhm]
JK: nechci (že) nechtěla sem ( ) ten v- výraz použít, zabásli,
(tak) zavřeli, [že]?
LG: [mhm]
JK: dokuď nás Němci nezavřeli do koncentračního tábora
LG: mhm
JK: a tam sem já byla (od) roku štyřicet jedna do roku štyřicet pět
LG: mhm
JK: sem celou tu dobu byla v koncentračním táboře zavřená
LG: a potom ee po válce e ste?
JK: po válce? po válce byl normální život, že? (to) člověk (.) to už
to sme byli potom už normálně ve škole
LG: mhm
JK: už sme byli (na) vysoké (no to) nevím co k tomu bych měla říct
2.351
820:846
JK: já vím jenom že prostě když když skončila válka
LG: mhm
JK: tak (.) část... já sem byla nemocná, já sem měla tuberkulózu
LG: mhm
JK: takže takové věci vlastně mě vůbec nezajímalo
LG: mhm
JK: vůbec ne
LG: jo [a]...
JK: [to] musíte vědět když to o čem co by mohlo zajímat mladého
člověka když když má těžkou tuberkulózu a a a tak co co by ho mohlo
zajímat?
LG: mhm (.) a ještě když se [teda]...
JK: [ten se] jedině zájem je výhradní zájem uzdravit se
LG: mhm
JK: pokud ee ho nezabili ty Němci, že?