Citát
03.399
403:420
ML: a potom tam byly německý filmy a na ty se nechodilo.
LR: hm
ML: jo, páč ty nás vůbec nezajímaly.
LR: hm proč vás nezajímaly?
ML: no to byly německý filmy.
LR: hm
ML: to bylo jako to em no to byla mentalita Čechů, ignorovat prostě
všechno co bylo německý, obzvláště tady v Brně.
LR: hm
ML: kde bylo Němců jak dobrejch.
01.397
403:420
ML: a potom tam byly německý filmy a na ty se nechodilo.
LR: hm
ML: jo, páč ty nás vůbec nezajímaly.
LR: hm proč vás nezajímaly?
ML: no to byly německý filmy.
LR: hm
ML: to bylo jako to em no to byla mentalita Čechů, ignorovat prostě
všechno co bylo německý, obzvláště tady v Brně.
LR: hm
ML: kde bylo Němců jak dobrejch.
01.397
1297:1315
LR: hm dobře. em teďkon už k tomu protektorátu o tom už ste mluvil
(několikrát), ale mám tady pár konkrétních dotazů, ee jak na vás
působily ty změny po tom roce třicet devět, když začaly platit ty
protektorátní předpisy. hlavně teď myslím v těch kinech, jak to na
vás působilo.
ML: no podívejte se, nám to ani tak, nám to ani tak nevadilo,
protože tenkrát běžely německý titulky.
LR: hm
ML: jo, i u českejch filmů byly německý titulky, jo, ale my sme to
prostě brali, no jako, tenkrát dítka sme z toho neměli velkej ten,
sme z toho neměli velkej pojem, no zkrátka a dobře, tak tam byly
německý titulky, no. nehledě na to, že my sme byli tady zvyklí s
těma Němcema žít pohromadě. jo, protože to neexistovalo, že by, že
by před tím rokem třicet osum tady byly byla ňáká nevraživost mezi
Čechy a Němci. dyť my sme si normálně hrávali jako dítka sme si
hrávali s Němcama.
01.397
1324:1327
LR: takže ste to v těch kinech vám to nijak
ML: no oni ty, oni ty německý titulky nám nevadily, nehledě na to,
že my sme to, my sme tenkrát většina z nás německy znala.
04.396
413:429
a potom em až už sem byla starší, tak sem nesnášela
blízkost jiných lidí. dodneška to nesnáším. takže vím, že na Emu
Destinovou ((Ema Destinová)) sem šla až do Jundrova do takového
moderního kina ((pravděpodobně kino Světozor)), kde byly daleko od
sebe ty židle,
LS: hm
MH: a em to prostředí bylo takové (.) poprvé a naposledy sem tam
byla.
LS: hm
MH: a moc sem toho nenakinařila, em jediná kina, jediné filmy, které
sem navštívila víckrát, bylo po válce hry lásky šalebné ((Hry lásky
šálivé)) s Kopeckým ((Miloš Kopecký)), turzanovovou. ((Božidara
Turzonová))
04.396
459:469
MH: po válce, no poslední rok už ne, protože sme byli
vybombardovaní, tak po válce sme se přestěhovali a em neměla sem čas
ani.
LS: hm
MH: já sem byla tak zapřažená [ve škole,]
LS: [hm, jasný.]
MH: zahrada tam byla na krku, a em prostě to nešlo.
04.396
642:672
LS: hm a ještě bych se zeptal, v podstatě tu samou otázku, ale v
souvislosti se školami, když ste chodila do školy, tak jaký byl
postoj školy nebo učitelů k filmu a ke kinům.
MH: ee em em em vo tom se moc nemluvilo, abych pravdu řekla.
LS: hm
MH: jo? my, učila sem adoptivního syna paní Kurandové, a ee se
školou sme do kina nechodili. měli sme předplatné na operu, pro děti
bylo pět kin, (teda) pět představení, zásluhou profesorky ( ),
to bylo velmi dobrý, páč vychovávali hudebně obecenstvo. ale do kina
sme nechodili, protože děti chodily samy.
LS: hm
MH: a se svými rodiči.
LS: hm
MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se
nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně
kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a
hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)),
LS: hm
MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i
rodičové nás následovali na odpolední představení. takže ten
Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) tehdy táhl, tó, to
bylo velice aktuelní.
04.396
879:887
a ji- po válce sme byli vybombardovaní,
přestěhovali sme se, a pak už sem měla ve škole takovou zátěž, a em
LS: hm
MH: když em ee když eště sem při tom dostudovávala, že, tak to, to
byly kurzy em na té univerzitě v sobotu, a esli v pátek, to už vám
dneska nepovím. ale chodí- a v neděli s- byly ty exkurze některé, ty
biologické. to to byl zápřah jako hrom.
04.396
955:980
jak sem vám řekla, já v pozdějších letech už sem, já sem
třeba bydlela sedum roků v Králově Poli, a pro mě bylo jen to kino
em em Besední dům byl, (je tam).
LS: hm hm
MH: do toho druhého ((pravděpodobně kino Union)) sem nechodila.
nevím proč, ale nelíbilo se mně tam. a ve městě sem chodila právě k
tomu Tomáškovi ((kostel sv. Tomáše)), do té Jalty ((Jalta)), a někdy
do toho Kapitolu ((Kapitol)), jinam celkem,
LS: hm
MH: ne. ani na tom náměstí ((náměstí Svobody, kino Úderka)), tam sem
byla asi jednou nebo dvakrát, já em já sem nekinařila. pokud bylo
divadlo, pro mě bylo divadlo.
LS: hm
MH: i jako studentka. na operu na stání, a prostě, a koncerty teda.
filharmonie brněnská, ještě když hrála na (stadiu), z bídy, protože
neměli kde hrát, že, a em to bylo, to byla,
LS: hm
MH: to bylo, co mě lákalo.
04.396
1720:1728
a potom em
tak hodně později po válce, no pak bylo údobí, kdy neex- nebyl čas
na kino. což já, když sem vyšetřila večer, tak sem šla do divadla,
ale rozhodně ne do kina. a em v pozdějších letech sem nesnášela
blízkost těch lidí,
LS: hm
MH: jo? ten, ten dotyk s těmi sousedy, to mně dodneška vadí.