Citát

ML: ale mě spíš to táhlo k tomu, k té k té sokolské tématice,

LR: hm

ML: protože já sem jako do skautingu nechodil, jo? protože a to bylo
zase daný tím, že že moje matka, no tak to byla jako sokolka vod
((smích)) <dá se říct> duší tělem,

LR: hm

ML: jo, no a měli sme to kousek do Sokola na stadion. to byl Sokol
Brno jedna.

LR: hm a ee jaké jiné druhy zábavy ste měl rád, říkal ste, že ste
četl časopisy, byl ste sokolem,

ML: no podívejte se ten ((smích)), ten Sokol nám zaprvé nám ho
zatrhli Němci,

LR: hm

ML: jo, ale to bylo jako později, protože já si vzpomínám, že, že
sme chodili na stadion,

LR: hm

ML: to tam tenkrát už byl rozhlas nastěhovanej, jo, a že sme chodili
s průkazkama a přes vrátnici a tam byl tam stál německej voják. jo,
takže ten Sokol, ten nám tam, ten Sokol ještě za Německa ňákou dobu
vydržel,

ML: ale to bylo to kino Stadion,

LR: hm

ML: on prostě si to pletl s tím, že tam bylo letní kino.

LR: ano to tam pak bylo, ale [až]

ML: [jo], ale to bylo až prostě v pozdějším komunismu, ale ten, to
kino Stadion, to původně patřilo pod Sokol,

LR: hm

ML: páč celej ten areál, tam toho stadionu to vlastně patřilo
[Sokolu.]

LR: [Sokolu.] hm

ML: jo, takže tam byl prakticky když to vemu na té Kounicově ulici,
no tak tam byla zaprvé tam byla restaurace. to když to vezmu vod
toho, (vod) tej budovy toho gymnázia,

LR: hm

ML: jo to byla restaurace, zároveň tam byl vchod do kina, jo, potom
byl hlavní vchod,

LR: hm

ML: jo, to se, tam byl ten sál, kde se pořádaly prostě taneční a
plesy a tak dále, jo, po tom vedle byla tělocvična,

LR: hm

ML: jo no a a pochopitelně potom byl ten ten venkovní areál, kde kde
se pořádaly různý, zaprvé se tam pořádaly ty sokolský slety, v tady
tý oblasti, co měla ta ta Sokolská župa, potom se tam pořádaly
atletický závody, no a v zimě tam bylo kluziště. jako přírodní. no
ale tenkrát zima byla, nebylo globální voteplování, jo, takže tam
sme chodili bruslit.

LR: dobře, tak [já sem vás pochopila ňák]

ML: [a tak s tím sem se s tím sem se] právě při téhleté
příležitosti, to sem se zmiňoval, že tam že to prakticky patřilo
[Sokolu, jo]

LR: [Sokolu.]

ML: a voni to potom, po tom roce štyrycet osum, celej ten areál tam
převzal Československý rozhlas,

LR: hm

ML: jo, takže tím pádem prostě tam voni si zabrali i to, i prostor
toho kina, páč tam měli studio.

LR: hm

ML: a prakticky z celýho toho sokolskýho stadionu pro tu tělovýchovu
zbyla ta tělocvična, kerá více méně patří už k té tam na na ta k té,
to sou ty objekty k té Sokolské ulici, tam na tom rohu, no a potom,
potom ten, to to přírodní hřiště, co tam bylo, tak tam se pořádaly
atletický závody, no a potom ňáký takový ty voblastní spartakiády,
no a to bylo všechno.

LG: mhm á navštěvovala chodila ste do kostela?

MK: ano každou nedělu

LG. a a můžu se zeptat, k jaké k jaké církvi ste se hlásila?

MK: ee no římskokatolické

LR: takže bavili ste se o filmu?

ML: ne

LR: doma

ML: ne.

LR: dobře. a co ve škole?

ML: vůbec ne.

LR: vůbec. hm učitelé vůbec [nekomentovali]

ML: [ne ne ne]

LR: hm a chodil ste na ty filmy toho Laurel a Hardyho ((Laurel a
Hardy)) nebo toho Vlasta Buriana ((Vlasta Burian)) vícekrát? na ten
stejný, že ste šel třeba

ML: a víte že jo?

LR: jo?

ML: ano.

LR: často?

ML: buďto sme se vždycky sebrali celá parta, a šli sme. no my sme
měli tu výhodu, že sme to kino měli vedle gymnázia.

LR: hm

ML: no <takže> pro nás to nebyl žádnej problém.

MK: no to ne to ne poprvy se chodilo do kina třeba vám bylo dvanáct

LG: mhm jo dobře tak jo tak tohle můžeme asi asi přeskočit

MK: protože t- to říct t- to vás rodiče do kina poprvní vás ani
nepustili do kina tenkrát jak sem šla na ten první film, to sem si
musela voblíct vod sestřenice boty s vysokýma kramflekama

LG: mhm

MK: abych vypadala starší

LG: jo

MK: aby mě pustili vůbec do kina

LG: a...

MK: protože sem byla malá

LG: á když ste byla mladší, tak třeba s rodiči rodiče vás nevzali do
kina nebo tak...

MK: rodiče nechodili do kina

LG: mhm

MK: na kino nebyly [peníze]

LG: [mhm]

MK: to vám řeknu upřímně

LG: a ve škole se o tom mluvilo

MK: ne ne

LG: mhm

MK: to sem tu tedy vo kině se ve škole vůbec nemluvilo, to si nemůžu
vzpomenót

LG: jo a měla s-

MK: tedy privátně

LG: mhm

MK: jo ne ale s učitelem nikdy

LR: dobře. tak teď už se přesunem spíš k těm biografům, a první
okruh otázek je o vaší dětské zkušenosti s biografy asi do těch
vašich desíti let, to znamená do toho roku devatenácet čtyřicet dva,
a ee mě by zajímalo, jestli si vzpomínáte na svojí první návštěvu
kina.

ML: no, podívejte se, my sme chodili do kina s otcem,

LR: hm

ML: jako máti ta ne, jo? ale s otcem sme chodili no a, a to sme
chodili jako ty první mám takový dojem, to byl někerej film Laurel a
Hardy.

LR: jo, takže na to si [vzpomínáte.]

ML: [grotesky.]

LR: jasně.

ML: jo no potom takový ňáký miky maus ((Mickey Mouse)) a tak dále
jo.

LR: hm

ML: to bylo teda před válkou.

LR: hm a jak často ste jako dítě do těch svých asi deseti let chodil
do toho kina.

ML: podle toho, jak ty filmy běžely.

LR: [podle toho, co vás (zajímalo.)]

ML: [jak se to, jak jak se to] obměňovalo.

LR: aha aha takže můžete ňák [třeba]

ML: [no to vám] to vám neřeknu takhle ten, a potom taky záleželo,
[podivejte se, záleželo taky na tom,]

LR: [( )]

ML: tenkrát byly soboty pracovní,

LR: hm

ML: jo, otec byl prakticky zaměstnanej, poněvadž ten jezdil, ten
jezdil jako po těch, po služebních cestách,

LR: hm

ML: jo, takže to a a máti, ta s náma to, ta s náma ani tak moc do
kina si nevzpomínám, že by, že by maminka šla s náma někdy do kina.

LR: hm takže ste se

ML: i když fakt je to, že my sme vlastně měli, sme bydleli na Jana
Uhra, to tenkrát bylo Dobrovskýho, takže sme měli dva biografy dá se
říct za humnama, jo, to bylo kino Stadion,

LR: hm

ML: a bylo to dole, dole na Cihlářský. to bylo tenkrát, se to
menovalo Studio.

LR: hm takže ste chodil s tatínkem, s nikým jiným, nebo...

ML: ne.