Citát

narozena v roce dvacet štyři

BK: mhm

JV: a narodila ste se v Brně?

BK: hm

JV: a v Líšni nebo?

BK: ne v Žideni-

JV: v Židenicích

BK: no vlastně v porodnici, tak se může ři- v Brně

JV: a tam ste eee navštěvovala ee školu měšťanku nebo?

BK: no ano na- napřed v Židenicích na (Fildové) ulici obecnou školu

JV: ano

BK: a potom měšťanky na Staré Osadě tady potom sme se přestěhovali
na Špačkovu

JV: mhm

BK: takže tam třetí a čtvrtou měšťanku až už ( ) tam na Táborské

JV: a můžu se zeptat, povolání vašich rodičů?

BK: tatínek byl policista,

JV: mhm

BK: dneska se to říká a maminka v domácnosti.

JV: byla v domácnosti.

BK: mhm

JV: měla ste sourozence?

BK: ano ano dva.

JV: bratra sestru?

BK: bratra a sestru

JV: bratra a sestru a vy ste byla v narozena nej- nej- uprostřed
nebo

BK: uprostřed

JV: uprostřed

BK: uprostřed

JV: dobře

BK: no

JV: a vy ste dosáhla jakého nejvyššího vzdělání?

BK: no jenom ty čtyři měšťanky a vyučená švadlena,

JV: mhm

BK: dámská krejčová (myslim)

JV: to ste se vlastně vyučila těsně před válkou

BK: no už už

JV: nebo během války [chodila ste ještě do učení]

BK: [no no no ano ano]

JV: a ze školy ste odešla v roce?

BK: v devětatřicátým sem končila čtvrtou měšťanku

JV: měšťanku a pak ste ještě ty tři [nebo čtyři]

BK: [pak sem ty tři roky] chodila

JV: to znamená do roku štyrycet dva

BK: ano

JV: a teď mohli bysme si zrekapitulovat ee vaše povolání vlastně od
té doby, co ste vyšla školu ee až do důchodu?

BK: no tak to sem to sem se vyučila, ale protože už zase sme byli
čtyřiadvacátý ročník byl povolaný

JV: hm

BK: do rajchu jo byl- sme dostali rozkaz, a tak sme se všichni ti
jednadvacátý ročník muži a čtyřiadvacet ročník děvčata sme se
snažili vzít a mít [děti]

JV: [jasně] abyste nemuseli být nuceně nasazení

BK: ano jinak bysme byli

JV: hm

BK: no nasazeni totálně, takže sem měla týden starýho syna, když sem
dostala předvolanku, no a jinak moje kamarádky teda některé musely
odejít, některý se dostaly jako třeba do zbrojovky nebo takhle, jo,
do těch...

JV: takže dítě se vám narodilo v roce?

BK: třiaštyrycet

JV: třiaštyrycet

BK. no posledního prosince, takže...

JV: a pak ste teda pracovala po [válce jako švadlena?]

BK: [potom sem byla,] ne, potom sem byla v domácnosti

JV: mhm

BK: pak až do šedesátýho roku, to sem potom nastoupila, protože ten
můj nej- mám tři děti

JV: mhm

BK: a ten můj nejstarší šel na vysokou, tak já sem potom nastoupila
do práce, a to už sem jenom takhle...
JV: a tam ste zastávala pozici ee?

BK: to sem byla jako ve sklad- skladník dělník, jo,

LS: a vy ste vlastně, tady mám napsáno, že vy ste tady v Brně bydlel
na Gorkého, což byla tehdy...

JN: myslím Štajnerova teda...

LS: Štajnerova, a pak na [Úvoze]

JN: [potom Úvoz], jo, na šta- Štajnerový sem byl jenom rok první,
pak sem byl d- další až do konce to znamená tři troky sem byl na
Úvoze, předtím tak to bylo tam vedle, víte to-

LS: to není daleko, no.

JN: no, to bylo pár to bylo pár kroků vod sebe. a do školy sem
chodil tam jako zadem, em to bylo taky blízko jo, to sem měl blízko
do toho, do k tý průmyslovce.

LS: a ta průmyslovka, to bylo tenkrát...

JN: na Sokolské.

LS: na Sokolské.

JN: na Sokolské, tenkrát byla na Sokolské.

LK: jestli teda bychom si mohli ještě nejdřív zrekapitulovat vlastně
ty vaše osobní údaje, em, to znamená to vaše bydliště do toho roku
štyrycet pět. vy ste teda řikal, že ste bydlel [v Telči]

JN: [v Telči], přesně, do štyrycet pět, já sem byl v Telči, em, to
sem byl vod roku třicet tři do štyrycet, do třicet devět sem byl v
byl sem byl v Telči. ovšem v Telči sem měl trvalej pobyt pořád, jo,
pak sem byl tady štyři roky.

LS: jasně, hm [hm hm]

JN: [na tý průmyslovce] a votu- votaď sem vodešel byl sem se tenkrát
dostal z protekce em v Telči na na na tu, tam do fabriky jako ( ),
stříkačky, (hasičky) se tam dělaly, potom tam byla em potom tam
dělali do do vstřikovací zařízení do toho do (..) víte, můžete
prominout, já...

LS: hm, a ještě bych se zeptal, jaké bylo povolání vašich rodičů
před tím rokem čtyrycet pět.

JN: no, otec byl učitel a matka byla v domácnosti.

LS: a em zmiňoval jste, že jste měl nějaké sourozence.

JN: no, sestru, starší sestru, o o kolik, asi o devět let, a bratra
o sedm let staršího, já sem byl nejmladší ( ) a nám ještě než sem
se já narodil, tak nám umřel jeden malej teda jako, jako batole. ( )
no a (..) tak kde sme to skončili.

JN: [no tak] sem byl v tý fabrice no a votaď mě em em votaď mě
vytáhli na- ná- násilně do toho do tý armády, no.

LS: čili vy ste potom, co ste tady skončil tu průmyslovku, v tom
třiaštyrycátým roce, odešel zpátky do Telče.

JN: jo já sem do Telče odešel v štyrycátým třetím.

LS: štyrycátým třetím, ehm.

JN: to jsem matur- em to jsme maturovali a v štyrycátým třetím sem
šel, byl sem byl sem tady zaměstnanej u nich v konstrukci a...

LS: ehm.

JN: taky sem tam em taky ňákej pán ( ) začít s náma a em to je...

LS: a když bysme měli potom ještě zrekapitulovat vlastně po druhé
světové válce jenom telegraficky ty vaše povolání, kterými jste
prošel vlastně až do důchodu?

JN: to můžu, to můžeme.

LS: jenom opravdu stručně to stačí.

JN: tak co chcete teďko vědět?

LS: kde ste potom pracoval, po tom pětaštyrycátým roce.

JN: po pětaštyrycátým (..) sem byl nějakej čas ve škole, učňovské
škole, v Třešti...

LS: ehm, a tam jste co dělal?

JN: jako učitel.

LS: jako učitel.

JN: jo. celkem krátce a em votaď nás víte jo teda to ty em em z
vojny sem přišel v roce štyrycet pět šest šty- v roce štyrycet až
štyrycet devět sem byl v Telči teda. a a v Telči a Třešti, no, potom
teda mě vzali násilím na tu na em za Čepičky ((Alexej Čepička)), do
do armády, jo, a tam sem sloužil, většinou v Českých Budějovicích,
no a potom sem byl třeba v Praze eště mezitím, a to bylo v armádě,
jo. no a v těch v těch Českejch Budějovicích sem teda vydržel
prakticky dvacet let a a em potom mě pustili, sem na mojí na vlastní
záruce vodešel a tady jsem em zase em kamarád, kterej, s kterym jsem
chodil do školy ( ) sháněl technika, tak mi tak tak mě tam umístil a
pak ještě u něj jsem byl až do do em až do em týdle do tý do
Sametový revoluce (až po ní), tak to bylo to byl štyrycet-

JV: já vlastně ani nevím o kolik let byl starší

BK: o čtyři

JV: o čtyři roky mhm

BK: jo

JV: a naopak zase vaše sestra byla mladší

BK: o deset let

JV: o deset let

BK: no takže to už bylo

JV. takže ona byla jakoby

BK: no (velký) bylo bylo

BK: (..) až potom, říkám, až od těch patnácti let, co sme se
přestěhovali tam nahoru

JV: hm

BK: na tu Špačkovu,, tak to sme byli vlastně v domečku, jináč sme
žili žili v (zakleté) [teď najednou vidíte]

JV: [tam ste se přestěhovala v roce]

BK: no třicet třicet osum, třicet devět no třicet osum ano ano to
mně bylo čtrnáct roků [třicet osm]

JV: ve čtrnácti letech

BK: mhm ano

JV: a tam už to bylo jiné

JV: to ste vlastně měla toho tenkrát dvou dvouroční dítě, když byl
konec války, že ste říkala, že ste měla dítě v roce štyřicet tři se
vám narodilo

BK: štyřicet tři po štyrech letech potom

Datum narození: 1924; sourozenci: bratr (1920), sestra (1930)

Povolání rodičů: otec policista, matka v domácnosti

Bydliště do roku 1945: Juliánov (Židenice), když bylo narátorce 15
let, přestěhovali se na Špačkovu (Juliánov - Židenice).

Povolání: Vyučená švadlena, 1943 se jí narodilo dítě, poté byla
v domácnosti do roku 1960, kdy začala pracovat jako dělnice ve
skladu.

Vedl: Lukáš Skupa
Přepis: Dominika Řebíková
Datum a místo: 13.2.2009, bydliště pamětníka

Rok narození: 1924. Sestra starší o devět let, bratr starší o sedm
let.

Bydliště do roku 1945: Narodil se v Telči, střední školu vystudoval
v Brně, pravděpodobně byl v Brně od roku 1939 do 1943. První rok
bydlel na Gorkého – Veveří (nebo na ulici Steinerova – Veveří),
další tři roky na Úvoze - Veveří, na prázdniny jezdil zpět do Telče.
V roce 1943 se přestěhoval z Brna do Telče.

Povolání rodičů: Otec učitel, matka v domácnosti.

Povolání narátora: Po 1945 byl učitelem v učňovské škole v Třešti.
Poté musel na vojnu, sloužil v Českých Budějovicích, Praze a Zlíně,
v armádě byl 20 let, poté pracoval pravděpodobně jako technik.