Citát
09.376
303:329
man- manžel, co zemřel teď ten
druhý
JV: mhm
JJ: a náš tatínek mě vytáhli mě (poď) pudem do kina (...) my sme šli
do kina (.) a přišli sme po sedmi hodinách ráno domů, tak to už
konec, šlus! <už s vama v životě do kina nejdu (.) a vod té doby> už
sem v kině nebyla, ale tak (.) [možná]
JV: [a to bylo jaký rok (todle)]
JJ: tak namátkově sem někdy byla v tom Jundrově [se podivat ( )]
JV: [jaký jaký byl] vlastně rok, jak ste řikala tady tu příhodu, že
ste se vrátila ráno?
JJ: to sme byli já nevim to sme byli někdy (.) na ňákým filmu (..)
ježiši já si nevzpomenu co už to bylo
JV: a kdy to mohlo tak být, v jaké době, kolik vám mohlo být let?
JJ: to bylo někdy (..) počkejte v šestapa- někdy v sedumapadesátým
JV: mhm
JJ: no tak nějak [to mohlo být]
09.376
350:360
JJ: ale nejvíc co sme jako (.) chodili do kina, tak sme chodili když
sem byla v tom květinářství, tak jako kamaradky sme se vždycky
JV: mhm
JJ: domluvily (.) a šly sme (nětam), sme šly třeba (.) ve tři hodiny
ee po- prostě vodpoledně do kina do jednoho
JV: aha
JJ: a tam skončili (.) a honem sme utikaly že do <druhýho>
09.376
428:451
ale mám dojem, že to
bylo poprvně když sme byli v první měšťance
JV: mhm
JJ: a to sme byli jak sem vám vzpomínala na tom Výstavišti
((Výstaviště))
JV: mhm (.) tam ste šla tenkrát ze školou nebo s rodiči?
JJ: to sme byli ze školou
JV: ze školou
JJ: tam jako
JV: mhm
JJ: sme byli tam bylo nějaký to byla nějaká (..) nějaký výročí nebo
nějaký (.) něco tam prostě
JV: mhm
JJ: bylo (.) [no a tak]
09.376
506:539
s rodičama já sem moc do kina nešla, protože rodiče na to neměli čas
JV: mhm
JJ: pač maminka, ta byla (.) vod jara do zimy (.) na zahrada [že]
JV: [mhm]
JJ: tam byla strašně veliká zahrada, měli jako domovnictví ee
vlastně měli na starosti celou zahradu
JV: [mhm]
JJ: [takže] (.) rodiče neměli ani čas, aby (se mnou)
JV: jo
JJ: to sme tak v sobotu v nedělu šli akorát [na procházku]
JV: [s kamarádkama] nebo (.) s kamarády?
JJ: no až potom s- sem byla větší, že (už tohle) tak už sem s těma
kamarádkama
JV: mhm
JJ: šla taklec
JV: mhm (.) ale zatim tady pořád v tom dětství ste pořád chodila
[vlastně (asi nejčastěji)]
JJ: [no v tom dětství] akorát [jako co sme]
JV: [(v rámci školy)]
09.376
555:558
JV: a to už ste možná chodila pře- před válkou už jakoby sama třeba
s s přáteli?
JJ: ne ne ne
09.376
729:736
JV: takže ste občas šla i s kamarády?
JJ: no tak to sme se jako ze školy bych řekla, ale (.) to už sme
byli větší
JV: mhm
JJ: že, to bylo už jako ve válce
09.376
1505:1527
JJ: my sme tam většinou pracovali tenkrát nás tam bylo hodně
JV: mhm
JJ: právě z Jundrova hodně děvčat, takže my sme šly zase zpátky, to
sme kdyžtak třeba náhodou v tym Jundrově, když něco pěknýho dávali,
že sme ze zešly, ale jinak (tak nějak)...
JV: mhm (..) a vlastně tam tam ste chodili do sokolovny do Jundrova?
((kino Vesmír))
JJ: no (.) pač tenkrát já (.) my sme za války potom bydleli už (.)
blíž k Jundrovu jako (.) kousek od kina, tak bych
JV: [mhm]
JJ: [řekla] jo takže my sme to měli (.)
JV: [mhm]
JJ: [to už] sem spíš s těma holkama šla (.) do toho Jundrova třeba
do kina ((kino Vesmír)) nebo když bylo pěkně, tak, nás to ani tak
netáhlo do kina
09.376
1899:1917
JV: a vy ste řikala, že vlastně tenkrát ste ee v éře nebo v době
teda toho (.) ee květinářství, když ste tam pracovala nebo ještě
vlastně v tom hračkářství předtim, tak ste chodila do kina asi
nejčastěji sem pochopil s kamarádkami nebo se spolupracovnicemi?
JJ: no tak většinou sme chodivaly
JV: mhm
JJ: spolu to sme to sme teda hodně užily
JV: jo?
JJ: to bylo období, kdy sme hodně užily jako, pač za jedno (.) my
(sme neměly) kam jít
JV: hm
JJ: sme se zešly odpoledne, jo...
09.376
2705:2709
JJ: každá neděle sme byli v kině (.) [to byla naše, protože kam]
JV: [protože v sobotu byl pracovní den]
JJ: sme měli jít? sme se zešly vždycky s holkama a kam sme měly jít?
09.376
196:203
JV: a vzpomněla byste si, dobře, zeptám se takhle, vzpomněla byste
si na tu vaši vůbec nejranější, na ten váš nejranější zážitek? na
vaši nejranější vzpomínku? nemusí to být nutně první, ale jenom tu,
kterou si opravdu pamatujete, jakoby ne- nejstarší.
MM: no, já si, já si pamatuji právě s tou mou babičkou, pamatuji si
přesně cestu kudy sme chodívaly, to kino, ale jaký to byl film, to
už opravdu nevim.