Citát
11.378
611:614
LG: mhm (.) a třeba potom když ste šli z toho kina, bavili ste se o
těch filmech?
FR: ne, to to sme se rozešli <a šli sme dom>
11.378
198:259
LČ: a s ee kamarády ste se bavili o o filmech?
LT: no to vite že jo, no taky sme napodobovaly herečky, že (.) sem
tam sme se natřely, doma za to dostaly.
LČ: takže ste se ee líčily nebo ee oblíkaly (.) jako herečky nebo
jak ste to [zkoušely]?
LT: [to se] nedá tak říct, no tak hráli sme si na různý filmy, že
LČ: že ste předváděli nějaké scénky [třeba]
LT: [no jistě]
LČ: mhm a mě- to nemělo asi nějaká pravidla, to bylo jenom takové
[napado-]
LT: [no jistě]
LČ: napodobování a předvádění (.) a to ste si hráli takhle doma
anebo ee anebo na ulici?
LT: na ulici, to se tehdy se nejvíc běhalo po ulici na různejch
stavbách (.) tehdy to bylo úplně jiný jako teď.
LČ: a třeba písničky filmové ste [zpívali]?
LT: [to sme] zpívali ve velkým.
LČ: a na nějaké konkrétně byste si vzpomněla?
LT: nejspíš maminka moje, ta je milovala.
LČ: takže je znala z desek nebo (..) nebo ee?
LT: z desek ne tehdy, kdepak.
LČ: to bylo přímo z kina?
LT: ale z rádia.
LČ: z rádia (...) takže ste poslouchali filmové pisničky z rádia.
LT: ano.
LČ: a vzpomínali ste tak.
LT: to vite, moje maminka, ta zpívala moc (.) ( ) jo a taky to
bylo ee na takových letáčcích, oni vždycky k tomu ee je vydávali k
těm různým filmům.
LČ: a to ste mohli dostat v tom kině (.) nebo?
LT: ano
LČ: jo to se dalo... a tam se to kupovalo nebo...
LT: jo tak to vám nepovím.
LČ: nebo se to rozdávalo? to nevíte.
LT: to nevím.
11.378
250:262
LR: a o těch filmech ste se bavili pak i v té škole s panem učitelem
nějak?
EF: prosim?
LR: ee o těch [filmech, co] ste viděli v tom kině, [jestli ste se
pak bavili ve škole]?
EF: [ano]. [no ano, ano to se probíralo], protože jeho zajímalo, jak
sme dávali pozor, jestli sme tam nešťouchali. tak ho zajímalo
((směje se)), takže sme si pak o tom vyprávěli, že jak a ehm ee
ptali sme se taky, když nám bylo něco nejasného a tak. Jistě, to sme
probírali. to byla událost veliká. pro nás. mhm.
11.378
372:383
LR: [mhm] a, mhm a promítalo se v tom vašem chování? třeba jesi ste
si s kamarádkami, [kamarády hráli]? ( ).
EF: [no, no jé] dělali sme filmový hvězdy, dávali sme na sebe nějaký
šály a (.) to zlobí, (.) [šály].
LR: [nepomůže vám voda] nebo?
EF: em to, (.) nepo- to nepomůže. a já sem si vzala ty kapky a mě to
zlobí (..) vzali sme si nějaký ty šály a nějaký prostě sme se módili
všelijak, jo, a dělali sme, že máme kožešiny a já nevím co, no. a
byli sme filmový hvězdy. tak asi, no.
11.378
385:389
LR: mhm, pamatujete si třeba, která z těch hvězd byla vaše oblíbená,
na kterou ste si hrála?
EF: tehdy (...), jéžišmarja, (..) no tak v té době to byla myslim
rita hajvortová ((Rita Hayworth)) (..)
11.378
455:467
ale, co
měly filmy takovou přednost ňákou. každý film měl v sobě, ee teda e
provázelo ho taková melodie ňáké pisničky. to byl tehdy takový hit,
by se dneska řeklo. ta pisnička, tu tam některý ten herec nebo
herečka zazpívali, jo, a každej film a lidi si to zpívali potom, jo.
eště když ee eště někdy, když sme ve městě, když se kupovala ňák
vstupenku, tak oni vám k tomu dávali takovejhle letáček, jo,
s fotografií těch hlavních rolí a tam byl text té písně, která
provázela ten film. čili my sme, to byly jednoduchý nápěvy jenom,
jo, čili my sme prostě už si to zpívali, když ta písnička byla
pětkrát zazpívaná během filmu, tak já už sem jí uměla, že. takže asi
tak to bylo. to byla takováto jako se mně tak líbilo, že to bylo,
nó,
11.378
719:735
a v pondělí jsme mívali ve škole vaření a v poledne byla
hodina volno. a já jim ten film děvčatům vykládala. my sme měly,
mohly jít dom na tu hodinu třeba na oběd a my sme nešly, protože
děvčata řikaly, ne, ne, budeš nám vykládat, cos včera viděla. no a
já strášný, já sem to vždycky všecko, já sem to uměla vykládat, no.
LR: mhm.
EF: [tak asi].
LR: [takže] vy ste byla ve třídě vlastně známá, že chodíte do kina?
[třeba] [ostatní spolužačky nechodily tak často]?
EF: [jo, jo]. [ne, ne], ne, ne, ne. no protože do školy eh tam do
Řečkovic tam chodily děvčata, který byly třeba z Jehnic, z Ivanovic,
ty to měly daleko moc, že, a všechno, takže em nás, co sme tak mohly
chodit, bylo málo.
11.378
763:770
R: mhm. a po- ee poté, co ste šli třeba společně domů, bavili ste
se eště o tom [filmu]?
EF: [ano], no tak eh em to až sme vyšli ven, tak podle toho, odkuď
kdo byl, že? když náhodou já sem byla z Medlánek s tou Zdenou, takže
když někdo byl náhodou taky z Medlánek, no tak sme šli společně domů
a když někdo nebyl z Medlánek a eh ehm eh a potkali sme se tam, tak
sme si (pokafrali) trošičku a pak sme šli teprve domů, že.
11.378
820:830
LR: mhm, dobře a ee vy už ste teda mluvila samozřejmě o těch všech
hercích a ee že pro vás někteří byli oblíbení.
EF: no, oblíbení.
LR: takže měla ste opravdu své nejoblíbenější?
EF: no, ideály, že takový no. pokaždý jiný, že, a když bylo špatně,
tak sme (vo ně) plakali, no a takže, když zas ne, tak sme se
radovali, no tak asi. ((směje se)), to byly ty šestnáctiletý dušičky
takový, no, ještě nezkažený ((směje se)).
10.377
198:203
my děcka někdy sme seděli na
pytlech na zemi, ((směje se)) (vite,) zvrácený úplně hlavy, tam nás
rodiče dali, ale mhm to nás brali s sebou, protože neměli nás kam
dát, že, a chtěli to vidět, no mhm takovej zázrak velikej, že. no a
(bylo) to němý, jo, bylo to takový poskakování všelijaký. no ale
bylo to kino.