Citát
06.373
566:589
my sme totiž sme měli jednu
výhodu.
JV: mhm.
JG: v té Morávce ((pravděpodobně Moravia)) totiž dělal ten uvaděč,
byl... bydlel u nás v domě, my sme tam chodili zadarmo. ale měli sme
přikázaný, že sme museli obsadit první řadu.
JV mhm.
JG: protože tam [jako nikdy kontrola].
JV: [tam nechodilo moc lidí].
JG: tam to byly ty nejlevnější lístky,
JV: jasně.
JG: to stálo ale kačku [dvacet]
JV: [mhm].
JG: [prosim] vás.
06.373
670:671
JG: to ne, to třeba aj ten uvaděč zavolal, hrajeme to a to, a už sme
mazali. víte, tak ňák více vám držely ty em mladý děcka ňák k sobě.
06.373
872:884
ale většinou
sme věděli, nebo sme tam měli ňákýho uvaděče známýho, že se nemuselo
platit.
JV: takže vám to bylo jedno, kam ste šla, když to tak řeknu. vy ste
spíš šla
JG: no, jakmile byla možnost,
JV: hm
JG: tak sme, kam byste jinam chtěl chodit. potom nakonec divadla
zavřeli vůbec, že.
06.373
1307:1320
JV: a když se už chodila třeba za toho protek- nebo ještě teda těsně
před tím protektorátem, tak to ste chodila většinou s kamarády, nebo
ste už šla i sama třeba večer do kina. nebo odpoledne.
JG: no odpoledne,
JV: odpoledne.
JG: sem chodila.
JV: sama.
JG: večer ne. nó, to sama, nebo s em kamarádů všude bylo, s
kamarády, že sme šli třeba [dvě a tak,]
06.373
1624:1655
JV: a třeba takže ani pro vás vlastně tím pádem nebylo důležité, kde
to kino je, em kde ten film se hraje, v jakém kině, spíš to bylo vo
tom, kam [šlo jít.]
JG: [no ta to] tak úplně ne,
JV: ne?
JG: poněvač to (doleši ty) bylo (už to bylo) v Morávce
((pravděpodobně Moravia)), protože sme ani tu kačku dvacet
neplatili.
JV: jo, to bylo pouze v tý Morávce ((pravděpodobně Moravia)).
JG: ((smích))
JV: tam ste měli zdarma přístup.
JG: protože tam byl ten
JV: uvaděč.
JG: uvaděč. ((smích)) jo.
JV: a a á
JG: takže tam sme věděli, že můžeme kdykoliv. páč on totiž jiný
uvaděč tam neexistoval, jenom ten jeden.
JV: hm
JG: takže kdykoliv tam člověk jako přišel, tak měl volný vstup.
06.373
247:277
LS: a jak se menovalo to kino?
SM: ávia ((Avia)).
LS: mhm
SM: (sem si to taji sem si) to napsala, páč sem si na to vzpomněla, pak
se to menovalo Slovan a dneska je to myslím úplně zrušený a [vůbec to
jako kino není].
LS: [no no no]
SM: no tak tam a e tam byl tatínek mojí kamarádky tam byl ředitelem v
tom kině, takže em e my sme tam takhle em dvě holky dycky nás tam nějak
propašovali a a to bych ale nechtěla, aby tady z toho ((smích))
LS: ((smích))
SM: <ježiši> né propašovali e spíš bylo spíš bych řekla, že em ee tam
vždycky bylo p- takzvaný předvádění,
LS: aha.
SM: když oni ee koupili nebo já nevim jak to bylo e prostě přišel novej
film do distribuce, tak asi ty jed- jednotlivý kina něják dostaly
přidělený
LS: aha.
SM: a em dycky prvně si to promítl ten ředitel s ňákým tým personálem,
kterej k tomu patřil, že á em byla takzvaná promítačka.
06.373
411:414
LS: a jestli si vzpomínáte na svojí první návštěvu kina?
SM: no ale to bylo to kino Avia, kam sme chodily jako ty sokolky e á em
kde teda e sme jako nemusely platit, že,
06.373
495:513
LS: dobře. já se vás zeptám eště jak často ste jako dítě do těch svých
deseti let chodila do kina?
SM: e nó em to se [nedá říct jak]
LS: [(kdybyste to měla)]
SM: často. ehm když byla příležitost. protože jako dítě e em sem neměla
svojí svoje peníze, že
LS: mhm
SM: e čili ee sme jako využívali toho, že sme se tam někdy dostali
takhle prostě bez placení.
LS: a když byste měla tak odhadnout zhruba třeba kolikrát týdně nebo
měsíčně?
SM: nó to bylo e to nebylo zas tak ee řekněme dvakrát do měsíce.
06.373
1115:1120
, páč si teď vzpomínám že em my sme
bydleli v tom ústavě teda kde byly telefony jako úřední a em měla sem
tu jednu kamarádku, která se potom e přestěhovala em do Pisárek a vím,
že s tou sme a ti měli telefon zavedenej, takže em sem si dycky z toho
úředního telefonu v tom ústavě e tam šla zatelefonovat, abych se s ní
domluvila, ano a s tou sem pak dost chodívala, no.
06.373
1148:1158
no ale tak e sem teda většinou,
to říkám, hlavně tady ty čtyři kina, to byly.
LS: jo.
SM: tam sme si dycky, a to sme si museli lístky v předprodeji, protožé
ee přijít tam před začátkem kina, to bylo, zvlášť u takových těch
známých filmů, ty třeba ty
SM: český em co byly ty český tyhle em mně zvoní telefon [promiňte,
no].