Citát
01.366
379:380
JG: [já vám] něco řeknu. já sem ee bláznivě chodila do kina, dyž sem
byla fakt mladá. tak těch třináct, čtrnáct.
01.366
731:744
JV: a tak mohla byste třeba odhadnout, jak často ste chodila,
kolikrát týdně? jednou, dvakrát, do těch deseti let, v tom dětství,
nepamatujete?
JG: ((smích)) já fakt nevím. jakmile se křiklo, že se někam může
jít, tak už sme mazali.
JV: ale z toho tak usuzuju, že ste chodila poměrně často.
JG: no často teda. [to určitě.]
JV: [že to pro vás] nebyl svátek, [zase že byste]
JG: [určitě, no, no]
01.366
1194:1208
em vlastně po té vaší
svatbě, změnily se nějak ty vaše em divácké návyky, chodila ste
třeba už mnohem méně častěji do kina, do divadla. a teďka spíše zase
[zaměřím na to kino.]
JG: [bych řekla, že víc,] no, víc do divadla.
JV: do divadla. takže do toho kina ste už [přestávala chodit, jo, to
(byla ste)]
JG: [nó, tam už jako, zaprvé em] nebylo toho času,
JV: hm
JG: a když teda si člověk došel, tak, tak do toho divadla, no.
01.366
1225:1230
JG: em já si myslím, že ee tedy do roku třicet šest, pokud byla
možnost, anebo naši šli a náhodou mě vzali sebou,
JV: hm hm
JG: jako sourozenci, tak sem šla taky. ((smích)) prostě,
01.366
2501:2526
JV: a za druhý světový války, jak se třeba změnilo to vaše chození
do kina, chodila ste em [méně častěji?]
JG: [to sem zase] chodila stejně.
JV: chodila ste stejně.
JG: protože já jenom tady do těch,
JV: hm
JG: a to většinou, a vždycky tak kačka se sehnala, [(zas to stálo
málo)]
JV: [takže žádnej zásadní rozdíl] tam nebyl třeba.
JG: tam jako ani, ani řikám ne, ale, ale em věděla sem, že,
JV: hm
JG: anebo sme věděli aj od toho, co u nás bydlel, řekl na to běžte,
to je dobrý, to se bude, tak sme šli.
JV: [na doporučení.]
JG: [i když to byl,] i když to byl německej film,
01.366
2532:2545
JV: a třeba vzpomenete si, už se blížil konec války, rok čtyrycet
pět, květen, osvobození, em změnilo se nějak em to chování? tady v
tý době, jako vlastně už už ste jako věděli, že fronta se blíží, že
jo, takže jestli ste už jako vůbec nechodili, [nebo ste se báli,]
JG: [no tak,] to se už nechodilo,
JV: ne
JG: protože byl vopravdu strach,
JV: hm
JG: páč to ste z dálky slyšel,
01.366
250:254
KH: ehm, a vy ste mi říkala, že ste chodila vlastně dřív pravidelně
do kina. můžu se zeptat, odkdy zhruba?
LN: chodila. to jak jsem byla v Brně, jak sem studovala gymnázium,
tak sem chodila skoro každou sobotu.
01.366
277:281
KH: a jak často ste jako dítě chodila?
LN: no to sem chodila tak, nejmíň tak jednou za týden a to bylo
obyčejně v sobotu, protože ve všední den sem ani nechodila. ale pak
v sobotu nebo v neděli to tam hráli pro ty děti.
01.366
345:356
KH: no a když ste pak už vlastně chodila do toho gymnázia, když ste
byla starší, tak jak často ste chodila do kina?
LN: no tak to sem chodila taky tak jednou za čtrnáct dní nebo i za
týden do toho Studia ((Studio)).
KH: hm
LN: to sme měly s kamarádkama a chodily sme. oni hráli ve čtyři, v
šest a osm, tak my sme chodily tak na tu čtvrtou, nebo v létě i na
tu šestou, protože večer už sem musela být vlastně za světla doma,
takže to už sem nesměla chodit.
01.366
907:910
KH: a chodila ste, řekla byste víc nebo míň do toho kina než před
tím protektorátem?
LN: no víc. za války to už sem prostě dospívala, že. tak to bylo...