Citát
03.385
129:139
AB: byli kulturní, my sme e protože tatínek e měl e e ty s-
vstupenky zdarma na to,
LG: [mhm]
AB: [páč] taky dělal někdy ty recenze
LG: [mhm]
AB: [umělecký], tak my sme s maminkou chodili spíš hodně do divadla,
na koncerty, na klasiku,
LG: mhm
AB: jo? dokud tedy než e jako nesměla už nikam chodit, že?
LG: [mhm]
AB: [protože] od roku třicet devět ee už nikam nesměla.
03.385
.
AB: [víte] nepamatuji se. (.) s tatínkem ne, s tatínkem sem chodila
jenom na fotbal, vždycky, ten mě tahal na fotbal. protože mě musel
m- mít s sebou tak,
LG: (.) mhm
AB: sme chodili na fotbal.
03.385
380:387
LG: mhm (.) a kromě e toho chození do biografu a s ma- říkala ste že
ste chodila hodně do divadla s tatínkem na ten fotbal, jestli ste
měla eště ňáké jiné záliby,
AB: no měla sem, balet, chodila [sem]
LG: [mhm]
AB: do baletu, (.) e chodila sem cvičit, (..) napřed do sokola, a
potom (.) no, myslím dost. do sokola potom, za války už to skončilo
všechno.
03.385
450:458
AB: no to právě e to bylo ještě to období
LG: [mhm]
AB: [málokdy] že? no a potom e já sem měla kamarádky, já sem tedy e
(.) že my sme prostě nikam už nesměly chodit,
LG: [mhm]
AB: [my sme] se e scházívaly jako děti na židovským hřbitově.
LG: aha
AB: jo? tam tam jako sme se setkávaly. (.) ale jinak už sme nesměly
nikam, no.
03.385
466:467
JG: a to byl takový víte, ty, voni ty... to bylo zajímavý, my jako
děcka jsme chodili plavat, jo?
03.385
513:557
JG: to eště potom sem měla ee jednu teda vzdálenou tetu a ta zase,
ta byla výborná. to od osmi [roků]
JV: [mhm].
JG: si pamatuju, už to sme chodili do divadla na Veveří a chodilo se
z Veveří, to byl zvláštní vchod a to bylo moře [stupínků].
JV: [mhm]
JG: a tím ste se dostal do prostoru, kde byl na stání.
JV: mhm.
JG: tam nebyl balkon, ale tam bylo na stání. a to bylo výhodný,
protože bylo to ohraničený dřevem, takže... a to byly takový
stupínky. jo, takže, aby všichni jako viděli.
JV: mhm.
JG: a to se chodilo málo do divadla na to stání.
JV: mhm.
JG: protože já sem vlastně do divadla večer nesměla chodit, když sem
chodila do [školy].
JV. [jasně].
JG: takže my sme měli s sebou dycky noviny a když byla přestávka,
tak sme si sedly, (aby na nás nebylo vidět.)
JG: a tam teda ee to byla taková vopravdu ee výborná ta, (že my) kde
který divadlo, tedy pokud to bylo na Veveří.
JV: mhm.
JG: tak sme prolezli, že na mě nebylo vidět. a ona zase byla ráda,
že nemusí chodit sama. že ona [byla (více...)]
JV: [teta], teta.
JG: teta.
JV: mhm.
03.385
679:700
JG: znáte lázně na Rašínové. to strašně staré lázně.
JV: hm
JG: a tam byl jako plavčík ňáký pan (Krystén). ten už tenkrát měl
myslím šedesát. hubenej takovej, takovej, jo,
JV: hm
JG: ohromnej člověk. v neděli ráno sme vylítli z baráku, to nás
vylítlo šest, protože tam byli ještě,
JV: jo
JG: po cestě se přidávali, a my už sme stáli u lázní. připraveni.
přišel pan (Krysten), vodevřel, von nás znal, a von byl fakt
ohromnej člověk. než stačil rozsvítit všude, tak my už všichni byli
ve vodě.
JV: ((smích))
JG: protože my už sme měli plavky doma voblečený.
03.385
830:855
JG: [ne, řeknu jednu] zajímavost. víte jak je vchod do skaly
((Scala)),
JV: hm
JG: dete po schodech [dolu, že]
JV: [vim, no.]
JG: ale hned vedle je další vchod, a tam dete po schodech nahoru.
hned těsně vedle sebe sou ty vchody.
JV: no je to možné, to...
JG: když ste vylezl navrch, tam byla šatna, a tam bylo divadlo. tam
bylo hlediště, hrál tam kašpárek Turek, malý hlediště. a to vám chci
jenom říct, že když zabrali Sokol Brno jedna a udělali z toho
lazaret, tak v tom dopsu ((Dopz)) se hrávala košíková. vy si
nemůžete představit, když to není udělaný jako tělocvična, co to
bylo prachů. a hrát se chtělo. tam když ste votevřel dveře, tak ste
viděl, že se tam hejbou lidi, že tam běhaj, nikoho ste nepoznal.
JV: hm
JG: co tam bylo prachů. to jenom tak pro pro tudle. ale no, tak (
)
03.385
1032:1098
JG: tak to pro mě víc znamenal ten Kašpárek Turek v tom <dopsu>
((Dopz)).
JV: jo
JG: ten byl výbornej,
JV: hm
JG: to em nebyl em kašpárek, jak si člověk jako představoval,
JV: hm
JG: na něj si musel zvyknout, páč von nebyl žádnej malej štíhlej, to
byl pán, já bych řekla že rozhodně mu bylo ke štyřicítce, takovej
festovnější, ale em i ty jeho hry a to bylo tak poučný jako, jo, že
naši byli rádi že tam chodim, že. a eště, víte kam sem chodila do
divadla? tomu nebudete věřit. přes jeden dům od nás byl ten klášter,
jo?
JV: hm
JG: tam chodily děvčata, která potom šly do služby.
JV: hm
JG: tady k někomu.
JV: hm
JG: a tam prostě se naučily, jak se ke které práci stavět. a ty
každou neděli pro děti hrály ňákou hru. normálně se natáhla šňůra,
daly se prostěradla, že,
JV: hm
JG: a hrály se. a to bylo, na to sem taky jako už aj že byla ráda
vzpomínala,
JV: hm
JG: páč to bylo tak na úrovni, tak jako
JV: takže
JG: ee víte, ten námět, jo, nebylo to nic tak...
JV: takže vy ste navštěvovala i divadelní představení
JG: no
JV: kromě filmů,
JG: no
JV: chodila ste em i za zábavou jako další, nebylo to jenom, že
byste vyloženě chodila na filmy, na filmy, na filmy.
JG: né
JV: ale měla ste to pestřejší, ten [kulturní život.]
JG: [dík] em že sem měla takovou dobrou tetičku,
JV: hm
JG: takže sem všechny tady ty herce z dřívějška jako znala.
03.385
1161:1169
to už potom taky hodně sem chodívala em do Mahenovy,
JV: hm
JG: do Mahenova divadla, protože [zase]
JV: [po roce] čtyřicet pět.
JG: po roce čtyřicet pět.