Citát
02.394
60:85
MK: e e no po té po té obecné škole
LG: mhm
MK: sem potom chodila do měšťanky na Rašínové, tedy menovalo se to e
e měšťanka u Jakuba ((kostel sv. Jakuba))
LG: mhm
MK: anebo taky (stefáni šúle) německy
LG: mhm
MK: jo
LG: a...
MK: a potom sem chodila dva roky do obchodní škole na Legionářské
jak se ta ulic dneska menuje nevim, je to u nedaleko vod náměstí
vosumadvacátýho října ((náměstí 28. října)), Legionářská, která vede
k vaše Horáková ((Milady Horákové)) nebo jak a potom k té to té k
Lužánkám ulice
LG: mhm a chtěla sem...
MK: tam sem dva roky e e tedy byla na obchodní škole
02.394
85:98
a pak sem
pracovala asi třičtvrtě roku e v grémium maloobchodníků na Dornychu
patřilo to potom e e k ke grémium velkoobchodníků a to bylo potom
mně se zdá já nevim Zelný trh číslo jedna
LG: mhm
MK: jak je rub Masarykova Zelné trh naproti Orlí
LG: mhm
MK: navrch a potom sem pracovala na náměstí Svobody ee v pojišťovně
e ta se menovala jak se česky to menovalo to nevim ((mluví německy))
ěště za Česka e tedy za Českou republiku
02.394
488:557
JV: vzpomínáte si na svoji první návštěvu kina nebo na nejstarší
vzpomínku, kdy jste byla poprvé?
JG: tak...
JV: jako malá holčička?
JG: tak to fakt vám nevim. já nevim. no rozhodně sem, až sem mohla
chodit sama, protože bych neměla s kym.
JV: mhm.
JG: zaprvé maminka neměla čas a starší sourozenci, ty byli na
školách, když mě museli tahat s sebou, jo.
JV: takže s rodiči ste do kina nechodila?
JG: ne, určitě ne.
JV: vůbec.
JG: ne, to si nevzpomínám. ani, ani do divadla. ne.
JV: ee mhm.
JG: to eště potom sem měla ee jednu teda vzdálenou tetu a ta zase,
ta byla výborná. to od osmi [roků]
JV: [mhm].
JG: si pamatuju, už to sme chodili do divadla na Veveří a chodilo se
z Veveří, to byl zvláštní vchod a to bylo moře [stupínků].
JV: [mhm]
JG: a tím ste se dostal do prostoru, kde byl na stání.
JV: mhm.
JG: tam nebyl balkon, ale tam bylo na stání. a to bylo výhodný,
protože bylo to ohraničený dřevem, takže... a to byly takový
stupínky. jo, takže, aby všichni jako viděli.
JV: mhm.
JG: a to se chodilo málo do divadla na to stání.
JV: mhm.
JG: protože já sem vlastně do divadla večer nesměla chodit, když sem
chodila do [školy].
JV. [jasně].
JG: takže my sme měli s sebou dycky noviny a když byla přestávka,
tak sme si sedly, (aby na nás nebylo vidět.)
JG: a tam teda ee to byla taková vopravdu ee výborná ta, (že my) kde
který divadlo, tedy pokud to bylo na Veveří.
JV: mhm.
JG: tak sme prolezli, že na mě nebylo vidět. a ona zase byla ráda,
že nemusí chodit sama. že ona [byla (více...)]
JV: [teta], teta.
JG: teta.
JV: mhm.
02.394
562:627
JV: [ale ty sourozenci]. vy ste říkala, že řik-... že spíš vám
připadlo, že by byli naštvaní, kdyby s vámi museli chodit, že se
[jim nechtělo chodit s váma do kina].
JG: [víte co, já sem...]. no jistěže ne, my sme totiž sme měli jednu
výhodu.
JV: mhm.
JG: v té Morávce ((pravděpodobně Moravia)) totiž dělal ten uvaděč,
byl... bydlel u nás v domě, my sme tam chodili zadarmo. ale měli sme
přikázaný, že sme museli obsadit první řadu.
JV mhm.
JG: protože tam [jako nikdy kontrola].
JV: [tam nechodilo moc lidí].
JG: tam to byly ty nejlevnější lístky,
JV: jasně.
JG: to stálo ale kačku [dvacet]
JV: [mhm].
JG: [prosim] vás. a do s- do toho sme taky chodili hodně. ale to se
myslim menovalo stud- Studio a pořád se jmenuje na Cihlářské.
JV: myslíte ee
JG: [mělo to tam s-...]
JV: [já vim], že tam bylo Jugendkino. ale to možná se [přejmenovalo]
JG: [no to] bude vono.
JV: ee mhm Studio říkate, na Cihlářské... to sem tady měl.
JG: teď si nemůžu vzpomenout, co to bylo za...
JV: no, ee jo, tak na Cihlářské devatenáct bylo Jugendkino - Kino
pro mládež.
JG: no, tak [to se začlo jmenovat...]
JV: [a pře- přejmenovalo] se v roce třicet šest na Studio.
JG: no, no.
JV: takže todle říkáte úplně správně, tak to bylo. a tam ste teda
chodila taky?
JG: tam [taky].
JV: [taky].
JG: no, tam hodně.
JV: takže Morávka ((pravděpodobně Moravia)), Studio, pak ste říkala,
že na [té]
JG: [Metro. (medl-)]
JV: [ná Lidické] byly dvě kina ((Bio Moravia a Bio Metro)).
02.394
670:671
JG: to ne, to třeba aj ten uvaděč zavolal, hrajeme to a to, a už sme
mazali. víte, tak ňák více vám držely ty em mladý děcka ňák k sobě.
02.394
679:700
JG: znáte lázně na Rašínové. to strašně staré lázně.
JV: hm
JG: a tam byl jako plavčík ňáký pan (Krystén). ten už tenkrát měl
myslím šedesát. hubenej takovej, takovej, jo,
JV: hm
JG: ohromnej člověk. v neděli ráno sme vylítli z baráku, to nás
vylítlo šest, protože tam byli ještě,
JV: jo
JG: po cestě se přidávali, a my už sme stáli u lázní. připraveni.
přišel pan (Krysten), vodevřel, von nás znal, a von byl fakt
ohromnej člověk. než stačil rozsvítit všude, tak my už všichni byli
ve vodě.
JV: ((smích))
JG: protože my už sme měli plavky doma voblečený.
02.394
731:744
JV: a tak mohla byste třeba odhadnout, jak často ste chodila,
kolikrát týdně? jednou, dvakrát, do těch deseti let, v tom dětství,
nepamatujete?
JG: ((smích)) já fakt nevím. jakmile se křiklo, že se někam může
jít, tak už sme mazali.
JV: ale z toho tak usuzuju, že ste chodila poměrně často.
JG: no často teda. [to určitě.]
JV: [že to pro vás] nebyl svátek, [zase že byste]
JG: [určitě, no, no]
02.394
774:822
JV: vzpomněla byste si ještě tady em em v tom dětství do těch deseti
let, jaká kina ste navštěvovala všechna? mluvili sme o tom Studiu
((Studio)), mluvili sme o [Morávce,] ((pravděpodobně Moravia))
JG: [to tam bylo to] Oko nebo jak se menovalo,
JV: hm
JG: dost se chodilo taky do té Jalty ((Jalta)), [že, když byla,]
JV: [do Jalty ((Jalta)), hm, hm]
JG: nebo do toho Jadranu. Jadran myslím. ne v Krpoli ((Královo
Pole)),
JV: ano,
JG: na tom tak ňák se to menovalo.
JV: a takže to ((smích))
JG: to víte, to bylo okolí, jo,
JV: ste navštěvovala hodně kin. a chodila ste třeba do em jak je na
náměstí Svobody? teď em tam taky bylo kino ((Central)). tam ste
nechodila.
JG: no jo, ale to bylo to, to byla takovej strašně úzký. ne, tam sem
teda nechodila.
JV: Central. [a teda em Úderka pak tam byla.]
JG: [ne, ne, ne, ale do, ne, ne, Úderka,] ta byla na tom, na mali-
dole, u nádraží, ne? to bylo Čas, jednu dobu se to menovalo Čas. a
myslím si, že se menoval i Úderka. že to na náměstí Svobody?
JV: do Kapitolu ((Kapitol))?
JG: no tak Kapitol jo, to je tady dole na tom, no tak tam
samozřejmě, to jako,
JV: v dětství, ne?
JG: pokud byly peníze a nebo tam byl někdo známej, že sme se
dostali.
JV: takže vy ste, vy ste...
JG: skala ((Scala)) byla, ta ta má pořád stejné méno, že?
02.394
886:905
JV: a jaký byl váš em nebo názor vašich rodičů na kino. podporovali
vás v tom, nebo se na to dívali přes prsty, říkali, co [s tím
máte...]
JG: [naše maminka] dycky říkala večer, to sem ráda, že ste všichni
doma,
JV: hm
JG: nevědě- vona nemohla nás uhlídy- uhlídat. jo,
JV: ale věděli, že ste chodila do kina.
JG: jo, to jo. a věděli taky, znali to, toho uvadě- ten co tam byl
tím uvaděčem, páč bydlel v tom domě,
JV: soused
JG: a věděli, že je to solidní človíček, to neexistovaly takový
věci, co teď se dějí, [že]
02.394
913:928
JV: ((smích)) takže ale nevadilo jim to.
JG: ne.
JV: že ste chodila do kina.
JG: nevadilo jim to. a myslím nás to vůbec nepokazilo. nikoho.
JV: a třeba vzpomenete si, jak se k tomu vyjadřovala škola? nebo
učitelé?
JG: jo to vo takových věcech sme nemluvili.
JV: ne, ne.
JG: a potom em byla jiná doba.