Citát

LG: a bylo třeba běžné že se po skončení filmu ozýval potlesk?

JB: no to byly právě po té válce právě ty ty ruský filmy,

LG: mhm

JB: tak to kolikrát byl film, to všichni vstali a tleskali, to bylo
třeba čtvrt hodiny, no to vopravdu byly vynikající filmy, no potom
už se to jako e toto, už to začalo obracet proti, že se hrají samý
ruský filmy, ale to nebylo takový že by se jich hrálo moc, to dneska
to bych mohl říct no, že že se hrají samý americký filmy a to je
pravda teda, to je samé americké film a samé a samý hovadiny, no pro
mě teda, pro ty mladý lidi nevím, jak se jim líbí, ale pro mě no to
jsou hovadiny, no. třeba tomu nerozumim, no. (..)

LG: [a...]

JB: [a co sem] měl rád, tak řikám ty anglický filmy a zvlášť
francouzský, žán gabén ((Jean Gabin)) jo, po válce, jo, no to bylo
to bylo ohromný, to byly her- herci teda. (.) zase bych musel
vzpomínat na ty ména. ale ten žán gabén ((Jean Gabin)) byl teda
bezvadnej, no. no teď se mně strašně líbí třeba ten seriál ta
leskotová ((Julie Lescautová)), že, to to je opravdu tak zahraný
teda tak přirozeně, a teda ty anglický, to už je takový kolikrát
takový únavný, moc zašmodrchaný že, a ale herecky teda sou Angličani
výborný, jo, jak řikám podle mě že mají tu tu školu, jo,

LG: mhm

JB: vod toho šejkspíra ((William Shakespeare)) tam se hrálo divadlo
hodně v Anglii že, a Francouzi taky, no když třeba ten francouzské
film byl o tym mimovi že o tym teburo- deburo- ((Debureau)), jak se
to menovalo ((Děti ráje)) to, to byl taky fantastické film, na to se
chodilo no, no nevzpomenu si, no. (...)

LG:a změnila se ta četnost toho vašeho navštěvování kina po tom jak
ste uzavřel sňatek nebo přestěhoval se?

JB: no v třiapadesátým roce sem se oženil,

LG: mhm

JB: a z manželkou sme bydleli s rodičama společně, prtže sme měli
velký byt tři a půl pokojové, teď v něm bydlí dcera starší v tom
bytě, takže sme chodívali dost často do kina,

LG: jo?

JB: tak jak říkám, no, manželka přišla z práce a řikám ty Jiřko,
hrají tady v Lípě ((Lípa)) jo takové a takové film, no a tak sme
šli, Mzda strachu, třeba nevim jestli to znáte, to je francouzské
film, Mzda strachu, jak vezli nitroglycerin [na tech náklaďákách
jo.]

LG: [to neznám.] a teda i potom když ste se oženil ste navštěvoval
ty star- ty stejné kina, jo?

JB: jo no ty stejný v Brně no zkrátka ale nejvíc tady ty jak řikám
kde sme bydleli, no.

LG: jo jo

JB: no taky sme kolikrát šli do Židenice třeba do kin a tam byly dvě
kina, jedno a kousek dál bylo další, no potom e v Židenicích no bylo
kino tam sme taky dost chodívali, do toho kina, jak se to menovalo
to nevim.

LG: Židenice, já

JB: a to já mě se zdá ta Lucerna to bylo takový malinký kino, no jo,
to bylo, já nevim jak se to tam menuje takový náměstí, náměstíčko,
tak tam bylo takový malý kino. (.)

LG: v Žabovřeskách? já tu mám-

JB: ne v městě tam. já nevim jak se to menuje kurnik. tam bylo
takový malinký kinečko tam taky sme nekdy chodívali do toho. (..) ta
Jalta to se teďka jednalo, no že se to bude celé ten barák bourat
tam jak je tá Jalta, ale asi že to nechají, spravovat, no tam sme
jednou také chodívali do té Jalty ((Jalta)) a do toho sme chodili do
té skaly ((Scala)) dost,

LG: mhm

JB: e potom do Moskvy ((Moskva)) sme taky chodívali, no. (.) jo a do
letních kin sme chodili dost.

LG: jo?

JB: no. to jako bylo, to jako bylo tam jak je, tam jak je, e e lední
stadión, jo, ((Letní kino Zimní stadion))

LG: mhm

JB: které teda nefunguje, tak tam bylo, tam bylo letní kino, no to
byly lavice a plátno, no a v létě třeba bylo krásně, a to bylo
prima, jo, tak chodit do toho letního kina, no.

a tak sem chodil nejradši do těch
kin, co byly blízko, právě taky s manželkó, ale taky sme si vyjeli
někde, jak řikám tam do toho do toho Královýho Pole jak se to
menovalo velký kino panoramatický ((Jadran)), hráli tam tu velkó,
Velká země to byla taková, to hrají i teď v televizi, to kolikrát
hrají.

JB: jo měli dobrý revuální filmy, to se potom projevovalo i po válce
když bylo en dé er ((NDR)), tak měli ty ajn kesel buntes ((Ein
Kessel Buntes)) a, no né proč se tomu smějete? to bylo dobrý. mně se
to líbilo.

LG: my sme totiž měli na střední škole e učitele zeměpisu, který si
z toho pořadu dělal v každé hodině srandu, on to měl nakoukané, a
vždycky nám předváděl ňáké scénky z tama, tak proto se směju, že sem
si na to vzpomněla.

JB: tak no to jako ty lidi to byla tá doba zase byla proti proti en
dé er ((NDR)) že anebo proti komunistům, anebo takhle no, tak si
dělali srandu z trabantů, já mám už druhýho trabanta a eště ho pořád
mám, a už je staré třiatřicet let. a jezdí furt ((smích))

LG: ((smích))

JB: kde by, který auto by vydrželo ee třiatřicet let jezdit, no.

JB: no to už je strašně dlouho, prže to jak začala televize a to ,
tak už sme do toho kina moc nechodili a naposledy sem byl asi tam v
tym Králově Poli to panoramatický ((Jadran)), to hráli ten americké
film Velká země, jo to byla taková ta,
LG: jo

JB: taková ta kovbojka, no,

JB: ten barevné film, no je to jako, ale kolikrát to nemá tu úroveň,
prtže aj ti herci no teďka nemají, jé no to vám musím říct,

LG: řekněte.

JB: dneska herci pro mě sou mizerní, ale jako dabéři sou bezvadní
teda, dabing když dělají, jo.

LG: mhm

JB: tak to se mně straně líbí, třeba tu leskotovou ((Julie
Lescautová)) jak namlouvá ta ta, no tak to je bezvadný všechno, ale
herecky, prže podivéte se, dřív bylo dřív bylo, hodně řemesel, jo,
byli ševci, byli já nevim kominíci, všechno možný, jo a ty herci se
pohybovali mezi těma lidima, a voni jako voni jako voni jako měli
vypozorovaný co jako ty lidi, ta jejich mimika a řeč, a to všechno
to oni uměli a to už dneska ani néni takový, jo no takoví lidi,
který by e který by byli no takoví, já nevim no jak bych to vyjádřil
se no. dneska je to všechno takový moderní, tak jako mně to
připadají ty filmy, tak jak no jak kdyby to vodřikávali, no, že se
to naučili nebo ta mimika to taky neni vono, protože ty naši starší
herci co byli no dyť to se nedá napodobit no, tak takový už nejsou
žé takové hégr ((Karel Höger))

LG: mhm

JB: jo anebo Smolík ((František Smolík)) anebo em, no zase bych
musel vzpomínat.

LG: já sem měla vždycky nejradši Ráže Vladimíra.

JB: no Ráž ((Vladimír Ráž)) to byl princ takové, že

LG: mhm

JB: hrál prince a takový

LG: a ještě Cupáka Eduarda sem měla strašně ráda.

JB: Cupák ((Eduard Cupák)) vo něm se řikalo že je jako e gáj <anebo
buzerant>

LG: no to vim

JB: jo?

LG: mhm

JB: to víte? (.)

to potom po válce
bylo, že se tam hrály stále tak jako před nádražím bylo to kino
((Čas))

LG: mhm

JB: kde se stále hrálo, že. tak tam jako tam se taky porád hrálo,
eště navíc večer byla tam velká obrazovka a pouštěli tam všelijaký
já už nevim co, no nějaký filmy nebo já nevim to tam stálo lidí
spousta na náměstím dívali se, aj v zimě.

LG: jo?

JB: zmrzlí.

tak tam na tym Slovensku sem se vyučil a vrátili sme se v
pětačtyřicátym zpátky do Brna, no. takže sme měli ty kina tam
blízko, jo tu Lípu ((Lípa)) a ten...

po válce to už byly třeba jak plula po tem v té Africe jak se to
menovalo s tím chlapíkem jak po nich stříleli ti Němci. ((Africká
Královna)) (..) mě už je...

LG: já nevim který film myslíte.

JB: čtyryaosumdesát let, no tak už těžko...

no, a to
se nechodilo jenom do kina, to se do cirkusu hodně no taky.

LG: jo?

JB: tenkrát bylo hodně cirkusů za vá- za republiky a po válce taky.