Citát
01.389
67:76
no a otec byl sokol,
náčelník Sokola ve Veverské Bítýšce, potom byl zakladatelem
pěveckého sboru Sokola ve ( ) Veverské Bítýšce, takže já jsem
začala chodit do Sokola od třech roků, otec mě bral sebou, takže
jsem tam byla jako doma.
KH: hm
LN: tak. prostě, cvičila jsem. vychovával nás otec jako lásce
vlasti, vlastenectví
01.389
564:569
KH: a pamatujete si před válkou?
LN: a před válkou, to sem nechodila do těch kin. to sme bydleli
potom v té Bítýšce a tam bylo kino, jenomže to bylo pro dospělý. tam
se hrálo v sobotu a v neděli v sokolovně a tam pro děti, tam žádné
kina nebyly.
03.388
1095:1104
LS: ((smích)) teď bych se ještě zeptal, jestli ste chodila do
kostela.
MH: em v mládí em vs- ee všichni toto. ale moji rodiče nikdy
nechodili, nebyli fanatičtí, i když vlastně maminka vlastně byla z
velmi zbožné, až bigotní,
LS: hm
MH: katolické rodiny na dědině,
03.388
1117:1123
LS: ((smích)) takže vy ste chodila nebo [nechodila?]
MH: [ne,] chodila jako děcko, a pak někdy v takovém zoufalství,
LS: hm
MH: sem se zastavila v kostele.
03.388
1252:1260
LS: [nás] to zajímá vlastně hlavně proto, že sme se chtěli zeptat,
jestli to vaše vyznání ovlivňovalo to, em jak často ste do toho kina
chodila, a jaký film [ste si vybírala.]
MH: [ne, absolutně] né.
LS: ne.
MH: a to už já sem do kostela nechodila,
03.388
669:671
LS: no já sem do kostela nechodila, i když sem chodila do
náboženství, ta moje první maminka nechodila, ta co zemřela, tak ta
nechodila do divadla tatínek už vůbec ne,
02.387
317:322
KH: hm, a teda když ste ještě jako děti, řešily se nějak filmy i ve
škole? buď se spolužákama nebo třeba učitelé?
LN: né, to ne to sme, o tom sme nikdy ve škole nijak, to si
nepamatuju, že bychom o tom ve škole někde vyp-, mluvila nebo
vyprávěla, ne.
02.387
391:397
KH: a měla ste svoje oblíbený kino? jako který byste z těch kin měla
radši?
LN: no, to nejradši sem měla to Studio, protože tam byli všichni
moji, tam chodili moji, moje spolužačky i moji spolužáci a kamarádi,
takže to sem měla nejraději. tam sem chodila vždycky s těmi
kamarádkami.
02.387
386:403
SM: mhm mhm a jaký byl postoj školy k filmům a ke kinům? vyjadřovali
se učitelé nějak ke kinům nebo?
LS: no nevím že by se vyjadřovali, ale eh vím že sme začali chodit
se školou, sme začli chodit až po válce. začli chodit.
SM: na filmová představení?
LS: na filmová předs- samozřejmě do kina. to byly obyčejně jako
vybrané filmy, které buď ideově nebo zajímavé pro děti nebo ne-
někdy také bylo protože ehm to bylo jakoby za odměnu, na konec
školního roku a tak. ale i mezi rokem a pak v době kdy sem já učila
tak sme chodívali nevím tak jednou za čtvrt roku se chodívalo s
dětmi, když dávali nějaký film který doporučilo ministerstvo
školství zřejmě tak sme na to chodili no a to už to už nebyla taková
pohoda, protože to už děti byly mm dost rozjívené a dost neukázněné
to bylo to každý ten učitel měl co dělat, aby je udržel vůbec při
kázni a v pozornosti, to.
02.387
768:776
SM: a ještě někde jinde ste získávala informace o těch filmech?
LS: ne. nikde.
SM: takže vyloženě jenom [z]
LS: [ale] mm někdy mezi dětmi, třeba ve škole ne- nebo to se
hovořilo o tom, my sme byli já nevím, s maminkou na tom a tom filmu,
tak to sem toužila ale obyčejně se mi to nesplnilo,