Citát
06.373
662:672
MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se
nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně
kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a
hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)),
LS: hm
MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i
rodičové nás následovali na odpolední představení. takže ten
Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) tehdy táhl, tó, to
bylo velice aktuelní.
06.373
1080:1093
LS: ne. dobře, em teď tady mám otázku, jestli ste jako dítě chodila
na nepřístupné filmy.
MH: hm v té době, kdy něco bylo nepřístupné, sem já do kina
nechodila, takže...
LS: to sme vlastně říkali. a do kina jestli ste třeba chodila někdy
bez placení?
MH: ne, to nikdy, kdepak.
LS: [teď bych se ještě]
MH: [tenkrát i v tramvaji] všichni platili.
06.373
1768:1772
MH: tak později byly ty týdeníky. předtím. a řada lidí na ně
nechodila, a em tak oni prostě je donutili, aby chodili zavčas tím,
že nevotevřeli em po týdeníku, anebo to dali dohromady, i s tím
filmem, víte? takže ten týdeník, to byly jako události, jak sme
silní, že? (.) [né, nepamatuju si.]
06.373
129:131
LČ: jak často ste jako dítě [chodila do kina]
LT: [no každej] tejden (.) to byly soboty obvykle.
06.373
154:163
LT: no otec byl milovník a matka na to neměla moc času.
LČ: a podporovali vás v tom chození nebo vás [odrazovali]?
LT: [no jistě] mně na to museli taky dát peníze.
LČ: takže i když ste chtěla jít ee vlastně se spolužáky, tak ste ee
dostávala peníze potom [od rodičů]
LT: [no ano]
06.373
193:196
LT: [to se] dá taky těžko říct, no byla to zábava ee chodili sme
s dětima, že (.) v sobotu obvykle s otcem (.) potom až sem byla
starší, že, až jako napřed byly do patnácti let nebo dokonce do
osumnácti zakázaný filmy, že, některý.
06.373
272:277
LT: [no tak pravidelně] v sobotu se chodilo do kina.
LČ: na- a byla to polední nebo večerní představení?
LT: no pokuď to bylo pro děti, že tak sem mohla chodit na odpolední,
no až potom už sem byla zaměstnaná, no tak už večer, že.
06.373
317:325
LT: no ta Alfa, ta byla teda až jako v tom ee už jako když sem třeba
chodila s manželem, tak to už bylo naše jako domovský kino (.) plus
teda ta kavárna, to jako sme chodili často.
LČ: a ee vy ste spolu do kina začali chodit kdy zhruba tak (..)
ještě před tou svatbou nějak?
LT: no jistě, dlouho před svatbou, my sme spolu chodili tak asi dva
roky (.) tak to se chodilo tančit do- potom dolů do baru.
06.373
355:360
LČ: a jak ste se třeba obvykle v kině chovali? měli ste ve zvyku
třeba (.) pít nebo něco jíst? bavili ste se během projekce?
LT: no tak bavit se nedalo, to by vás byl vždycky někdo hned jako
(.) ale no tak bonbon nějakej, ale takové jídlo, to sem já byla
vždycky proti tomu a doteď su.
06.373
387:403
LČ: a co ste o těch přestávkách konkrétně dělali?
LT: no tak se šlo na limonádu, protože obvykle tam bylo bifé (..)
tak kafe se tehdy tak jako to se (.) to né, to nebylo, no ale
limonáda (.) a a když sme šli s nějakým přítelem, tak koukal koupit
nějaký bonbóny, že (.) takovou pozornost.
LČ: a e takže ste se ho- takže ste hovořili v tom foajé ((foyer)),
kde bylo to [občerstvení]
LT: [ano]
LČ: společný (.) a ee (.) třeba ste ee třeba ste se tam s- s- to při
těch rozhovorech ste se bavili třeba o konkrétním tom filmu, nebo to
to byly rozhovory spíš obecnějšího (typu).
LT: spíš obecný