Citát
06.373
518:532
LČ: a jak ste se třeba tedy v tom kině chovali, měli ste ve zvyku třeba
tam jíst ňáké pochoutky nebo pít nápoje,
IK: no, to se tam prodávalo sice, ale nebylo to myslím moc zvykem. no
tak ňáký bonbony se žvýkaly, že, nebo tak, ale já si myslím, že
obecenstvo bylo ukázněnější. prostě...
LČ: ale ta možnost koupit si byla [v některých kinech.]
IK: [ano to tam] vždycky ňáký stánek byl, pití ne, pití dovnitř ne, to
ňáký ten bonbon nebo něco, že, ale jinak...
LČ: a to bylo v těch městských kinech ale spíš, ne?
IK: no, ale aj takhle, víte, já si nepamatuju, že by em to tak rušilo.
06.373
639:660
LČ: a vzpomněla byste si, že byste chodila třeba na nepřístupné filmy
nebo jak to bylo vůbec s tou přístupností, jak se jak se to dodržovalo
a měl- jestli s tím sama máte nějakou zkušenost?
IK: ((smích)) věříte, že to bych si ani nevzpomněla? tam do toho, do
toho Sokola, no tak to sme chodily jako děcka, tak, já nevim, no, že by
se, že by vykázali někoho z kina, možná že jo,
LČ: a že by se chodilo do kina bez placení třeba, že by někdo zkoušel
proniknout.
IK: no to určitě, to určitě, to ((smích))
LČ: a jak se to provádělo?
IK: to nevím, já s tím zkušenost nemám, protože to sme, říkám, celkem,
tak já nevim, tak já sem dycky na to kino z toho kapesnýho tak ňák
měla. no, ovšem třeba em takový ty kina o- okrajový, že, takže, ty
určitě potíže měly s lidma, protože byly všelijaké živly, že, tak je
museli i vykázat třeba, nebo vyvést, opilec se tam třeba dral, ale to
byly právě ty uvaděčky, který tohle hlídaly. ty taky trhaly vstupenky,
že jo, votrhávaly ty kupony, takže...
06.373
1014:1019
určitý sociální vrstvy, který jednak na to kino moc neměly,
LČ: hm
IK: takže nemohly tak často chodit, že, em takže em my sme na to kino
měli, že, takže já sem dostávala nějaký to kapesné,
06.373
88:95
a druhá
věc je, že to bylo laciné, protože vím, že, do první a druhé řady se
nechodilo, to bylo strašně blízko,
LG: [mhm]
LV: [ale] ee mám dojem že, to stálo dvě koruny a za tři koruny byla
taková ta šestá sedmá řada, tak to sou moje teda jako vzpomínky, (.)
06.373
1072:1087
LG: (.) a měla ste ňáké jiné koníčky kromě toho kina? (.) ňáké
LV: (.) četbu.
LG: četbu.
LV: no no, četbu, sice sem hrála ee jako i na klavír, ale ee to jako
v pubertě <mě přešlo teda>
LG: jaké knížky ste četla,
LV: (.) co sem dostala pod ruku teda,
LG: mhm
LV: co sem dostala pod ruku.
06.373
141:155
LV: [let] jo, si vzpomínám ee když se hrála Sextánka pro- to bylo
někdy ve čtyřiatřicátým roce, tak jsem ji tam viděla, ale umluvila
jsem maminku, a byla jsem den předtím, protože se dávala německá
verze,
LG: německá?
LV: tam byla je- byla německá verze Sextánky ((Sextánka)),
LG: no to vim ale
LV: (.) no, takže tu sem viděla, že, protože sem si myslela, že na
tu českou už nepřidu, ale přemluvila sem maminku ((smích)) <že mi
dala ty ( ) dvě nebo tři koruny> a že sem šla tam teda potom i i
jako druhej den.
06.373
403:420
a tam bylo kino Radosť.
Radosť ((Radost)) mám dojem. jo. a vedle byly lázně, no já mám dva
syny, no a, protože už sem pracovala a v sobotu se e uklízelo,
LG: ( )
LV: tak náš ee hlavně Petr ani tak ne, ten byl st- teda starší, ale
ten mladší Vojtíšek, ten dostal a mám taky dojem dvě koruny, nad
náma bydlela holka Blanka a chodili každou sobotu tam do kina, jo?
LG: mhm
LV: a protože to bylo blízko, tak sme (teda) chodili tam taky, do
blechárny, [že, říkalo se, jo?]
LG: [blechárna mhm]
LV: blechárna, no tak tam teda, to kino taky.
06.373
494:499
tak sem chodila akorát do toho [excelzióru ((Excelsior))]
LG: [jo]
LV: protože to bylo blízko, maminka mně, na- ee jak bydlela na
Pekařské, pohlídala mně teda kloučka, takže sem jako šla tam.
06.373
532:559
LG: tak ee jedly ste třeba ňáké jídlo nebo pily ste v tom kině?
LV: prosím?
LG: jestli ste pily v tom kině [nebo jedly]
LV: [ne]
LG: ne?
LV: ne ne. ne ne ne to nebylo vůbec jako zvykem.
LG: [jo]
LV: [to teda] nebylo zvykem. myslím, že tam bylo bifé
LG: jo
LV: ale ee nevím. ale na pití ani ne, spíš na bonbóny, ale
LG: na bonbóny
LV: ne. ne ni- to todle ne, to už bylo drahý, tam se to se šetřily
(ty) jako peníze
LG: mhm
LV: to nebylo tak jednoduchý tehdá.
06.373
586:588
le jináč že že by tleskali lidi, ne. zvedli se a spěchali
k šatnám, protože se dávalo do šaten že ee když chtěl být člověk
rychle, tak to měl na klíně, ale (..) ňák ne. no?