Citát
03.385
741:746
no, a to
se nechodilo jenom do kina, to se do cirkusu hodně no taky.
LG: jo?
JB: tenkrát bylo hodně cirkusů za vá- za republiky a po válce taky.
03.385
1010:1018
JB: na fotbale sem byl bez placení.
LG: ((smích))
JB: to sem chodil na fotbal, a tam sme přelezli plot kolikrát, anebo
do lázní sme aj vlezli bez placení, tam byla díra, jo, tak sme dycky
prolezli tou dírou. no protože jak řikám jako kluci to sme neměli
peníze no žádný, co mně nedal otec, no tak babička mně nedala, no ta
neměla, no. (.)
03.385
1324:1373
LG: ((smích)) (.) a kromě toho chození do kina, jaké ste měl
koníčky?
JB: na houby chodit s otcem, jo, nebo sem chodíval do Adamova, otec
pocházel z Adamova a tam měl rodiče, tak sem tam chodíval na na
prázdniny, a tam bylo taky kino v tělocvičně, jo tak do toho kina se
chodívalo taky, pak tam přijelo jako takový divadýlko, to loutkový,
jo a to bylo pěkný, tak na to sme chodívali no taky, no chodíval sem
rád no taky do cirkusu, ačkoliv dneska bych nešel do cirkusu, ale
tenkrát sem to měl rád, chodit do ci- a to bylo velkolepý cirkus to
bylo, to bylo obrovský to a lidí jako ty ty světla to všechno ty
zvířata to, a to to to zas bylo velkolepější no tak jak kino.
LG: jo?
JB: ten cirkus, no. a to byly veliký cirkusy, Kludských a cirkus
Rens, jo, německé, to byly obrovské cirskusy, potom sem chodíval rád
na sportovní, tak na fotbal, hokej, na box sem chodíval rád, no.
(..) no to bylo taky bezvadný, to dycky přijel náké s tim cirkusem a
to byl stan a teď se tam zápasilo, jo a to byli takoví vysloužilí
zápasníci,
LG: mhm
JB: a ty dycky vyzývali někoho, kdo se na ně přihlásil no a to bylo
dycky napínavý, no, nejaké Bugner to byl takové jako zlé jo a ten,
vás to nebaví.
LG: ne ne mě to baví, já se moc nespala, já se učím na zkoušky.
JB: Bugner, tak von dycky ale to bylo nahraný, jo všechno, von dycky
někoho chytl a teď a na lidi no že ho trápil toho, a ženský na něho,
ty potvoro, a von teď se mu ten vysmekl tomu Bugnerovi a chytil toho
Bugnera a ten se chytal těch provazů kolem, a ty ženský ho mlátily.
((smích)) anebo byly takový všelijaký pod Špilberkem, tam byl takové
obrovské dřevěné, no to taky nevíte, no to tam byl to bylo obrovský,
tam po válce vystupovali hodně ty Alexandrovci, jo
LG: jo?
JB: no tam, já sem na to strašně rád chodil, to bylo narvaný, to
bylo takový nadšení, no když voni přijeli a zpívali, jo, tak tam sem
na to chodíval, tam právě byly no všelijaký no takový ty cirkusy a
takové ty kolotoče a takový. a to bylo to bylo takový jako chodící
schody ste vyjela a teď ste šla a tam byl takovej čtverec tam fókal
vítr strašně, a dole stáli lidi a dívali se, a když tam na ty schody
vyšla nějaká ženská, tak to bylo jéžišmarja, prže vona musela to
vedlo a na ten čtverec kde fókal vítr, a to jí zvedlo sukni. tak to
bylo dycky ohromný nadšení. ((smích)) nejenom kino, ale bylo
takových věcí, do lázní sme chodili, no. se koupat.
03.385
292:299
JV: a tatínek ten chodil myslíte radši třeba do kina než do divadla,
proto právě chodil s vámi? ee
BK: no to ano ano maminka zase do divadla
JV: měla radši divadlo
BK: ano ano (tak) s maminkou do divadla a s tatínkem do kina
03.385
428:437
JV: a měla ste nějaké i jiné třeba záliby, koníčky nebo další
aktivity volnočasové, jak se říká?
BK: já nevím právě když už sme potom jako od těch patnácti let, tak
to bylo na té sokolovně víc takový, ta mládež se tam scházela, spíš
se tančilo se nebo taky...
JV: hm to už ale v pozdějším věku
BK: no tak od těch patnácti let, tak já nevim
03.385
476:484
JV: a s maminkou ste pak třeba navštěvovala divadelní představení?
BK: no v tom říkám vám v tom nej- nejmenším věku, tak to ne
JV: ne později
BK: to ne eště když mně bylo deset roků, tak to vlastně naši měli tu
poslední dceru a to bylo tak dost bylo takový, že sme se drželi [víc
doma]
03.385
499:519
JV: a měla ste jako dítě eee nějaké další aktivity, třeba chodila
ste s ee já nevim na nějaké výlety nebo s kamarády chodili ste si
[hrát]
BK: [ne ne] ne ne to všechno buďto rodina pohromadě
JV: mhm takže ste spíš [byli doma]
BK: [a nebo školní] výlety
JV: spíš doma ste byla
BK: ano ano
JV: moc ste nechodila po venku
BK: ne ne ne
JV: nelítala ste
BK: to ne to se nedalo vůbec ne
03.385
533:548
BK: no třicet třicet osum, třicet devět no třicet osum ano ano to
mně bylo čtrnáct roků [třicet osm]
JV: ve čtrnácti letech
BK: mhm ano
JV: a tam už to bylo jiné
BK: tam už potom začaly takový ty spolky té mládeže a to bylo na
sokolovně a to zase bylo všechno společný, ale tam zase moje maminka
se tomu věnovala, té mládeži tam, takže zase to bylo takový spíš
JV: vzpomněla byste si...
BK: výlety a takhle to se chodilo.
03.385
560:567
JV: ale od těch deseti let do čtrnácti, to ste ještě pořád [bydlela
ve ( ) tak to moc se nezměnilo]
BK: [tak to no no to ne to byly] ne to byly jenom takový jako třeba
to sme chodili s bratrem, na Francouzské byl na sokolovně kašpárek
nebo takový ty loutkový filmy, divadélka spíš, spíš to byly tedy
takový ty akce jenom samozřejmě to bylo bruslení zase tělocvik,
tělocvična, tak to nás naši drželi takhle spíš.
03.385
906:939
BK: ale nebylo to, my sme chodívali, říkám, na sokolovně to byla
taková parta, samozřejmě chlapi s děvčem vždycky, že
JV: mhm
BK: ale i my sme měli i vedoucí, kteří s nama chodili na noční
výlety a tak, jo, takže to bylo všechno tak hezký.
JV: [vedoucí?]
BK: [ano ano] ano
JV: myslíte vedoucí čeho, [toho výletu?]
BK: [Sokola,] třeba výletu, ano
JV: Sokola
BK: vedoucí to byl přímo jako (starosta)
JV: a vy ste chodila do Sokola vlastně od dětství
BK: od dětství, no [tam se]
JV: [takže to] byla vaše vlastně volnočasová aktivita, [když sem se
na to ptal, tak ste]
BK: [ano ano naši] věděli,
JV: mhm
BK: že nemůžu nikde nic provést, protože je tam tam se o nás starali
o tu mládež, potom v zimě bylo bruslení, v létě byly třeba i ty i ty
pohádky a to filmy.