Citát

PS: a přitom ste říkala, že maminka měla taky předplatné do divadla na
Veveří?

JV: ano, [to chodila to chodila]

PS: [takže měla kulturní ee zájmy?]

JV: na Veveří

PS: a to- a to měla od kdy, kdy chodila?

JV: no já sem s ní už jako dítko malý chodila

PS: mhm

JV: já vím, že s- že ee mě dost často vzala s sebou na klín právě tady
mám ještě poslední ročníky toho divadla a (.)

JV: ale jako dítko školou povinný ee jsem byla víc v Řečkovicích a
rodiče, to byla pořád chata, přehrada, stanování na staré řece, o staré
řece bych vám (.) to sem si teď udělala takovej velkej památník, páč já
tomu říkám moje rodná řeka, od sedmi měsíců tam se mnou stanovali,

PS: mhm

JV: ještě sem neuměla chodit, takže teďka dávám dohromady fotografie z
té doby, ale dělám nový a jsem rádá že ju trochu vypustili, že si
vzpomínám na to údolí kam sme chodívali, takže rodiče teda vono se taky
nedalo v té válce moc cestovat, že,

PS: mhm

JV: takže prakticky to bylo je- hlavně ta příroda po tom okolí,

MK: český filmy se hrály taky, ale ale to poslóchéte, potom sem měla
ty děti, tak sem taky neměla čas

LG: jo mhm

MK: chodit tolik do kina

LG: mhm, a když už sme u toho protektorátu, jak na vás působily ty
změny po roce devatenácet třicet devět?

MK: poslóchéte, co ste mohli dělat, co můžete dneska dělat

LG: no no nic

MK: nic a tenkrát taky ne

LG: no já nemyslím jakoby co ste dělala ale spíš jakoby prostě jak
to na vás působilo, co ste si na o tom myslela

MK: no j- jak to to na nás mohlo no pro moji rodinu to bylo dobry že
tatínek byl zase zaměstnán

LG: mhm

MK: a měl měl zase měsíční plat, jo, to bylo to jediný

LG: mhm

MK: že sme pak neměli takový starosti ee co bude a a jak a jaké je
obchod jaké výdělek je

LG: jo

MK: t- to je velké to ví každej obchodník jak to je je velké rozdíl
když máte měsíční plat nebo když žijete z jednyho dna na druhé

LG: mhm

MK: ten kdo má obchod, ten ví co to je