Citát
02.368
686:692
LČ: mhm. a našla byste třeba nějaké kino, které byste ráda neměla?
LŠ: ne to ne.
LČ: neměla ste třeba ně-
LŠ: vůbec ne.
01.367
650:684
LČ: a měla ste nějaké kino mezi těmi co jmenujete, které by bylo
vaše oblíbené? nějak zvlášť?
LŠ: no tak...
LČ: (vy) ste ho...
LŠ: já sem si tady poznamenala ty kina, ee, to mám tady, no tak tady
bylo hrozně moc kin tady v Brně.
LČ: ale mě zajímá, jestli měla nějaké radši než než ostatní.
LŠ: no tak radši, no tak když bratr řekl pudeme do toho, nebo v
Královým Poli bylo Oko, teď to byla Moravia, že a teď to zrušili.
anebo sme chodili do Besedního domu ((Besední dům)), to sme z té
Kabátníkové šli pěšky, a to sme měli kósek, že, to nebylo daleko.
tak tak tam se to jmenovalo Jadran.
LČ: ano ale takže nějaké oblíbené zvlášť jste neměla.
LŠ: ale jo, do toho Jadranu ((Jadran)) sem chodila ráda, aj do toho
Oka ((Oko)).
LČ: takže do těch...
LŠ: takže tady v tom Královým Poli jo
LČ: a co se vám na něm na nich vlastně líbilo teda, proč ste tam
chodila [tak ráda]?
LŠ: [no tak vono] to tady nebylo tak drahý jako ve městě, víte taky.
LČ: takže ta cena hrála roli nebo...
LŠ: no ale když se nám ten film líbil, tak sme šli
01.366
220:223
LČ: mhm. a kdy ste přestala pravidelně chodit do kina? zhruba.
LŠ: no tak pravidelně em já sem chodila opravdu pravidelně e aj ve
válce v protektorátě, že, no a pořád sem chodila
01.366
257:281
LŠ: do kina? no, tak já sem potom chodila aj tak, my sme chodili, my
sme m chodili do kina pořád. pořád jak byly nějakej film pěknej a
pořád, my sme byli kinaři aj ten první manžel a já taky. já sem byla
zvyklá chodit do kina pořád.
LČ: takže až třeba v [důchodu?]
LŠ: [protože] sem měla u sebe maminku,
LČ: mhm
LŠ: no a tak tak vona mně ty děti vopatrovala a já sem chodila pořád
do kina ((smích)).
LČ: a teďka teďka už ale nechodíte, takže...
LŠ: <teďka už nechodím.>
LČ: takže až od důchodu, nebo nebo kdy ste přestala teda?
LŠ: no ne aj v důchodě sem chodila eště, jó,
LČ: takže to je [poslední (dobou)].
LŠ: [ale] tady už teďka né, no.
01.366
304:306
LŠ: [<víte> takovej doprovod], eště němej film, ano tam za padesát
halířů <sme> em chodili, no to taky každej film sem tam chodila. to
eště hrála any ondráková ((Anny Ondráková)), víte a ty starý herci,
01.366
316:323
LČ: a kolik vám teda bylo zhruba? [(kolik) myslíte?]
LŠ: [deset] roků.
LČ: deset roků tak. a jak často ste tam v té době chodila?
LŠ: jak hráli, tak vždycky přes den nebo byly filmy, tak sme chodili
tak.
01.366
582:589
LČ: a potom když po těch dalších dvou letech, když už vám bylo těch
sedumnáct a začala jste pracovat, tak tam se to změnilo eště nějak?
LŠ: ne, pořád sem do toho kina chodila.
LČ: tam ste nene- neřekla byste, že se to nějak změnilo?
LŠ: ne, vůbec.
01.366
647:648
LŠ: no tak český filmy, to taky byly pěkný filmy, tak to sme taky na
každej českej film sem chodila.
01.366
1338:1340
LJ: a chodila ste víc nebo míň v tom protektorátu?
LŠ: ne, chodili sme pořád stejně ((smích)).
01.366
1352:1368
LJ: a ke konci války, byla ste pořád kinařka?
LŠ: jo, pořád jo.
LJ: nějak zvlášť vás to neomezovalo.
LČ: ta situace vás vůbec v chození kina nijak neovlivnila?
LŠ: ech, já špatně slyším.
LJ: chodila ste pořád stejně často do kina i ve válku i ve válce.
LŠ: často pořád kino jsem pořád milovala.
LČ: takže se vůbec se nezměnila ta četnost?
LŠ: ne ne.