Citát

říkám vám, když začalo, tam bylo
panoramatický v té ja-, víte Jadran.

JV: hm

JC: nó ee tak tam byly krásný filmy, to maj fér lejdy ((My Fair
Lady)) nebo Kleopatra,

SM: e na no určitě teda protože to sem viděla, to sem viděla. Zlatá
Kateřina. nebyla to em tahle em Antonie he-

LS: Nedošínská ((Antonie Nedošinská)),

SM: Nedošínská,

LS: s lídou bárovou ((Lída Baarová)) tam hrála myslím.

SM: s lídou bárovou ((Lída Baarová)).

LS: hm

SM: no ovšem, ale asi až p- ale možná že kvůli tomu, že tam hrály teda
oni, tak na to rodiče dost sem em m- možná ani nezdůraznila, že e
Vlasta Burian a teda tito em partneři ta e he- [já jí pořád pletu s]

LS: [Anotonie Nedošínská ((Antonie Nedošínská))].

SM: hegrlíkovou ((Antonie Hegerlíková)). protože je taky Antonie.

LS: no no.

SM: e tak nedošínská ((Antonie Nedošinská)) a teodor pištěk ((Theodor
Pištěk st.))

LS: ano

SM: otec dnešního výtvarníka televizního, že,

LS: hm

SM: tak ti tam hráli jako hlavní roli, takže e je možný, že sem tam s
rodičema na tom byla.

asi teda tematika, například
taková ta, ta národní, nebo nebo taková ta rodinně sentimentální, ale
to sem byl nekritickej a líbily se mně takový kýčovitý filmy, který by
asi dnes vyvolávaly úsměv. Světlo jeho očí třeba.

JV: hm

CN: em nebo Noční motýl, že, to taky byl protektorát, to byly takový,
takový sentimentálně operetní skoro kusy, ale byly nastaveny na co
největší působivost citovou, a to sem teda si dal líbit, to myslím že
sem v tom viděl hodnotu,

CN: no jo, tak to bylo právě to Světlo jeho očí, to byla ta Maryna ra-
radiměrská, nebo Radoměrská ((Maryna Radoměrská)) nebo jak se menovala
ta autorka, em tý předlohy, tak to bylo silně sentimentální, tam asi
opravdu docházelo k tomu, že se českej divák jaksi přenášel do takovýho
úplně jinýho rozměru životního, vod těch věcí, který nás venku před
kinem a jinde strašily, tak tam sem prožíval takovej sentimentální
citovej příběh,