Citát

když to byla taková veselohra nějaká, jak třeba když Pešek
((Ladislav Pešek)) hrál třeba když ze študákovy duše ((Cesta do
hlubin študákovy duše)) a takový ty, jo, tak prostě tak to, se
člověk zasmál, zasmál, že, a to už, to už aspoň, se mi aspoň líbilo
lepší.

LG: ((smích)) a stalo se, že ste třeba na nějakém filmu, ve kterém
on hrál, šla (.) opakovaně?

EB: to víte že jo. jo, jo.

LG: a máte nějaký rekord?

EB: ne ne, to si nepamatuju, ale vím, že sme e na některé filmy šly
dvakrát. to jo ((smích)) ale i naš- naše české filmy, když byly (.)
za války jaksi a to. to si pamatuju Krb bez ohně, to hrála právě
Zita Kabátová a (.) teď si nevzpomenu na jeho méno ten herec.

Valčík na rozloučenou, to je známý,
že, tak to si ženský poplakaly. ((smích))

AV: ((smích))

MH: no a v tomto filmu byl ten trik, co potom použil Oldřich Nový
v Pytlákové schovance ((Pytlákova schovanka)),

AV: hm.

MH: že jsou sezdaní, a pak přijde ten zřízenec a řekne, ten sňatek
je neplatný, poněvadž ten ředitel, ten neměl složenej služební slib,

AV: hm.

MH: tak to použili v té Pytlákově schovance ((Pytlákova schovanka)).