Citát

JJ: a po válce potom už člověk, (povídám), po válce já už sem tak
jako nějak moc do tech kin (.) nepřišla, jo (.) tak ještě tak do
toho (.) bych řekla do toho šestapadesátýho, sedumapadesátýho roku
(...) ješče ale pak už (.) ee to sem ešče chodila dosť takhle do
kina sem tam

JV: mhm

JJ: ale (.) pak už (.) teda (...)

po válce už zas už začli
trošku všelijaký ty zábavy, tak už bylo už ste měl zas jinou zábavu,
že, (když) ste nešel do kina tak se šlo (.) někam byla někde nějaká
zábava nebo něco

JV: [hm]

JJ: [že] (.) tak tam už to bylo jinačí zas,

JV: a třeba (.) krátký film že byl? třeba před tím večerním filmem
ještě?

JJ: (..) bych řekla, že to spíš až potom

JV: hm

JJ: až po válce

JV: jako předfilm nějaký že [byl (.) potom dávali]

JJ: [takže tam mám] dojem, že po válce já sem teda už potom tak šla
sem taky do kina že do toho

JV: hm

JJ: sem kolikrát byla (..) ale tam už spíš byl třeba takovej ňákej
krátkej film

JV: hm

JJ: ee taková (.) bych řekla víc to dělali možná reklamu pro děti
nebo tak, jo

JV: mhm

JJ: ale (.) tam taky už nebyly potom ty týdeníky

JV: hm á e vzpomínáte si na první návštěvy, těsně po osvobození,
kina? na tu atmosféru, dobovou?

JJ: tak potym, hned po začátku... já nevím no tak my sme (.) teda
hned tak nějak někam nechodili, že

JV: mhm

JJ: protože to (.) [raději]

JV: [ale jakmile ste se] tam dostali?

JJ: raději člověk byl doma, jo (.) ale tak ee (..) byla taková divná
atmosféra, no (.) takový než se to všechno uklidnilo

JV: mhm

JJ: [že]

LG: a e kdy ste (tak) nějak pravidelně přestala chodit do kina?

RM: pravidelně? no tak (...) jak dlouho no (.) jak- e (.) jakmile
byla televize (.) tak e (.) to nepřerušilo teda <moje kino> (.) ale
už to nebylo tak (.) přece jenom sem tam se něco vidělo a byly e a
už sem byla vdaná, měla sem dítě, že, takže už nebyl ten čas
(takovej) ale (.) dokuď sem byla (.) no já si myslím, že aj eště za
vdana sme chodili hodně do kina (..) to mohlo být tak někdy (.)
určitě do toho (..) pětapadesátýho (.) do toho pětapadesátýho roku
možná i dýl (.) to sem ještě dost sme ještě do toho kina chodili,
ale už to bylo takový omezený (.) ale (.) e do kina potom (.)
normálně (.)

jedině potom už až sem chodila (.) po
té válce (..) to už sme ze školou (.) e aj ze školou někdy šli (.) a
(.) až potom vlastně (.) na té střední (.) jak... to sem chodila na
tu Merhautovu (.) tak to už sme chodili na filmy i co byly mládeži
nepřístupné (.) tak to sme se vždycky tak snažili vymódit, abysme
byli (.) trošinku starší (.) a měli sme štěstí, dostali sme se na
všecko co sme chtěli, no (.) a to sme taky chodili nejvíc do toho
(.) do té Lípy ((Lípa)) (.) a e do města teda sme chodili jo do
všech těch možnejch kin a (.) to už sme chodili na ty (.) americký
filmy (.) těch bylo hodně (.) válečných ale takový pěkný to byly, že
oni byli aj takový jako (.) romantický (.) a (.) e potom e (.) naše
filmy už co byly (.) točený po válce (.) a na takový ty starý filmy
taky (.) taky si vzpomínám na (.) takovou Muzikantskou Lidušku
((Muzikantská Liduška)) a na takový ty filmy, jo (.) a (.) s Vlastem
Buriánem ((Vlasta Burian)) a takový nějaký a (.) ty novější byly (.)
už potom taky takový (.) na tu dobu dělaný jako (.) rok na vsi
((pravděpodobně Vzbouření na vsi)) a a nebo tak nějak se to menovalo
(.) <já vím že tam hrál> Filipovský ((František Filipovský))
nějakýho dědka <(taky takovýho), už nevím jak to bylo> jak se to
všechno menovalo, ale (.) anebo hrozně se mně líbil náš film a byl
to ee ročník (.) osumnácet štyřicet osum ((Revoluční rok 1848))

LG: mhm

RM: a tam (.) eště si vzpomínám že Ráž ((Vladimír Ráž)) hrál Sabinu
((Karel Sabina)) (.) a že se nám jako děvčatům hrozně líbil (my sme
tam byli) celá třída do něho zamilovaná (.) tak takový filmy, jo (.)
tak ten se nám líbil a potom z těch americkejch a anglickejch filmů
(.) byly strašně hezký filmy jako pět sulivanů ((Pět Sullivanů)) (.)
e Bíle útesy doverské (..) e a teď liš- e listonoš zazvoní (.)
dvakrát ((Pošťák vždy zvoní dvakrát)) nebo tak nějak se to
[menovalo]

LG: [Pošťák] dycky zvoní dvakrát ((Pošťák vždy zvoní dvakrát))

RM: prosím?

LG: Pošťák dycky zvoní dvakrát?

RM: tak nějak [jo]

LG: [mhm]

RM: tak nějak se to menovalo (.) a (.) nebo Farář u svatého Dominika
(...) potom byl nádhernej film rakouskej, ten byl už taky (..) to
byl první (.) první barevný film který sem viděla a byl to (.) e a
Věčně zpívají lesy to s- to sme byli všecky úplně (.) zaujatý těma
barvama, protože sme nikdy barevnej film neviděli (.) a tak to tak
už začínalo sem tak to tak problikávat (.) ale (.) jinak sme chodili
na všechno co vůbec běželo (.) to sme lítali z kina do kina (.) sme
třeba šli (.) věděli sme, že tam a tam dávají ten film, tak sme (.)
jeli až do Židenic anebo (.) až do Komárova tam bylo taky kino
((Atlantik)) (.) a tak sme e šli kde co jelo, tak tam sme šli (.)
byli sme takový kinaři, že sme šli třeba na štvrtou (.) a když to
bylo ve městě <hned sme navázali na šestou> anebo asi na osmou...
když se nám něco líbilo (.) chodili sme do kina pořád.

LG: a potom později?

RM: no později už jako děvčata, že

LG: mhm

RM: už když nám bylo těch patnáct roků (.) a tak to sme už (.) se
snažily vlezt (.) všude možně (.) <to sme už> se tajně namalovaly,
abysme vypadaly dospělý (.) ale my sme byly takový holky, že už (.)
( ) (na tom) nerozhodovalo (.) j- vzpomínám si, že sme byly to bylo
po válce (.) a to byl Fantóm opery ((Fantom opery)) (.) a to bylo od
osmnácti let mládeži (.) nepřístupný (.) tak to sme se teda už
namódily to nám bylo těch šestnáct nebo kolik (.) to už sme byly
namóděný a už sme se snažily (.) a <eště vím že> jednou dokonce (.)
sme se chtěly dostat na osmou do kina (.) tak to sme si vzaly aj
klobouky od maminek, no abysme jako takový abysme vypadaly jak
dospělý slečny, no

LG: a jaký ste měla potom pocit, když ste se když se vám to jako
podařilo dostat se na ten nepřístupný film?

RM: <no ohromnej (.) ohromnej, my sme se cítily jako dospělý> a už
sme se těšily až bude něco zase (.) takovýho

LG: mhm

RM: (protože) to bylo... některý filmy byly od osmnácti nepřístupný
(.) některý vod šestnácti (.) podle toho jak to byl... <ale tam
nebylo nic (.) proti dnešním filmům> (.) že by tam (.) děcka nemohly
jít (.) jedině (.) třeba strašidelný nebo tak nějak ale (...) to vím
že na tom Fantómu opery ((Fantom opery)) (.) sem seděla a už sem
chtěla křičet (.) nechoď tam ((předvádí)) <chtěla sem napovídat tomu
filmu aj, jo?> ((smích))

LG: ((smích))

RM: tak sme se do toho tak vžívali

..) a ty reklamy a to bylo myslím až (.) po té válce (..) a nevím
ani (.) kdy (.) jestli hned? (.) to už si vzpomínám z pozdějších dob
(.) že sem eště sme říkali takový blbý reklamy (.) pořád jo (.) jaký
o keksech a vo takový to (.) ale (..) nevím kdy to bylo

LG: mhm

RM: to to už bych kecala kdybych řekla že byly (.) ale ty týdeníky
teda byly (.) dlouho (.) že (.)

LG: (..) a em podle čeho ste si vybírala (.) teda ten film na který
ste šla do kina?

RM: (..) taky že se slyšelo (.) pozdějš teda už jo

LG: mhm

RM: že to je ohromnej film, že to je dobrý tak na to se šlo

LG: a potom později po válce?

RM: no po válce taky, že (.) to to to to šlo protože nebyla televize

LG: [mhm]

RM: [tak] to šlo jak lavina (.) k e (.) to je ohromnej film na to se
běž podívat (.) na to (.) na to pudem jo (.) chodilo se aj dvakrát
do kina (.) na stejnej film kterej se líbil

LG: já sem myslela třeba jestli (.) jestli ty informace byly v
novinách a tak?

RM: ne ne

LG: [ne e? mhm]

RM: [ne to ne] ne