Citát
2.351
203:258
LG: a chtěla sem se zeptat, vy ste říkala, že ste měla ee dva syny
nebo dvě děti em ty se vám narodily kdy?
MK: ten jeden se narodil devatenácet štyřicet dva
LG: mhm
MK: a ten druhé devatenácet štyřicet štyry
LG: mhm ehm teda provdaná ste byla
MK: ano zítra to bude sedumdesát let, co sem měla svatbu
LG: ((smích))
MK: ((smích))
LG: a jaké bylo povolání vašich rodičů v té době před rokem štyřicet
pět?
MK: ee povolání méch rodičů
LG: mhm
MK: takže moje tatínek byl Němec, moje maminka Češka
LG: mhm
MK: a můj tatínek pracoval u pouličních drahách, jo
LG: jo
MK: vod roku vosumnácet devadesát pět a byl v únoru devatenácet
dvacet tři roku eště z devatenácti druhýma zaměstnancama jako Němci
je vyhodili
LG: aha
MK: a můj tatínek potom jak přišel Hitler, tak bévalé starosta Černý
udělal zase to udobření a museli když neměli žádný kloudný povolání,
a to můj sme neměli, tedy můj tatínek, ee tak byl zase ee tedy
zaměstnán u pouličních drah
LG: mhm
MK: roku ee v květnu devatenácet štyřicet
LG: jo
MK: a teď celé čas byl tedy bez práce
LG: mhm
MK: a tedy my sme potom měli na Josefské obchod s ovocem
LG: jo á měla ste nějaké sourozence
MK: ne
2.351
720:741
LG: a ke které církve ste se teda hlásila?
LV: (.) do které církve?
LG: mhm
LV: e do katolické.
LG: do katolické.
LV: no a můj tatínek (.) měl obchod v dom pánů z Kunštátu (tam jak)
je Dominikánskej kostel
LG: mhm
LV: že? úplně teda je naproti, jo? tam se něco dělo ale e ňák tak
jako na mši a na to ne můj otec (.) nebyl tady že by mě vychovával
v to- tom e
LG: jasně mhm
LV: no jo.
2.351
1593:1605
LG: a pamatu- no vlastně když končila válka, vy ste byl na tom
Slovensku, že?
JB: no od dvaačtyřicátýho až do pětačtyřicátýho roku, ale já už sem
tam byl v jednačtyřicátým v zimě v uhelných prázdninách, to byly
čtrnáct dní uhelný prázdniny, to sme byli doma a já sem tam jel už
za rodičema
LG: mhm
JB: prže sem měl pas a teď sme poslouchali rádijo, voni to zase
prodloužili, o čt- tak už bylo měsíc uhelných prázdnin, tak sem tam
byl měsíc s tema rodičama.
2.351
463:494
LG: a teď ty další otázky, e sou jakoby se vztahují k tomu období po
ukončení obecné školy.
JB: no...
LG: [kdy ste...]
JB: [po ukončení] obecné školy sem nastoupil právě na tu první
měšťanku, na té Vranovské
LG: mhm
JB: a to byla pěkná škola, no a tam, tam sem chodil rok do toho jo,
do té a Němci nás od tam vyhodili, protože to zabrali tu tu školu a
začali tam zhromažďovat židy, a když pudete na té Vranovské kolem té
školy, tak si všimnite, tam je veliká plaketa, pět tisíc ale sedum
set bylo deportovanéch židů na to aby byli zlikvidovaní e v
koncentračním táboře, no, tak voni nás dali na Cejl potom, do té
škole na Cejlu. a to už ale nebyla taková pěkná škola, no to bylo
tam takový no ale tak tam sem chodil až až do toho dvaačtyřicátýho
roku, tu čtvrtou měšťanku sme tam dochodili s kamarádem, jo, no a
šel sem na to Slovensko. právě to byl ten atentát, jak sme udělali
tu školu no tak byl ten atentát na hajdrycha ((Reinhard Hendrich)),
a to bylo strašný, to sme se museli do rána hlásit, no ináč by nás
zastřelili. takže to byly obrovský fronty na té přihlášení se a to
chodili po bytech, četník jeden a Němec a ukazovali ty ty fotky toho
kola, no co jeli ti letci na tech kolech s tym samopalem, esi to
neznáme no tak sme museli podepsat. a takže to byla taková strašná
doba ten měsíc, že sem měl strach jestli mě na to Slovensko pustí.
to sem měl pas, jo, to sem německoslovenské pas, prže Slovensko to
byla samostanej štát, no jak je teď, že, tam byl prezident tyso
((Jozef Tiso)) jestli to znáte,
2.351
54:58
LR: mhm a kdy ste se narodila? [rok?]
EF: [devatenáct] set dvacet dva.
LR: ahá, [opravdu]?
2.351
246:248
LR: mhm a měla ste nějaké [sourozence?]
HH: [já sem] bohužel neměla vůbec sourozence.
2.351
205:232
LR: mhm, dobře. tak ještě by mě zajímalo, jaké bylo povolání vašich
rodičů do toho roku devatenácet čtyřicet pět, říkala ste, tatínek byl
úředník...
HH: tatínek byl úředník a pak ee pak dosáhl dos- takové dobré funkce
vrchní účetní tajemník, a povolali ho tehdy, že by mohl do Prahy, [ale]
LR: [mhm]
HH: on byl takový patriot, a tady měl eště maminku, tak to odmítl teda,
a zůstal pořád v tom Státním nakladatelství dětské knihy.
LR: mhm
HH: a tam byl teda na Františkánské zaměstnaný, a maminka, ta byla v
domácnosti, protože dřív jako mladá nastoupila jako dělnice tady někde
v tom, to bylo na Staré Osadě, já nevim u- (Uhra) nebo jak se to
menovalo, byla to taková fabrička menší, no,
LR: [mhm]
HH: [za-] za protektorátu ona byla, šroubárna to byla, a ona měla zas
tak vztah k tomu, k těm strojům a tak, co já sem moc neměla,
LR: [mhm]
HH: [a] ona tam byla ráda taky, no a jako děvče už tam šla vlastně hned
po škole, a tak tam zůstala, až se vdala, tak už zustala v [domácnosti]
2.351
38:159
LS: ( ) to budeme nahrávat. takže první, co bych se vás zeptal, je
takové ověření jenom vašich osobních údajů. co se týče té školy, do
které ste chodila. (.) mám tady napsáno obecná škola Kounicova
ulice.
ES: ano.
LS: a to bylo v letech devatenáct set třicet-
ES: třicet čtyři.
LS: devatenáct set-
ES: až třicet osm
LS: až třicet osm
ES: a potom sem chodila do Králova Pole,
LS: no
ES: a to bylo,
LS: a to bylo v letech?
ES: no v těch třicet osm.
LS: třicet osm až asi zřejmě čtyřicet.
ES: a potom sem chodila do gymnázia,
LS: hm.
ES: v Králově Poli,
LS: hm.
ES: do roku čtyřiačtyřicet.
LS: do roku devatenáct set čtyřicet čtyři. (.) a ještě tady mám
napsáno, (.) asi pan Skopal, když s váma telefonoval. Kotlářská
ulice, dva roky.
ES: to sem chodila na obchodní školu na Kotlářskou.
LS: takže to byly ještě potom další dva roky?
ES: dva roky obchodní škola při Obchodní akademii.
LS: hm. (.) a potom? potom už ste nastoupila do zaměstnání?
ES: ano.
LS: a kde ste pracovala?
ES: pracovala sem (...) v pojišťovně.
LS: hm.
ES: potom sem pracovala v Lidových novinách. potom sem pracovala
tady na rektorátě.
LS: a co ste tam dělala?
ES: všude sem byla v účtárně.
LS: hm. to úplně stačí. teď bych se zeptal, jaký byl povolání vašich
rodičů před tím rokem devatenáct set čtyřicet pět.
ES: živnostník. můj tatínek byl živnostník. měl obchod s kl-
s koloniálním zbožím.
LS: hm. a maminka?
ES: maminka samozřejmě byla v obchodě též.
LS: takže pracovala v rodinném, rodinném obchodě?
ES: ano. a začínali (.) začínali tady, na Zelném trhu.
LS: na Zelném trhu. hm. a měla ste nějaké sourozence?
ES: ne, kdepak.
LS: hm. (.) a vaše povolání už ste říkala vlastně, že potom ste
nastoupila jako účetní?
ES: ano, a nakonec sem skončila v Domě pionýrů v Lužánkách jako
ekonomka, jako hospodářka. (.) a do důchodu sem šla z Magistrátu
města Brna.
LS: hm. a ještě bych si ověřil. tady je něco, že vy ste zpočátku
v těch třicátých letech bydlela v [Tivoli]-
ES: ano.
LS: to bylo do roku?
ES: [(je dnešní)] Jiráskova, myslím-
LS: ano.
ES: nemýlím-li se.
LS: hm.
ES: Tivoli třicet sedm ((Tivoli 37)), a tam sme bydleli do toho roku
osmatřicátého roku-
LS: hm.
ES: než prostě přišli, protože tam byla veškerá, veškeré
obyvatelstvo německé.
LS: hm.
ES: a my sme byli Češi. takže otec viděl, že by to velice špatně
dopadlo, takže v tom osmatřicátém roce to prodal ten obchod a
přestěhovali sme se do Králova Pole.
LS: do Králova Pole. (.) takže to úplně stačí na začátek. to sme
projeli úplně bezvadně. (.) a teď už teda přejdeme k těm otázkám-
2.351
489:494
LS: a čili potom vlastně, vy ste říkala, že ste se přestěhovali
v tom roce třicet osm.
ES: osum. do toho Králova Pole.
LS: do toho Králova Pole.
2.351
991:993
LS: a kdy vy, kdy ste se vdala, to sem se zapomněl zeptat.
ES: v roce devatenáct set padesát sem se vdávala.