Citát
382.42986
1750:1751
to mně diktovala ta em kamarádka. no ale dá se říct teda ta
Věra Ferbasová, nataša golová ((Nataša Gollová))
382.42986
1778:1779
(to) to tady ještě mám některý filmy. no Falešná
kočička, to byla teda Věra Ferbasová, že,
382.42986
1784:1803
LS: a proč zrovna tyhle filmy, proč si vzpomínáte zrovna na tyhle
filmy? čím vás tak zaujaly?
SM: ((smích))
LS: ((smích))
SM: no tak to herectví nataši golové ((Nataša Gollová)) i řekněme té
Věry Ferbasové ((Věra Ferbasová)), to sem byla tehdy ještě hodně mladá
a e prostě em mě zaujmuly no že e že em dovedly e předvést takový role,
ovšem tehdy sem to em spíš sem se bavila u toho dobře,
LS: hm
SM: takže to asi bylo, že sem to nedovedla vodhadnout ty hodnoty těch
filmů
LS: jasně.
SM: to ty přišly až později,
379.43183
654:665
LS: ne. no, chodila sem do kina bez placení, ale až po válce, kdy v
královopolským kině ((Besední dům nebo Union – později Morava)))
moje dě- moje jedna teta, byla biletářka,
SM: mhm
LS: no a tak moje děti i mě tam jakoby propašovala až už se hrálo,
tak se objevila někde, anebo nám přistavila židle, protože do kina
se chodilo dost, no a děti třeba viděly všechny ty indiánské díly s
old četrhendem ((Old Shatterhand)) a vinetúem ((Vinnetou)) tak to
byly úplně zamilované do toho, tak já někdy sem se šla také podívat
s nimi ale jinak.
382.44625
556:598
SM: takže to byla jako rodinná záležitost a em ale nebyla to jediná em
potom ((smích)) byl takzvanej strejček Křópal ((stréček Matěj Křópal
z Břochovan)) to vám, jestli ste to už neslyšel od někte[ré pamětnice]
LS: [ne ne ne ne ne]
SM: ne?
LS: ne.
SM: to (ty) se e to byli dva herci brněnskýho divadla, menovali se
Šindler valneti- byli to bratři, Valentýn ((Valentýn Šindler)) a a
Josef Šindler
LS: mhm mhm
SM: a e ti e hráli v brněnským divadle a hráli komický postavy strejčka
Křópala a jeho e jeho synovce.
LS: mhm
SM: ale pak se dokonce aj vobjevila tetička Křópalová a e to bylo hodně
ee to vysílalo rádio tehdy tehdy nebyla televize, tak si pamatuju, že
když to mělo být, tak tatínek už to věděl a všichni tři sme si lehli do
postele, protože byly sluchátka na uši a poslóchali sme to všichni tři,
každý měl svoje sluchátka a toto sme poslouchali a ono to pak bylo
nějak zfilmovaný
LS: aha.
SM: a objevilo se to, ve filmu
LS: no.
((rozhovor krátce přerušen jinými osobami))
SM: e no eh je počkejte tak to sem řekla že e že e
LS: že to bylo zfilmováno [ste skončila]
SM: [že to bylo] zfilmováno a tak to sme zase šli celá rodina, páč
tatínek to strašně obdivoval, no. ((smích))
382.37956
2782:2787
Moderní doba, to už byl Voskovec a Werich
((Jiří Voskovec a Jan Werich)), ne?
LS: Moderní doba, to je čeplin ((Charlie Chaplin)).
SM: čeplin ((Charlie Chaplin)). aha.
382.37956
2820:2835
Svět patří
nám, no to je Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), že?
LS: mhm mhm
SM: no i oni dvá mně tak trošku jako vadili v tom přehánění, no
přehánění, to byl ovšem jejich e způsob humoru.
LS: přesně tak.
SM: to dneska já už vím, ale tehdy v té době, když sem byla mladá, tak
tak jako ne, tak sem si myslela,
LS: mhm
SM: tak jako ten čeplin ((Charlie Chaplin)), to je zajímavý.