Citát
05.372
1932:1956
JV: a šla ste třeba na ňáký filmy víckrát?
JG: no na tu mariku rek ((Marika Rökk)) určitě.
JV: na tu mariku ((Marika Rökk)), jo? ((smích))
JG: sem ju viděla v tom kině, pak sem šla tam, tam sem viděla to
stejný,
JV: ale jednalo se pořád o jeden film.
JG: o jeden film. ano.
JV: ((smích))
JG: ona byla fakt výborná,
JV: hm
JG: a potom taky byly ty filmy s ní dělaný tak jako dost jako i
legračně, jo?
JV: hm
JG: že ste, jo, že to bylo takový vzdušnější, ne pořád takový...
05.372
2703:2717
JV: a viděla ste třeba ňáký film vícekrát tady z těchto?
JG: no to je možný.
JV: jo.
JG: jo.
JV: a už nevíte který, [nevzpomenete si.]
JG: [no U pokladny stál.] to sme viděli víckrát.
JV: hm
JG: jo, to sme tam, jo, to jako em u nemužu říct u jednoho nebo to,
05.372
1341:1374
JV: mhm dobře. á stalo se vám někdy, že ste šel na ňáký film
vícekrát za sebou?
MJ: jo.
JV: mhm a
MJ: to sou právě tyto.
JV: mhm a často se to stávalo?
MJ: hm to ne. protože oni taky nehráli, oni potom hráli jednou za
čas.
JV: mhm
MJ: ale ví- vím, že sem některé viděl víckrát.
JV: a vzpo[menul]
MJ: [a s ]chutí
JV: vzpomněl byste si třeba, které to byly? jaké filmy?
MJ: no všechny Burianovy ((Vlasta Burian)), všechny Voskovce a
Werich- cha ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) o těch ee š- Škola,
základ života a Študáci a kantoři, to byly ty filmy, to bych se
díval furt.
JV: mhm á proč myslíte, že vás právě tyto filmy zaujaly? proč si
myslíte že
MJ: to bylo něco zvláštního. to měly to (...) no protože e e to byl
e opravdu uměleckej výkon
05.372
1300:1312
třeba ee
šla ste na ňáký film, vzpomínáte si jako víckrát za sebou, dvakrát
třeba? [ne ne ne]
ŽH: [ne, to rozhodně ne]
JV: vždycky jenom
ŽH: říkám, [to my sme byli omezení]
JV: [(určitě) jednou]
ŽH: fi- financí, [protože]
05.372
1360:1363
JV: mhm a třeba šla ste i v to už teda v tom Zlíně i víckrát na
jeden film, kterej se vám velmi líbil, [ne ne ne ne]
ŽH: [to ne to ne], tak zase sem zaujatá nebyla.
05.372
865:896
LR: hm a chodil ste na ty filmy toho Laurel a Hardyho ((Laurel a
Hardy)) nebo toho Vlasta Buriana ((Vlasta Burian)) vícekrát? na ten
stejný, že ste šel třeba
ML: a víte že jo?
LR: jo?
ML: ano.
LR: často?
ML: buďto sme se vždycky sebrali celá parta, a šli sme. no my sme
měli tu výhodu, že sme to kino měli vedle gymnázia.
LR: hm
ML: no <takže> pro nás to nebyl žádnej problém.
LR: hm kolikrát ste třeba šli na ten film.
ML: no tak to vám těžko, to záleží podle toho, jak kde, no, dvakrát
i třikrát, jo?
LR: dvakrát i třikrát. nebylo to neobvyklé, prostě když se vám film
líbil,
ML: když se to líbilo, tak se to, a hlavně sme neměli co dělat.
LR: hm
ML: jo, to...
05.372
1576:1589
Sněhurka a sedum
trpaslíků ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), no to byl ten, no
pochopitelně. kreslenej film. to bylo myslím wolt dyzny ((Walt
Disney)).
LR: hm a byl ste na tom v kině?
ML: no jéžišmarja, několikrát.
LR: několikrát,
ML: jó
LR: pamatujete si to ještě.
05.372
972:1010
LM: no veselohry a potom krásný film byl Sněhurka a sedm trpaslíků,
to sem zapomněla říct, protože to sem přišla jako veliká novinka a
to mně bylo myslím čtrnáct roků a to bylo barevné a to bylo hrozně
hezký, protože to co potom už dál bylo nafilmované, to viděla sem
víc těch em těch filmů, to už nebylo ono. možná že to jednak, že to
bylo první a v tom věku, že to člověk jináč vnímal, ale vopravdu to
bylo nejkrásnější ee z té doby. ta ta ty ten první film, který sem
přišel o Sněhurce a sedmi trpaslíků.
MB: mhm, takže takže ta ta vlastně, je to pro vás d- d- důležité
právě proto, že to byl třeba barevný film, [je to tam důležité?]
LM: [no tak jednak že to bylo barevné] tak to bylo zvláštní jak to
jak to dělali, to já nevím, no dyť sem, o to sem se tenkrát vůbec
nezajímala, taky sem nebyla ve věku, že bych pátrala po tom, proč je
to barevné když ten druhej je černobílej. a ee tak tak to to to se
mně to se mně strašně líbilo a dokonce sem myslím si třikrát na tom
byla, to to možná možná víckrát eště, já nevím, no ale pořád sem
chtěla chodit no tak, naši se nade mnou dycky ustrnuli a a šla sem.
((smích))
MB: pustili vás. ((smích))
LM: <jo>.
MB: a takže to byl i první barevný film, co ste viděla, nebo
LM: no, dá se říct [dá se říct]
MB: [mhm zřejmě ano]
LM: ano dá se říct a to mohlo, jéžiškote, kolik to bylo to bylo
v sedm a třicátém, jestli mně bylo ňákejch těch třináct, dvanáct
třináct roků.
MB: hm já si myslím, že to mohlo být tak třicet sedm třicet osm, [ta
Sněhurka] ((Sněhurka a sedm trpaslíků))
LM: [no, tak nějak, ano] tak, tak nějak to je, to je dobrý
05.372
1502:1510
MB: mhm mhm. a e vzpomínáte si třeba, že ste na e na některé ty
filmy chodila opakovaně právě protože třeba tam byli ty vaše ti vaši
oblíbení herci?
LM: ne.
MB: ne.
LM: ne z e z finančních důvodů, tak to řeknu.
05.372
1599:1615
MB: ((smích)) byla ste třeba právě na ňákým filmu víckrát, to ste
říkala o tý Sněhurce ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), [že tam ste byla
víckrát]
LM: [no ta to, na to na toto si] pamatuju, že opravdu to ee na to
jako děcko, že, no tak to je samozřejmé, že to že to bylo bylo
krásné, protože vždycky se mně to o tom doma vykládalo a najednou
sem měla možnost to to vidět. no tak to to na mě velice působilo.
no, některé filmy (.) možná že sem viděla víckrát, vím že v- sem
viděla dvakrát o tom Štefánkovi ((film Milan Rastislav Štefánik)),
to bylo to byl zvláštní film, to hrál tenkrát ňákej herec, už si
nevzpomínám na jeho méno, ale skoro, ona totiž naše naše r- rodina
ee em moje teta, právě ta ta která se mnou chodila, tak se znala
s rodičema, mě mrazí z toho Štefánika ((Milan Rastislav Štefánik)) a
tak to byl takový, protože sem k tomu měla ňákou em přípravu, ale
zas né žádné podrobnosti, ale že sem věděla, že ona se s rodičema
znala. takže to mně bylo tak přiblížené nějak.