Citát

LG: a v té době ste chodila do toho kina jak často teda?

EB: no já mužu říct určitě jednou až dvakrát týdně. určitě.

LG: aa b- byly třeba ee povinné v době toho protektorátu, když byly
ty filmové plakáty, byly tam i německé názvy těch filmů nebo...?

EB: určitě.

LG: takže?

EB: určitě, určitě, spiš německy než česky.

LG: jo.

EB: určitě.

LG: em ja- některá teda ty brněnská kina byla spíš německá a některá
česká jakože e [aspoň u těch jiných ( )]?

EB: [no tak já] sem to nevnímala.

LG: jo.

EB: já sem to nevním- nevim nevim nevim, no vono ee česká, bylo? ((k
další osobě)) ta je tady neni. byly teda že by byla čes-, já sem to
ne- já nevim,

(...) nejoblíbenější (.) no tak že to bylo nejblíž ta Lucerna.

LG: jo.

EB: (jinak...)

LG: a (.) zůstalo vašim oblíbeným kinem vlas- doteď? nebo do té do
toho osumdesátého devátého, kdy ste říkala, že ste přestala
navštěvovat ty kina?

EB: to sme různě chodili do Kinokavárny.

JH: no tak, tady sme chodili jenom do toho devětatřicátého roku
štyrycátého jenom na české filmy, pak to byly německočeský nebo
českoněmecké filmy, že, myslím, že sem nějakej velikej rozdíl u toho
nedělal, protože u toho českého filmu byly německé titulky, že, u
německého filmu byly české titulky, takže to člověk bral jako takovou
samozřejmost.

JH: protože oni pouštěli prostě reklamy, pak pouštěli ten týdeník, a pak
pouštěli ještě to, takže kdo chtěl, mohl přijít hneď jako ráno, totiž
tam byla výhoda ta, že nebylo číslování.

LČ: jo

JH: tam bylo jenom prostě peníze do té řady, peníze do té řady a peníze
do té řady, jako tři. kolik se to platilo tehdy si nepamatuju, protože
my sme měli teda takzvanou permanentku že, a kdo prostě přišel dřív, tak
si mohl sednout do té zadní řady, že, za ty peníze, a kdo přišel
později, tak musel sedět třeba v první druhé řadě a podobně. takže lidi
chodili, někteří chodili později a někteří chodili až po těch.

LČ: aha, a vy ste chodili ale na začátek?

JH: ne, my sme chodili, až byla tma už, už začínal film, potom jakmile
skončily ty eh ty týdeníky, že, tak my sme tam chodili prostě, aby nás
jako někdo neviděl.

LČ: jo, ale to ste chodili s těmi rodiči, abyste se tam vplížili,

LS: já sem se chtěl zeptat v souvislosti s tím kostelem, jestli se někdy stalo, že by vám právě návštěva toho kostela zabránila jít do kina,

OH: a to ne,

LS: ne.

OH: to ne, to to e žádnej fanatismus tam nemohl být, protože tam člověk šel ee jako z vlastní vůle, do toho kostela no, a když (.) ee chtěl teda ee do toho kina no (.) no ono to tak, vono to bylo vovlivněný taky ee e jakej jaký měl člověk příjmy financí. kdyby měl člověk větší finance, no tak by třeba lítal ee tam do kina, tam do kina, jo

LS: hm

OH: ale takhle (.) ono to bylo omezený to nešlo to

LS: a ovlivňovalo vaše vyznání to, jak často ste chodil do kina a které filmy ste si vybíral? (.) mělo to [ňáký zvuk?]

OH: [no tak] jistě že sme si vybírali ty filmy, protože to byly krásný filmy některý

LS: jo, jo. a vlastně chodili ste s každým tady z těch příbuzných do
jiného kina?

ES: ano. to už oni zaopatřili lístky zase podle toho, o co oni měli
zájem. a mě si s sebou vzali jako přívažek.

LS: potom vlastně, když vám bylo deset a víc, tak to fungovalo taky
stejně tak?

ES: ano.

LS: když ste navštěvovala ty další školy. takže se vás zeptám, jak
často ste chodila do kina v tom období právě potom už, co vám bylo
těch deset let, dál do toho roku devatenáct set čtyřicet pět. zase.
když byste měla řádově říct, kolikrát týdně nebo měsíčně?

ES: pravidelně jednou týdně. buďto v sobotu nebo v neděli. to bylo
v neděli jako pravidelné s tím tatínkem.

LS: takže se to nezměnilo vlastně?

ES: nezměnilo se.

LS: bylo to zase jednou týdně?

ES: jednou týdně.

LS: a čili potom vlastně, vy ste říkala, že ste se přestěhovali
v tom roce třicet osm.

ES: osum. do toho Králova Pole.

LS: do toho Králova Pole.

ES: tak.

LS: a ani poté, co ste se přestěhovali, se to nezměnilo, ta četnost
návštěvy?

ES: ne, ne.

LS: zase to bylo

ES: ano.

LS: jedenkrát týdně?

ES: jenom právě, když sme bydleli nad Tivoli, tak sem chodila
s bratranci, s tetou,

LS: hm.

ES: a když sme byli v tom Králově Poli, tak potom sem chodila s mým
tatínkem.

LS: mhm mhm, a mimo teda ten Světozor, když ste chodil do těch jiných kin, tak tam se stalo někdy že byste šli na ňáký film víckrát

OH: to ne,

LS: ne

OH: to ne, to sme nešli víckrát. (páč) to bylo tolik filmů, takže to se dalo porád ze zajímavosti ee že bysme to opakovali, to ne.