Citát
04.396
2393:2401
JJ: a po válce potom už člověk, (povídám), po válce já už sem tak
jako nějak moc do tech kin (.) nepřišla, jo (.) tak ještě tak do
toho (.) bych řekla do toho šestapadesátýho, sedumapadesátýho roku
(...) ješče ale pak už (.) ee to sem ešče chodila dosť takhle do
kina sem tam
JV: mhm
JJ: ale (.) pak už (.) teda (...)
04.396
2482:2489
po válce už zas už začli
trošku všelijaký ty zábavy, tak už bylo už ste měl zas jinou zábavu,
že, (když) ste nešel do kina tak se šlo (.) někam byla někde nějaká
zábava nebo něco
JV: [hm]
JJ: [že] (.) tak tam už to bylo jinačí zas,
04.396
2585:2611
JV: a třeba (.) krátký film že byl? třeba před tím večerním filmem
ještě?
JJ: (..) bych řekla, že to spíš až potom
JV: hm
JJ: až po válce
JV: jako předfilm nějaký že [byl (.) potom dávali]
JJ: [takže tam mám] dojem, že po válce já sem teda už potom tak šla
sem taky do kina že do toho
JV: hm
JJ: sem kolikrát byla (..) ale tam už spíš byl třeba takovej ňákej
krátkej film
JV: hm
JJ: ee taková (.) bych řekla víc to dělali možná reklamu pro děti
nebo tak, jo
JV: mhm
JJ: ale (.) tam taky už nebyly potom ty týdeníky
04.396
3087:3104
JV: hm á e vzpomínáte si na první návštěvy, těsně po osvobození,
kina? na tu atmosféru, dobovou?
JJ: tak potym, hned po začátku... já nevím no tak my sme (.) teda
hned tak nějak někam nechodili, že
JV: mhm
JJ: protože to (.) [raději]
JV: [ale jakmile ste se] tam dostali?
JJ: raději člověk byl doma, jo (.) ale tak ee (..) byla taková divná
atmosféra, no (.) takový než se to všechno uklidnilo
JV: mhm
JJ: [že]
04.396
206:210
JV: ale já myslím spíš v tom pozdějším věku
BK: a v pozdějším věku to sme už byly takový skupinky těch známých i
s dětima, takže dycky sme si to nějak obstarali hlídání a chodili
sme do kina, (šli sme,) protože to bylo blízko.
04.396
221:234
JV: ale jestli třeba, rozumíte, teď už zřejmě moc nechodíte do kina
BK: no teď už se to samozřejmě
JV: a právě mě zajímá
BK: nemusel- mohla bych chodit do kina, ale když je doma televize,
tak to je jasný, [že že už samozřejmě]
JV: [takže od té doby třeba] já nevim před deseti patnácti lety už
ste spíše doma [u televize a už dáváte přednost]
BK: [to spíš ano no no no], ale zase byly školní školní filmy zase
se chodilo s dětima, takže se chodilo, no.
04.396
255:270
JV: [á ee] dejme tomu do toho roku třicet čtyři, do těch deseti let
než ste začala vlastně chodit na eee
BK: no
JV: na měšťanku tak ee tam ste chodila jak často vzpomněla byste si?
BK: no ano tak (když) mně bylo třicet čtyři mýho věku?
JV: do těch deseti let
BK: do dvaceti let, no tak zase to už byly malý malý děti, tak se to
tak často nechodilo, to je samozřejmý.
JV: a třeba tak jednou za čtrnáct dní
BK: tak asi, no
04.396
708:723
BK: [ne ne ne] no ne tak samozřejmě když se hrály takový ty
buditelský filmy
JV: mhm
BK: že to Žižka ((Jan Žižka)) a takový ty (filmy) že teď je už zase
taky promítají takoví ti slavní naši čeští herci, tak to sme
samozřejmě všechno brali, protože sme byli všichni takoví [zapálení]
JV: [takže vy] ste reagovali [do toho]
BK: [ano] všichni sme byli takoví [národnostní]
JV: [to vám přišlo,] jakože že že to je to vaše
BK: no ano ano
04.396
1341:1359
BK: no oblíbený no nejoblíbenější s Vojtem ((Jaroslav Vojta)) je
přece to jak jak tam v té pohádce ((Hrátky s čertem)), jak dělal
toho loupežníka šarka farka ((Sarka Farka))
JV: mhm
BK: tak to je přece nezapomenutelný, že?
JV: na tom filmu ste byla taky v kině?
BK: určitě
JV: jo
BK: no několikrát to se chodilo
JV: ale to už bylo později, že jo, [to už jsou padesátá léta]
BK: [to už je později, no]
04.396
2216:2224
JV: hm a ta atmosféra po skončení války byla zřejmě velmi radostná
BK: určitě to byla to bylo velké velká
JV: myslíte, že to bylo patrné v těch kinech, že diváci byli hluční
BK: to už to už ano, to už ano, ale říkám, to už možná byly ty to už
všude byly ty televizory doma a to už sme asi se snažili nechodit
[spíš do těch divadel]